Those Wonderful Men with a Crank
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík, Jiří Menzel, Vlasta Fabianová, Blažena Holišová, Hana Burešová, Jaromíra Mílová, Josef Kemr, Oldřich Vlček, Josef Somr (více)Obsahy(1)
Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty. (Česká televize)
(více)Recenze (86)
Ano... ()
O lásce k filmu, o toulavých botách, o lidské posedlosti a o těžkosti života. Takhle krásně to mohl natočit snad jen Jiří Menzel. Hrušínského, Menšíka a Somra jsem spolu už viděl a nebyl to radostný pohled. Dobří holubi jsou sice technicky vzato komedie, ale snad až příliš hořká. Ani tady se nedají čekat záchvaty smíchu. Úsměvných a laskavých situací je ovšem každá scéna plná. ()
O nadšencích něčeho nového - filmu :-) ()
Zajimave, ale od ocekavani bylo vetsi. ()
Na snímku je vidět stáří, ale co bychom dělali nebýt těhle krásných bláznů?. ()
Už vtedy na počiatkoch kinematografie sa niekto snažil bojovať s nedostatkom, presnejšie úplnou absenciou domácej filmovej tvorby. Nebavilo ho púšťať vo svojom biografe stále dookola americkú, nemeckú alebo francúzsku tvorbu, aj keď tie párminútové veselohry boli rozkošné. Na film so sprievodom živého klavíra a akútnym nebezpečenstvom požiaru z premietačky s kľukou si už nemôžu zaspomínať ani tí najväčší pamätníci. Práve na takéto pripomenutie je film vhodný, je príjemný český komediálny, ale na príbehu veľmi popracované nebolo a ustúpil do úzadia výtvarnej štylizácii filmu. ()
Od tohoto filmu jsme nevěděl co čekat a ani se mi do něj moc nechtělo, ale poté jsme se podíval na herce a jména Hrušínský, Menšík, Menzel, Kemr mě velmi oslovila => tak jsme se s chutí na tento film podíval. Ale ve finále jsme byl zklamán Menšík nemá tolik prostoru, Hrušínský hraje jako vždy skvěle, ale přijde mi, že je na to sám. Scénář mne také nenadchl... ano je to o počátku filmařiny v našich zemích, ale na to jaká herecká jména byla k dispozici je ten scénář slabí, jistě šlo vymyslet více... Být to film původem řekněme USA a s tlupou neznámých herců tak tomu nedám ani 3z5... ()
Hudba: Jiří Šust ()
Příliš mnoho vztahů a keců okolo oproti pohyblivým obrázkům a filmovému podnikání. ()
Nostalgický film o začiatkoch kinematografie . J.Menzel opäť nesklamal.....65%. ()
Zábavná pocta české filmařině v jejích počátcích. ()
Toto, pro mě doposud neznáme Menzelovo dílo, není jednoduché ohodnotit. Jistě se jedná o kvalitní film, našeho kvalitního režiséra , který se může chlubit obsazením výbornými Českými herci. Spojení dvou hereckých titánů našeho filmu, je určitě pro nejednoho "fandu" (všetně mě) tohoto období, velmi interestní záležistostí. Takže z filmařského hlediska nemám co vytknout. Příběh filmu je už trošičku více zaměřen na určitý vkus. Ne že by se mě to netýkalo, ale jaksi z toho nemám až takové potěšení, jaký bych si představoval. Idea je to sice hezká, leč pro mě trošičku uloudaná. Na můj vkus, je zde moc vsunutých záběrů, ze starých filmů. Vím že se režisér snažil co nejvíce přiblížit tehdejší atmosféru, což se mu zajisté podařilo, ale chybí tomu něco navíc, co by tento film posouvalo dál. Jak jsem říkal, není lehké ho ohodnotit, ale nakonec, po menším zvážení, dávám 3,5*. Chyběl kousek, a možná bych udělil 4, ale zkrtáka natolik mě Báječní muži s klikou nepřesvědčili. ()
Báječný muž Hrušínský + báječný muž Menšík, klika, že jsem ten film nakonec neprošvihla. K tomu ta báječná nostalgická atmosféra. Škoda, že se filmu nedostává tolik prostoru k vysílání. ()
Kouzelný film s trochou nadsázky o pionýrech kinematografie - excelentní herecké obsazení a námět. ()
Starosvětsky poetická úměvná story o počátcích české kinematografie - z dob, kdy to Menzelovi ještě šlo. Myslím režírování filmů. Prutem uměl dobře švihat i později. ()
Báječné ale i strastiplné ty začátky kinematografické byly... ()
Ve filmu vystupují známé osobnosti z filmového dávnověku u nás a je to hezké - nebýt těchto nadšenců, nebyl by ani film. ()
Nemastná-neslaná pocta filmu. Ešteže tam je Rodolfo :) ()
Československý film datovaný přibližně do roku 1910 věnující se počátku kinematografie v Čechách. Potulný kouzelník Vilém Pasparte (jako vždy dokonalý R. Hrušínský), jenž vlastní promítací přístroj, na němž pro obživu na svých štacích pouští krátké, několikaminutové zahraniční grotesky, má touhu založit v Praze první stálý biograf s českou filmovou tvorbou. K tomuto vlasteneckému snu se mu podaří dokonce složit tým, jenž se skládá z fotografa, dokumentaristy a kameramana Kolenatého (sám autor J. Menzel) a výřečného kabaretiéra Šlapety (V. Menšík), jenž by obstarával hereckou a komickou část. Poté, co přesvědčí národní pěvkyni V. Fabianovou, aby byla navěky zachycena na filmový pásek, narazí na problémy v byrokratickém, technickému pokroku a veškerým novotám nepříznivě nakloněnému rakouskému mocnářství s udělením licence na vlastnění českého biografu. Mimo tyto tři průkopníky české kinematografie se v roli dominantní a panovačné Pasparteho družky a bytné představila B. Holišová, velmi půvabnou kouzelníkovu schovanku ztvárnila neznámá krasavice H. Burešová a v roli malé Pasparteho dcery, neustále se zavazadly připravenou k odchodu od nesmlouvavé majitelky bytu, se objevila J. Mílová. Nespoutané a nenapodobitelné herectví V. Menšíka dostalo prostor nejvíce v zábavné scéně, kdy domlouvá opilému Hrušínskému sňatek s nepřívětivou matronou a domnělým budoucím sponzorem jeho biografu B. Holišovou. Vizuální podoba a barevně nevýrazný, vybledlý odstín snímku byl zvolen záměrně pro vyšší docílení autentičnosti popisu našich filmových počátků. Kontinuitu mezi tímto amatérským, zapomenutým začátkem českého filmování a mladší známou filmovou tvorbou, díky níž vždy s jistými výkyvy patřilo Československo mezi filmařsky nejvyspělejší státy světa, tvoří osoba Martina Friče, jednoho z našich nejlepších, všemi uznávaných režisérů, jak byla oslovena neznámá postava amatérského osvětlovače v závěru snímku. Režisér a autor scénáře J. Menzel chtěl tímto méně známým, nostalgickým snímkem vzdát hold průkopníkům české filmové tvorby a domnívám se, že se mu to povedlo. ()
Pohodový nostalgický pohled pana Menzela na počátky kinematografie. Nevím proč, ale vždy při sledování si vzpomenu na knihu "Dědeček automobil". Okrášlený pohled na dobu, kdy lidé zápasili o to, co budou jíst na druhý den není horší, než jiné jeho filmy a je neprávem opomíjen, jenom bych, pro lepší stravitelnost, ubral té nostalgie a přidal humoru. ()