Nastala chyba při přehrávání videa.
  • dex2man
    *****

    Knihu jsem nečetl a poetika (knižní ani filmová) mi do Rozmarného léta nic neříkala...nicméně právě basnická mluva (především v podání Hrušínský-Brodský) je pro film natolik charakteristická a nezapomenutelná,že si mě získala od prvního okamžiku.Dialogy jsou naprosto dokonalé a z každé druhé věty by se dala "vytěžit" téměř kultovní hláška("majore stal jste se žroutem nebo mluvkou..chcete ukázati zuby nebo jazyk","dnes v noci,jsem přistihla v jeho posteli holku...cožpak nebyla mokrá?","hezkých holek je šlakovitě málo...avšak jsou")(27.8.2010)

  • Radek99
    *****

    Když se ze svébytného literárního uměleckého textu vyklube dobrý scénář, je to zázrak. A když se tenhle dobrý scénář ještě navíc podaří kongeniálně natočit jako v případě Menzelově, je to zázrak o to větší, o co méně takovýchto počinů můžeme v dějinách nejenom české kinematografie najít. Problémem je, že Vančurově náročnému textu mnoho lidí patrně vůbec neporozumí a v případě filmu je to ještě horší ... vědomá rezignace na dějovou složku je z dnešního pohledu téměř hřích. Ale ve Vančurově Rozmarném létě jde přeci spíše o paradox souboje hyperumělecké formy s nicotným a malicherným obsahem, z čehož pramení komika textu. Text je navíc poklonou a ódou na krásu bratrské (biblokralické) češtiny, o ni a poetiku jde v knize především. Jak tohle všechno převést do světa obrazu a pohybu, když je to naprosto nepřenositelné? Jiří Menzel to kupodivu malinkou odbočkou dokázal. Hlavně všichni zúčastnění herci podali obdivuhodný výkon a zvláště ústřední trojice ctihodných (a tak různorodých) občanů vystihla ducha Rozmarného léta kongeniálně. Každý z nich reprezentuje ve filmu jeden svět - plavčík Důra svět materiálna, touhy a chtíče, ctihodný Abbé svět duchovna a ctností a světaznalý Major svět kosmopolitní, svět zkušenosti a rozumu. Do jejich poklidného místa plného pseudofilosofických pří o nicotnosti, byť tak překrásně a poeticky podávané, vtrhne jako průtrž mračen cizorodý element, jenž přinese i dějový impuls - příjezd kouzelníka Arnoštka a zvláště jeho nádherné pomocnice Anny rozjitří postupně ve všech třech pánech erotický žár a následky jsou ...tragikomické:-) V celém tak konverzačně poeticky laděném příběhu jde vlastně jen a jen o věci nejpokleslejší - o jídlo, pití a sex... Jiří Menzel za tenhle svůj bravurně ledabylý režijní (i herecký - i když on sám své tehdejší herectví dnes kritizuje...viz bonusové rozhovory na DVD) počin sice nemohl dostat Oskara, jelikož tenhle film je přes své silné jazykové zakotvení do cizí řeči nepřenosný, ale zasloužil by si bezpočet Českých lvů, kdyby tehdy takovéto ocenění existovalo. Takhle mu alespoň někteří jeho diváci prostřednictvím csfd mohou poděkovat...(13.2.2007)

  • Wysch
    *****

    "Tento způsob léta," děl Antonín Důra odvraceje se od teploměru, "zdá se mi poněkud nešťastným." Toto je klenot české literatury a v podání Mistra Rudolfa Hrušínského i naprostý šperk české filmografie. Stejně jako Vančurova předloha je nadýchaná atmosférou, je vykrášlena nádherným jazykem, kterýmž bychom my, Češi, měli mluvit všichni, neb toto jest český jazyk spisovný ve své nejbrilantnější podobě. Bohužel, pro dnešní - a tedy i mou generaci - jazyk zapomenutý a málokdo pochopí jeho kouzlo. Leč, pokud chodíte na gymnázium a máte v povinné literatuře Rozmarné léto a nemůžete se prolouskat prvními stránkami, sáhněte po filmovém zpracování, které je opravdovou špičkou v dějinách české filmografie. Pro mne společně s Vlaky a Obchodem na korze to nejlepší, co šedesátá léta přinesla. (Pozapomněl jsem na Spalovače mrtvol...) Brilantní práce pana Menzela, brilantní výkon pana Hrušínského, jehož považuji za největšího českého herce, co kdy žil. Kdo neviděl, neexistuje. Kdo se nesnažil pochopit, nechť nehodnotí.(6.8.2008)

  • Dzeyna
    ****

    Tento způsob léta zdá s mi poněkud nešťastným .... to vyjadřuje celý děj, ale rozhodně ne jeho provedení, to nešťastné rozhodně není. Je zde vtip, nevěra, láska, kouzla a léto, co víc si přát. Navíc výborní herci a skvělé texty, které zaujmou. Ale musím uznat, že divadelní představení je ještě o stupeň lepší než to filmové.(23.4.2012)

  • honz
    *****

    Poetismus patří mezi literární směry nazývané avantgardní a je výhradně český. Objevuje se ve 20 .letech 20. století především v poezii (Seifert, Nezval, Biebl ad.), najdeme však i několik poetistických próz. Mezi nejznámější a asi nejlíbivější patří právě Rozmarné léto (1926) Vladislava Vančury (1891-1942) a Rinaldino (1927) Karla Konráda (1899-1971). Menzlova adaptace nestárnoucí klasiky z pera Vladislava Vančury je filmovým zážitkem dodnes. Celá "ospalá" atmosféra probuzená příjezdem kozelníka je korunována skutečným hereckým koncertem hlavních protagonistů. Opravdu výtečné a nestárnoucí.(27.11.2009)

  • - Jiří Menzel trval na tom, že každá čiarka z predlohy zostane zachovaná aj v dialógoch. Herci si archaizující literárny jazyk osvojili aj s pomocou magnetofónu a reprodukovali ho úplne spontánne. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)

  • - Jiří Menzel musel zastávať aj rolu kúzelníka Arnoštka, ktorého mal hrať pôvodne spevák Josef Laufer, aj režiséra, čo bolo niekedy dosť náročné. Zábery museli skúšať s dablérom. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)

  • - Režisér Menzel, který si zahrál postavu kouzelníka, zvládl všechny triky sám. Provazochodectví jej naučil člen artistické rodiny Třísků. (jenik71)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace