Crime in the Night Club
Režie:
Jiří MenzelKamera:
František UldrichHudba:
Jiří ŠlitrHrají:
Eva Pilarová, Vlastimil Brodský, Rudolf Hrušínský, Jitka Zelenohorská, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Jan Přeučil, Ferdinand Krůta, Jiří Grossmann, Jan Libíček (více)Obsahy(1)
V kabaretu Tartaros došlo ke krádeži perlového náhrdelníku a následné vraždě. To vše by mohlo zkompromitovat ministra, který je ctitelem zpěvačky Clary. Je třeba co nejrychleji najít skutečné pachatele... (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (86)
Takovej Menzelův tvůrčí fuck off, kde si v podstatě dělá, co se mu zlíbí, a jde mu to kurňa dobře. 'Zločin v šantánu' je v podstatě jakási metažánrová hříčka - celovečerní kabaretní krimikomedie, která vás zároveň díky muzikálním groteskám tuplem vezme do bezstarostných časů let šedesátých.... Suchý se Šlitrem jsou komediální mazáci, a Eva Pilarová je pěvecká bohyně! Šlágr 'Koukej vykopat poklad' z hlavy dlouho nevyženu. ()
Škoda, že ve filmu nebylo víc dialogů S&Š podobných tomu v cele před popravou, kde jaksi i otrlý velebníček v podání Hrušínského jen nevěřícně koukal. Ale z míry se vyvést nenechal, neb měl křesťanskou dialektiku zmáknutou na jedničku ("buďte vděční, že jste odsouzeni nespravedlivě, aspoň po smrti půjdete rovnou do nebe"). Z velmi silného závěru mrazí, oba odsouzení proti svému konci nemohou nic dělat, kromě toho, natáhnout ho písní o pár chvil, pomoc nemá šanci přijít... Kapku mi vadila neustále opakovaná píseň Pilarové, tradičně skvělý výkon (a to i po fyzické stránce!) podal Libíček, a Rowanu Atkinsonovi vážná role sedla daleko víc, než jeho (hodně) neúspěšné pokusy o postavy vtipné. ()
Já mám rád umění. Já myslím, že umění neškodí. 1) 29letá Eva Pilarová zpívá ostošest songy 37letého Jiřího Suchého a 44letého Jiřího Šlitra (vyšetřovatel) jakož i oni tak činí osobně. Je tu i 27letý Jiří Grossman, 37letý Jan Libíček, 48letý Vlastimil Brodský, 48letý Rudolf Hrušínský a mihnou se tu i filmoví začátečníci 37letý Ladislav Smoljak a 32letý Zdeněk Svěrák (prokurátor). Všechno sepsal 44letý Josef Škvorecký a režíroval 30letý Jiří Menzel. No nekupte to. 2) Děj je, přiznejme si, nezajímavý, je stejně funkční jako spojováky v pornu. Ale o ten v této politické satiře moc nejde. Skvostné herecké obsazení a nesmrtelné písničky S+Š samy o sobě stojí za zhlédnutí. 3) Féerie nezapře svou inspiraci i atmosférou nadějeplných šedesátých let i konkrétně roku 1968 nás. Otevřený konec vlastně není otevřený, jen předjímá další společenský vývoj. ()
Je úsměvné číst zdejší nechápavé výtky o „nepovedené krimi“ a „slabé komedii“. Škvoreckému se Suchým šlo úplně o něco jiného. O kritiku režimu, který ohýbá právo a justici podle toho, jak se mu zrovna hodí, což je patrné hlavně v poslední třetině filmu, který žánrově úplně přehodí výhybku. A je nutné si uvědomit, v jaké době film vznikl. V napjatém čase podzimu roku 1968, v neblahém tušení věcí příštích (čistky v uměleckých kruzích, nucené emigrace) a na výsledku je to sakra znát. Proto se humor často míjí účinkem, herci jsou bezradní a filmem prostupuje taková lehce pochmurná atmosféra pohřebního ústavu. Ale díky za ty pěkné písničky a Evu Pilarovou, která tady byla fakt kočka. ()
Průměrný film, který však je prakticky vycpán samými písničkami, takže na samotný děj nezbývá moc času. Ale významný je hned z několika aspektů. Poprvé se v něm před kamerou objevil Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák (ten výtečně zahrál státního zastupce). Poprvé a naposled se na filmovém plátně ukázal Jiří Grossman. Je neuvěřitelné, že za tři roky zemřel a Jiří Šlitr dokonce již za rok. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (11)
- Eva Pilarová po letech na film zavzpomínala: ,,Měla jsem v něm hlavní roli, což je legrační, protože nejsem herečka. Spisovatel Josef Ledecký tu roli napsal pro mě a já vždy před každou scénou jsem poprosila režiséra Jirku Menzela, aby mi přeříkal, jak to mám říkat, kde hlasem nahoru, kde dolů, zapisovala jsem si to do not. Ze začátku Jirka říkal, to přece nemůže fungovat, pak říkal, že to funguje a předříkával dobrovolně. Manžela hrál pan Přeučil, a ten mi v tom filmu dával facku, všechno tak prožíval, že mi ji ubalil takovou, že mi málem upadla hlava. Od té doby vždy když se někdy potkáme, přinese růži jako omluvu, toto se táhne až do dnešní doby." (Willy Kufalt)
- Film byl z politických důvodů trezorovým, diváci ho mohli vidět až po roce 1989. [Zdroj: Robert Rohál, Vítek Chadima - České zpívající filmy] (M.B)
- V roce 1968 vyšlo LP „Zločin v šantánu“ s šesti písněnimi „Kočičí bál“, „Balada pod šibenicí“, „Kolena“, „Poklad“, „Ach, miluji vás“ a „Na shledanou“ a instrumentální skladbou „Mordsong“ z filmu. Píseň „Balada pod šibenicí“ vyšla také na albu Ďábel z Vinohrad z roku 2005. (SeanBean)
Reklama