poster

Zločin v šantánu

Krimi / Komedie / Hudební

Československo, 1968, 83 min

Režie:

Jiří Menzel

Předloha:

Josef Škvorecký (kniha)

Hudba:

Jiří Šlitr

Hrají:

Eva Pilarová, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Jitka Zelenohorská, Vlastimil Brodský, Jiří Grossmann, Ferdinand Krůta, Jan Libíček, Rudolf Hrušínský, Jan Přeučil, Ladislav Vodička, Zdeněk Svěrák, Václav Kotva, Karel Hovorka st., Josef Škvorecký, Vratislav Blažek, Gustav Oplustil, Eugen Jegorov, Josef Langmiler, Karel Mareš, František Husák, Václav Halama, Petr Kopřiva, Milan Kindl, Antonín Kryl, Jindra Rathová, Jana Preissová, Jiří Hálek, Vladimír Hrabánek, Jan Cmíral st., Antonín Pražák, František Řehák, Vladimír Stach, Ladislav Šimek, Vladimír Valenta, Miloslav Balcar, Pavel Bošek, Ladislav Smoljak, Alois Vachek, Rudolf Kalina, Bohumil Koška, Jan Vlček, Jiří Menzel, Emil Iserle, Miloň Novotný, Irena Pejšková, Stanislav Juna, Karel Kochman, Stanislav Hájek, Miloš Kohout, Marcela Nohýnková, Zuzana Minichová, Karel Engel, Pavel Navara, Otakar Rademacher, Jaroslav Tomsa, Milan Dvořák, Petr Hejduk, František Sojka, Karel Turnovský, Bohumil Zoula, Julie Kučerová-Nezavdalová, Jiří Kasík, Karel Velebný, Jiří Hájek
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Lima
    ***

    Je úsměvné číst zdejší nechápavé výtky o „nepovedené krimi“ a „slabé komedii“. Škvoreckému se Suchým šlo úplně o něco jiného. O kritiku režimu, který ohýbá právo a justici podle toho, jak se mu zrovna hodí, což je patrné hlavně v poslední třetině filmu, který žánrově úplně přehodí výhybku. A je nutné si uvědomit, v jaké době film vznikl. V napjatém čase podzimu roku 1968, v neblahém tušení věcí příštích (čistky v uměleckých kruzích, nucené emigrace) a na výsledku je to sakra znát. Proto se humor často míjí účinkem, herci jsou bezradní a filmem prostupuje taková lehce pochmurná atmosféra pohřebního ústavu. Ale díky za ty pěkné písničky a Evu Pilarovou, která tady byla fakt kočka.(16.10.2013)

  • zlabus
    ***

    Každý, kdo o tomhle mluví jako o krimi, by se měl probudit, protože Zločin v šantánů je očividně a bez debat černohumorná satira na fungování socialistické justice, která se ovšem bohužel naplno rozjede až ve své druhé polovině. Celkem rozumím tomu, proč sám Menzel tvrdí, že Šantán je jeden z jeho nejméně podařených filmů, protože ta šance tu byla ohromná. Přesto se však ani omylem nejedná o špatný film a rozhodně stojí za to mu těch 85 minut věnovat, minimálně kvůli obsazení a skvělému Svěrákovi. 70%(25.1.2016)

