poster

Skřivánci na niti

  • anglický

    Larks on a String

Komedie / Podobenství

Československo, 1969, 90 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Jara.Cimrman.jr
    *****

    „V naší zemi, je i nemožné možné!" A strana s vládou to hned zařídí. Já sice zásadně protestuji, aby byl saxofon zrušen jako kapitalistický nástroj, ale na druhou stranu nemám nic proti hromadnému využití filozofů v pracovním procesu při budování lepších zítřků. Navíc mne hodně baví sledovat ty imperialismem nasáklé tváře i bodrého dělnického důvěrníka a když si na chvilku urve čas i soudruh z ÚRA, tak má spokojenost nezná mezí.(21.12.2012)

  • Jansen
    ***

    Intelektuálové, živnostníci a všichni ostatní političtí provinilci jsou nasazeni na práce v kovošrotu za „lepší zítřky naší milované socialistické vlasti“. Hrušínský jako zapálený straník je skvělý. Ale ta jeho úchylka: snažit se umýt romské dívky. No já nevím. Filozofující Brodský působí krásně kontrastně s tunami zrezivělého železa. Místy je na tomto místě tak neuvěřitelný, až mi připomíná anděly z Nebe nad Berlínem (film Wima Wenderse). Na co určitě ještě jen tak nezapomenu je paní učitelka vedoucí pionýry a rozdávající rudé šátky. Ta je jak vystřižená z Rudého práva. Tady ale pozitiva končí. Celý film působí mírně nudně a jako celek mě vlastně ani nezaujal. Kam se poděla Menzelova virtuozita z Ostře sledovaných vlaků? A kde je ta živelnost typická pro Postřižiny a Slavnosti sněženek?(26.2.2008)

  • Enšpígl
    *****

    No, už třeba dialogy jsou pětihvězdičkový. Málokdy se stane, abych se smál a současně trpce kýval hlavou na důkaz souhlasu pravdivosti vyřčených vět. Udělat z "poldovky" poetické místo, považuji také za pětihvězdičkový kumšt . Žádná role mě nepřišla výrazně hlavní, ale přesto se mě zdálo, že nejvíce vyčníval Rudolf Hrušinský, nemůžu si pomoc, ale ten by se měl jmenovat Rudolf Herec, protože on své role hraje, tak jakokdyby je žil. Skřivánci na niti jsou takovej veselej film se smutným obsahem v pětihvězdičkový kvalitě.(22.8.2007)

  • Kimon
    *****

    Morálně pokřivená doba v šedesátých letech jistě byla, a nebyla dozajista dobrá. Ale která doba vlastně není morálně nějak pokřivená? Není jí třeba i ta dnešní? Tehdy se jednalo o politickou morálku, dnes se jedná o zkaženou morálku charakteru jednotlivců z hlediska peněz, osobní moci a slušnosti v chování vůči ostatním. Z tohoto hlediska si tehdejší doba a ta dnešní nemají co vyčítat. Morálky jsou jen dvě. Ta dobrá a ta špatná. SKŘIVÁNCI NA NITI na poslední chvíli, ještě před normalizací, věrohodně zachytili osudy hrdinných lidí, kteří se nebáli postavit tehdejšímu totalitnímu politickému režimu zpříma a beze strachu. Co na tom, že pak SKŘIVÁNCI skončili v "trezoru" filmového zapomnění na dlouhou dobu. O to víc nám byli pak milejší, když oprášeni "vstali z mrtvých" a připomněli nám tu hroznou dobu omezování svobodné myšlenky. Jiří Menzel tímto snímkem stvořil "černou knihu" totalitní ideologie.(8.6.2007)

  • Brouk
    *****

    A to jsou naši pracovníci.... Bývalý prokurátor, co tvrdil, že obhajoba není součást obžaloby... měl štěstí, že nesoudil sám "soudruh" prokurátor... a po pár vteřinách je jasno o co jde.... Nesmírně smutný pohled zpět, byť s humorným nádechem... Herecký a přesvědčivý koncert všech herců a Z.Svěrák, jako člen ÚRA byl geniální... Už ne-e(20.4.2005)

  • - Na filmovém festivale v Berlíně nechtěli věřit, že film je skutečně 20 let starý. Naštěstí byl s Menzelem na festivalu i Václav Neckář, na kterém byla léta jasně znát. (mchnk)

  • - Při natáčení filmu v kladenských hutích přišlo na filmaře udání od tamních zaměstnanců, že na jejich pracovišti vzniká protistátní film. (raininface)

  • - Režisér Jiří Menzel dostal po dokončení filmu zákaz činnosti až do roku 1974, kdy směl zrežírovat budovatelské drama Kdo hledá zlaté dno. (BoredSeal)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace