Rozmarné léto

Mno tak nevim, mam z tohohle filmu takovy rozporuplyny pocity. Hlavni problem je v tom basnickem jazyku, kterej mi prisel, ze se misty absolutne nehodi a postavy ho rikaj, protoze musi a navic sem misty ani nerozumel, co tim chteli rict. Ale jinak ma film takovou milou atmosferu, i kdyz se vlasne nic moc nedeje, navic je sem tam docela vtipnej a hlavni postavy nemaj chybu. Delka filmu je tak akorat a i tak mi tohle prislo jako maximalni delka. Mirne zklamani, ale presto docela fajn film. (31.05.2006)

Jak se tohle Menzelovi podařilo, dodnes nechápu. Přenést na plátno hřejivost, laskavost a rozšafnost Vančurovy předlohy je čin hodný blázna, ale světe zboř se, ono to funguje! Vančurova "nadpozemština" v ústech velkých jmen českého filmu nezní násilně, ani nepatřičně, zní přesně tak, jak znít má. Navíc takřka poetistické kulisy malého města a malého kouzelnického varieté dokonale pasují k původnímu textu. "Humor není smáti se, ale lépe vědět", napsal Vančura a je to koneckonců nejkrásnější motto k téhle komedii, kterou stavím ve svém osobním žebříčku nejvýše ze všech. (25.01.2004)

Top 10 Českého filmu. Druhý celovečerní Menzelův film. Film natočený podle předlohy V. Vančury. Lázeňské městečko Krokovy Vary. Plovárna na řece Orši je místem setkání tří starých dobrých přátel : mistra Antonína, majora a abbého kteří tu tráví chladné a deštivé dny nevydařeného léta v přátelském hašteření až jednoho dne mezi ně zavítá potulný komediant Arnoštek (Menzel) s jeho krásnou společnicí Annou (Preissová v té době ještě studentka Damu J. Drchalová) a všem se tak náhle od základu změní život a vůbec názory na něj a ty tři pánové jsou náhle jako opaření a každý z nich by rád skončil v obětí této mladé slečny. Vynikající hřejivý a laskavý film (nebo spíše próza, pozoruhodného parodického humoru, jiskřícího napětí mezi patosem přednesu a malostí látky s typickou Vančurovským stylizovaným jazykem bravurně převedeným na filmové plátno. Dále bych upozornil na výraznou, malebnou až téměř až idylickou kamerou Jaromíra Šofra. Po Oskarových Vlacích další mimořádně zdařilé dílo. Které snad ani nenudí ale zas uteče jako voda. Moje oblíbená a všem známá hláška z tohoto filmu :"Tento způsob léta se mi zdá poněkud nešťastný"doslova zkultovněla. (20.05.2006)

Když se ze svébytného literárního uměleckého textu vyklube dobrý scénář, je to zázrak. A když se tenhle dobrý scénář ještě navíc podaří kongeniálně natočit jako v případě Menzelově, je to zázrak o to větší, o co méně takovýchto počinů můžeme v dějinách nejenom české kinematografie najít. Problémem je, že Vančurově náročnému textu mnoho lidí patrně vůbec neporozumí a v případě filmu je to ještě horší ... vědomá rezignace na dějovou složku je z dnešního pohledu téměř hřích. Ale ve Vančurově Rozmarném létě jde přeci spíše o paradox souboje hyperumělecké formy s nicotným a malicherným obsahem, z čehož pramení komika textu. Text je navíc poklonou a ódou na krásu bratrské (biblokralické) češtiny, o ni a poetiku jde v knize především. Jak tohle všechno převést do světa obrazu a pohybu, když je to naprosto nepřenositelné? Jiří Menzel to kupodivu malinkou odbočkou dokázal. Hlavně všichni zúčastnění herci podali obdivuhodný výkon a zvláště ústřední trojice ctihodných (a tak různorodých) občanů vystihla ducha Rozmarného léta kongeniálně. Každý z nich reprezentuje ve filmu jeden svět - plavčík Důra svět materiálna, touhy a chtíče, ctihodný Abbé svět duchovna a ctností a světaznalý Major svět kosmopolitní, svět zkušenosti a rozumu. Do jejich poklidného místa plného pseudofilosofických pří o nicotnosti, byť tak překrásně a poeticky podávané, vtrhne jako průtrž mračen cizorodý element, jenž přinese i dějový impuls - příjezd kouzelníka Arnoštka a zvláště jeho nádherné pomocnice Anny rozjitří postupně ve všech třech pánech erotický žár a následky jsou ...tragikomické:-) V celém tak konverzačně poeticky laděném příběhu jde vlastně jen a jen o věci nejpokleslejší - o jídlo, pití a sex... Jiří Menzel za tenhle svůj bravurně ledabylý režijní (i herecký - i když on sám své tehdejší herectví dnes kritizuje...viz bonusové rozhovory na DVD) počin sice nemohl dostat Oskara, jelikož tenhle film je přes své silné jazykové zakotvení do cizí řeči nepřenosný, ale zasloužil by si bezpočet Českých lvů, kdyby tehdy takovéto ocenění existovalo. Takhle mu alespoň někteří jeho diváci prostřednictvím csfd mohou poděkovat... (13.02.2007)

Věta, kterou tady cituje Anglie, je opravdu skoro kultovní a taky dědeček Záhorský je opravdu úžasný. :) Za pět hvězd to nedám jen proto, že se mi zdá onen skoro básnický jazyk, jímž spolu promlouvají hlavní postavy (včetně zmiňované jedinečné věty) pro film snad až nevhodným, čímž nechci říct že je ten způsob mluvy špatný, ale v knize zkrátka má své nezaměnitelné kouzlo, kdežto ve filmu trochu méně vyniká. Škoda, přesto jde o výbornou podívanou a díky za ni. (22.08.2003)