  • NinadeL
    *

    Tady nelze, než souhlasit se samotným Menzlem, Zločin v šantánu se zkrátka nepovedl. Stokrát se fanoušci osobností z divadel malých forem mohou zaklínat důvody, pro které byl film stažen z kin po poměrně krátké době. Ale ani Škvoreckého emigrace nebo příliš vychytralý ministr spravedlnosti nemají šanci zdůvodnit scénář trojice tvůrců (Škvorecký, Suchý, Menzel), který nedrží pohromadě. S dějem se příliš neobtěžovali a na pouhé pásmo písní přeci jenom zkusili nějaký ten žánr předstírat, leč bezvýsledně. Menzel vzpomínal, že chtěl natočit cosi ve stylu Martina Friče z 30. a 40. let, kterého obdivoval (se Suchým a Šlitrem, což samo o sobě nedává smysl). Suchý pro změnu vzpomínal na Otakara Vávru 40. let. A Škvorecký? Ten vězel kdesi na půl cesty mezi jednotlivými filmy s poručíkem Borůvkou, které se trilogií nikdy nestaly. Čili co dodat? Na papíře by Zločin v šantánu mohl vypadat jako zajímavý námět na parodii z let, ve kterých prim hrály lokály typu Modrý anděl (pro námět by se muselo jít spíš do zahraničí, protože tento druh filmů u nás nikdy moc nešel), je tu atraktivní zpěvačka Clara Regina, celá kohorta jejích ctitelů, její žárlivý manžel eskamotér, zkorumpovaná policie a politik ve vysoké funkci, který je do zpěvačky zamilován. Nadto je tu právník, který ač v pokročilém věku, teprve čerstvě promován, má šikovnou sekretářku a ta se zamiluje do šantánového technika, jenž vězí v maléru až po uši. Otázka je kdo kradl zpěvaččiny šperky, zda byly perly vůbec pravé a konečně, je možné, aby prostý lupič byl zároveň i vrahem? Až potud vlastně dobré. Ale to by to nesmělo být anachronicky vyprávěné souběžně jako pocta toliko nesourodému humoru a poetice dvojic typu Suchý / Šlitr, Svěrák / Smoljak, případně Grossmann bez Šimka, ale s Pilarovou (která vypadá, zpívá, má půvabné detaily, 3 bodové osvětlení vytváří za jejími zlatými vlasy andělskou svatozář, ale hraní poněkud nepřichází). Stačilo by celý příběh více zasadit do minulosti a vzdát se soudobé manýry. Skutečně nelze mít vedle sebe moderní Jitku Zelenohorskou jak ze žurnálu roku 1967 a vedle ní mýrnixtýrnix četníka z roku 1927 a tvářit se, že je to vlastně v pořádku. Pocta malým formám ve filmu mohla být sama o sobě pěkná, parodie na krimi z prvorepublikového šantánu také, ale dohromady je to průser.(16.2.2009)

  • zette
    ****

    Dost dobre nechapu, proc je zde tolik znudenych divaku a komentaru... Poslednich 20 minut sice uz pomalu ztraci tempo, i tak se ale jedna o velice originalni pocin. Zlocin v santanu jen dokazuje, v jake forme byl ceskoslovensky film v sedesatych letech ( podle me nejlepsi dekada nasi kinematografie ). Ma to styl, vtip a uzasnou atmosferu. Velice me potesil Zdenek Sverak, Pilarove to taky sluselo, vice me vsak zaujala v te dobe nadherna Jitka Zelenohorska.(20.11.2008)

  • D.Moore
    ****

    "To je ilerelevere... ilere... ilereve... ile... To je blbost!" Humor je možná příliš suchý, ale je, satira je možná příliš očividná, ale je také - a je náležitě pichlavá. Díky Josefu Škvoreckému se obojí dostalo do scénáře, díky Jiřímu Suchému do textů písní. Zločin v šantánu se mi zkrátka líbí a nemůže za to jen moje láska k Semaforu. Mohou za to všechny ty momenty a momentky, které v něm jsou, může za to souboj Jiřího Šlitra a Zdeňka Svěráka v soudní síni, může za to Jan Libíček vyrážející dveře, může za to Eva Pilarová, která nakonec zazpívala... A navíc scéna s posledním přáním a závěrečnou písní Balada pod šibenicí patří k tomu nejlepšímu, co kdy Jiří Menzel natočil.(11.11.2015)

  • - Ve filmu si své první herecké role odbyli Zdeněk Svěrák i Ladislav Smoljak. (rakovnik)

  • - V roce 1968 vyšlo LP „Zločin v šantánu“ s šesti písněnimi „Kočičí bál“, „Balada pod šibenicí“, „Kolena“, „Poklad“, „Ach, miluji vás“ a „Na shledanou“ a instrumentální skladbou „Mordsong“ z filmu. Píseň „Balada pod šibenicí“ vyšla také na albu Ďábel z Vinohrad z roku 2005. (SeanBean)

  • - Film se natáčel v barrandovském ateliéru číslo 6, který se při natáčení stal podpisovým místem petice "Dva tisíce slov". (raininface)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace