Národní třída

Obrazově parádní, herecky taky slušné (Čermák jede jako vždy), ale jinak úplně zbytečný film. I kdybych bral, že hlavní hrdina má v hlavě slušně vymalováno a pro ránu nejde daleko, přeci jen zase nemohl být takový dement. A pokud jím byl, ostře to kontrastuje s jeho lepšími chvilkami z první poloviny filmu. Jako náhled do něčí hlavy je možná film svým způsobem zajímavý, ale když už tam někomu koukat, tak proč zrovna do téhle... Pokud tam mělo být nějak znázorněno přímočaré vidění světa (což nemusí být vždy negativum obzvláště v dnešní přiblblé době) některých kolem nás, pak to mohlo být myslím uděláno lépe bez těch dvou zbytečných nakládaček. Je to tedy za hodně slabé tři plechovky barvy, ale nechci to úplně hanět, tak 3 dám * * * (05.03.2020)

Možná tak do divadla, nebo coby kniha (ostatně předlohou je Rudišův román Národní třída), ale jako celovečerní film mi to svou „horší“ uchopitelností zrovna nesedlo. Mezi alkoholními ztroskotanci tu ostatní převyšuje Vandam, legenda jednoho velkého panelákového sídliště, který má ostrý slovník, nemá problém rozdat nějakou tu ránu a poměrně neohrabaně se snaží dostat do kalhotek servírce z oblíbené knajpy. Uvnitř dokáže být i citlivý a je svým způsobem dobrák. Jen se zacyklil v určité době, v určitých názorech a neumí se hnout. A současná cesta společnosti jej znervózňuje. Ano, i my vyrostli na nějakých filmových hvězdách, ale kupříkladu belgickou legendu už asi nikdo z nás na stěně nemá (ač dřív měl). Křupan Vandam holt své myšlení měnit nechce a frustraci z nenaplněných ideálů řeší po svém. Takový smutný ztracenec v realitě, se svými každodenními rituály a neměnnými siláckými řečmi. Osobně si sociální komentář dokážu představit jinak a hlavně hlouběji, moc jsem se nezasmál a ona melancholie mě spíš otravovala. Jako jo, každý má nějaký ten šrám z minulosti, každý máme nějakého otce, ale Čermákův hrdina si za mnohé může primárně sám. Tempo má své chyby, pár scén je zbytečných, mnohé bych uchopil jinak, jiné nepřekvapí. Dvě až tři hvězdy! (07.02.2020)

Hodne se mi libil styl, jakym byl film natocenej, ale a pribehem uz to bylo horsi. Chvili to vypada jako dalsi Most, ale toho humoru tam vlastne tolik neni. Je to spis drama o mindraku jednoho vyholenyho dementa, na kterem nam ma asi zalezet, az se na konci ukaze, ze na na nem nemelo zalezet. Ale chybelo fakt malo (14.03.2021)

Pod všemi těmi vulgarismy a zdarma rozdávanými pěstmi je skryt smutný, ale silný lidský příběh ve stylu Dona Quijota z pražského sídliště, který se režisérovi opět podařilo nádherně odvyprávět a zakončit vynikajícím závěrem. Zdánlivě jednoznačný film, jenž dokáže překvapit skvělými kontrasty a excelentním hudebním doprovodem. Milé překvapení a druhá pozvánka na další filmový počin Štěpána Altrichtera. [Kino Citadela - Litvínov] (29.09.2019)

Zdá se, že autor knihy si s režisérem tak oblíbil nejpopulárnější loňský český seriál, že se rozhodl si z něj pro filmovou adaptaci kdeco vypůjčit a okatě napodobovat, ale nechci křivdit, knihu jsem nečetla, jen mi přijde, že i Cína a Erika tu mají být vtipným mrknutím na diváka. Pokud to tak je, rozhodně platí, že když dva dělají skoro totéž, není to vůbec totéž a příště raději pojďmě vlastní cestou a kopírování řekněme Dost! Pokud to tak není a má jít opravdu o úplně původní dílo, které si nikde nic nebere, pak je to ještě víc k pláči, protože film je i tak zbytečně ztracenej čas pro diváka i všechny zúčastněné. (21.02.2020)