Rozmarné léto
-
Capricious Summer
Komedie / Poetický
Československo, 1967, 74 min
Režie:
Jiří MenzelPředloha:
Vladislav Vančura (kniha)Scénář:
Václav Nývlt, Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Míla Myslíková, Vlastimil Brodský, František Řehák, Jana Preissová, Jiří Menzel, Bohuš Záhorský, Vlasta Jelínková, Karel Hovorka st., Bohumil Koška, Vladimír Pátek, Alois Vachek, Pavel Bošek, Antonín Pražák, Karel Engel, Jiří Kasík, Jaroslav Tomsa, Ludvík Wolf, Jindra Fenclová, Růžena Preisslerová, Karel SchmiedStřih:
Jiřina LukešováZvuk:
Jiří PavlíkScénografie:
Oldřich BosákMasky:
Rudolf Hammer, Růžena Richterová, Marie MachováKostýmy:
Olga Dimitrovová78%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
24.05.1968 |
|---|---|
|
Na DVD
od:
|
01.12.2005 Bontonfilm |
|
Na DVD
od:
|
02.12.2009 dvdcom |
|
Na DVD
od:
|
07.11.2010 dvdcom |
|
Na DVD
od:
|
21.08.2013 North Video |
|
Na DVD
od:
|
04.12.2013 North Video |
Radek99
Když se ze svébytného literárního uměleckého textu vyklube dobrý scénář, je to zázrak. A když se tenhle dobrý scénář ještě navíc podaří kongeniálně natočit jako v případě Menzelově, je to zázrak o to větší, o co méně takovýchto počinů můžeme v dějinách nejenom české kinematografie najít. Problémem je, že Vančurově náročnému textu mnoho lidí patrně vůbec neporozumí a v případě filmu je to ještě horší ... vědomá rezignace na dějovou složku je z dnešního pohledu téměř hřích. Ale ve Vančurově Rozmarném létě jde přeci spíše o paradox souboje hyperumělecké formy s nicotným a malicherným obsahem, z čehož pramení komika textu. Text je navíc poklonou a ódou na krásu bratrské (biblokralické) češtiny, o ni a poetiku jde v knize především. Jak tohle všechno převést do světa obrazu a pohybu, když je to naprosto nepřenositelné? Jiří Menzel to kupodivu malinkou odbočkou dokázal. Hlavně všichni zúčastnění herci podali obdivuhodný výkon a zvláště ústřední trojice ctihodných (a tak různorodých) občanů vystihla ducha Rozmarného léta kongeniálně. Každý z nich reprezentuje ve filmu jeden svět - plavčík Důra svět materiálna, touhy a chtíče, ctihodný Abbé svět duchovna a ctností a světaznalý Major svět kosmopolitní, svět zkušenosti a rozumu. Do jejich poklidného místa plného pseudofilosofických pří o nicotnosti, byť tak překrásně a poeticky podávané, vtrhne jako průtrž mračen cizorodý element, jenž přinese i dějový impuls - příjezd kouzelníka Arnoštka a zvláště jeho nádherné pomocnice Anny rozjitří postupně ve všech třech pánech erotický žár a následky jsou ...tragikomické:-) V celém tak konverzačně poeticky laděném příběhu jde vlastně jen a jen o věci nejpokleslejší - o jídlo, pití a sex... Jiří Menzel za tenhle svůj bravurně ledabylý režijní (i herecký - i když on sám své tehdejší herectví dnes kritizuje...viz bonusové rozhovory na DVD) počin sice nemohl dostat Oskara, jelikož tenhle film je přes své silné jazykové zakotvení do cizí řeči nepřenosný, ale zasloužil by si bezpočet Českých lvů, kdyby tehdy takovéto ocenění existovalo. Takhle mu alespoň někteří jeho diváci prostřednictvím csfd mohou poděkovat...(13.2.2007)
swamp
Jiří Menzel, režisér, jemuž se dokonale podařilo zachytit atmosféru knihy Vladislava Vančury. Jiří Menzel, herec, jemuž se úchvatně podařilo ztvárnit postavu kouzelníka Arnoštka, řekl bych až svým typickým allenovským projevem. Největší předností je však dozajista trio Hrušínský-Brodský-Řehák, které jakoby vypadlo z knihy. "Hezkých holek je málo..avšak jsou." :)(7.5.2007)
movieband
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným." Zajímavý, milý a hřejivý film, kde jediné, co člověka zatíží jest filozofie tří přátel nad smyslem života a dokonalostí a krásou žen. Jsou dva důvody proč jsem se na to podíval. První: mám rád Menzela. Druhý: literatura středních škol. Předlohu si přečtu, protože ta milost, vtip a hřejivá nálada mě zasáhla a zajímalo by mě, jak na tom pracuje Vančurův originál. Pěkný film, kde jediné,co člověk může brzdit je básnický jazyk (chvíli mi to trvala, ale adaptoval jsem se na něj vcelku rychle). Ve filmu je dost pamětihodných dialogů, které člověka upřímně rozesmějí nebo vyčarují jen úsměv na tváři. Mám rád Hrušínského a tady se mi v roli (občas tak trochu pubertálního) Důry líbil. No a Janu Preissovou jsem poznal okamžitě. Hned, jak vyšla z přítmí maringotky jako půvabná Anna s maskou na tváři jsem ji poznal. Mohl jsem na ni oči nechat. Pěkný film, ke kterému se určitě ještě nejednou vrátím. "Milovati a býti milován je to nejlepší v našem žití." 80%(22.3.2014)
nithiel
Rozhodně překousnutelnější než předloha, u té jsem si musel po každých deset stránek dát pauzu, abych byl schopen přežít další zíplavu archaismů. Mě se ten jazyk líbí, ale jen v malých snesitelných dávkách - a přesně toho se mi dostává v Menzelově filmu, jenž je navíc dotvořen skvělými hereckými výkony (aby také ne, vždyť se tu potkávají asi dvě největší legendy českého filmu). Děj, jakkoli nanicovatý, na krátkou stopáž naprosto stačí a nikde se nezadýchává ani nezrychluje, takže na diváka čeká opravdu skvostný zážitek.(12.11.2009)
Marigold
Jak se tohle Menzelovi podařilo, dodnes nechápu. Přenést na plátno hřejivost, laskavost a rozšafnost Vančurovy předlohy je čin hodný blázna, ale světe zboř se, ono to funguje! Vančurova "nadpozemština" v ústech velkých jmen českého filmu nezní násilně, ani nepatřičně, zní přesně tak, jak znít má. Navíc takřka poetistické kulisy malého města a malého kouzelnického varieté dokonale pasují k původnímu textu. "Humor není smáti se, ale lépe vědět", napsal Vančura a je to koneckonců nejkrásnější motto k téhle komedii, kterou stavím ve svém osobním žebříčku nejvýše ze všech.(25.1.2004)