-
-
Ve filmu si své první herecké role odbyli Zdeněk Svěrák i Ladislav Smoljak.
(rakovnik)
-
-
V roce 1968 vyšlo LP „Zločin v šantánu“ s šesti písněnimi „Kočičí bál“, „Balada pod šibenicí“, „Kolena“, „Poklad“, „Ach, miluji vás“ a „Na shledanou“ a instrumentální skladbou „Mordsong“ z filmu. Píseň „Balada pod šibenicí“ vyšla také na albu Ďábel z Vinohrad z roku 2005.
(SeanBean)
-
-
Film se natáčel v barrandovském ateliéru číslo 6, který se při natáčení stal podpisovým místem petice "Dva tisíce slov".
(raininface)
V kinech
od:
Lima
Je úsměvné číst zdejší nechápavé výtky o „nepovedené krimi“ a „slabé komedii“. Škvoreckému se Suchým šlo úplně o něco jiného. O kritiku režimu, který ohýbá právo a justici podle toho, jak se mu zrovna hodí, což je patrné hlavně v poslední třetině filmu, který žánrově úplně přehodí výhybku. A je nutné si uvědomit, v jaké době film vznikl. V napjatém čase podzimu roku 1968, v neblahém tušení věcí příštích (čistky v uměleckých kruzích, nucené emigrace) a na výsledku je to sakra znát. Proto se humor často míjí účinkem, herci jsou bezradní a filmem prostupuje taková lehce pochmurná atmosféra pohřebního ústavu. Ale díky za ty pěkné písničky a Evu Pilarovou, která tady byla fakt kočka.(16.10.2013)
zlabus
Každý, kdo o tomhle mluví jako o krimi, by se měl probudit, protože Zločin v šantánů je očividně a bez debat černohumorná satira na fungování socialistické justice, která se ovšem bohužel naplno rozjede až ve své druhé polovině. Celkem rozumím tomu, proč sám Menzel tvrdí, že Šantán je jeden z jeho nejméně podařených filmů, protože ta šance tu byla ohromná. Přesto se však ani omylem nejedná o špatný film a rozhodně stojí za to mu těch 85 minut věnovat, minimálně kvůli obsazení a skvělému Svěrákovi. 70%(25.1.2016)
NinadeL
Tady nelze, než souhlasit se samotným Menzlem, Zločin v šantánu se zkrátka nepovedl. Stokrát se fanoušci osobností z divadel malých forem mohou zaklínat důvody, pro které byl film stažen z kin po poměrně krátké době. Ale ani Škvoreckého emigrace nebo příliš vychytralý ministr spravedlnosti nemají šanci zdůvodnit scénář trojice tvůrců (Škvorecký, Suchý, Menzel), který nedrží pohromadě. S dějem se příliš neobtěžovali a na pouhé pásmo písní přeci jenom zkusili nějaký ten žánr předstírat, leč bezvýsledně. Menzel vzpomínal, že chtěl natočit cosi ve stylu Martina Friče z 30. a 40. let, kterého obdivoval (se Suchým a Šlitrem, což samo o sobě nedává smysl). Suchý pro změnu vzpomínal na Otakara Vávru 40. let. A Škvorecký? Ten vězel kdesi na půl cesty mezi jednotlivými filmy s poručíkem Borůvkou, které se trilogií nikdy nestaly. Čili co dodat? Na papíře by Zločin v šantánu mohl vypadat jako zajímavý námět na parodii z let, ve kterých prim hrály lokály typu Modrý anděl (pro námět by se muselo jít spíš do zahraničí, protože tento druh filmů u nás nikdy moc nešel), je tu atraktivní zpěvačka Clara Regina, celá kohorta jejích ctitelů, její žárlivý manžel eskamotér, zkorumpovaná policie a politik ve vysoké funkci, který je do zpěvačky zamilován. Nadto je tu právník, který ač v pokročilém věku, teprve čerstvě promován, má šikovnou sekretářku a ta se zamiluje do šantánového technika, jenž vězí v maléru až po uši. Otázka je kdo kradl zpěvaččiny šperky, zda byly perly vůbec pravé a konečně, je možné, aby prostý lupič byl zároveň i vrahem? Až potud vlastně dobré. Ale to by to nesmělo být anachronicky vyprávěné souběžně jako pocta toliko nesourodému humoru a poetice dvojic typu Suchý / Šlitr, Svěrák / Smoljak, případně Grossmann bez Šimka, ale s Pilarovou (která vypadá, zpívá, má půvabné detaily, 3 bodové osvětlení vytváří za jejími zlatými vlasy andělskou svatozář, ale hraní poněkud nepřichází). Stačilo by celý příběh více zasadit do minulosti a vzdát se soudobé manýry. Skutečně nelze mít vedle sebe moderní Jitku Zelenohorskou jak ze žurnálu roku 1967 a vedle ní mýrnixtýrnix četníka z roku 1927 a tvářit se, že je to vlastně v pořádku. Pocta malým formám ve filmu mohla být sama o sobě pěkná, parodie na krimi z prvorepublikového šantánu také, ale dohromady je to průser.(16.2.2009)
zette
Dost dobre nechapu, proc je zde tolik znudenych divaku a komentaru... Poslednich 20 minut sice uz pomalu ztraci tempo, i tak se ale jedna o velice originalni pocin. Zlocin v santanu jen dokazuje, v jake forme byl ceskoslovensky film v sedesatych letech ( podle me nejlepsi dekada nasi kinematografie ). Ma to styl, vtip a uzasnou atmosferu. Velice me potesil Zdenek Sverak, Pilarove to taky sluselo, vice me vsak zaujala v te dobe nadherna Jitka Zelenohorska.(20.11.2008)
D.Moore
"To je ilerelevere... ilere... ilereve... ile... To je blbost!" Humor je možná příliš suchý, ale je, satira je možná příliš očividná, ale je také - a je náležitě pichlavá. Díky Josefu Škvoreckému se obojí dostalo do scénáře, díky Jiřímu Suchému do textů písní. Zločin v šantánu se mi zkrátka líbí a nemůže za to jen moje láska k Semaforu. Mohou za to všechny ty momenty a momentky, které v něm jsou, může za to souboj Jiřího Šlitra a Zdeňka Svěráka v soudní síni, může za to Jan Libíček vyrážející dveře, může za to Eva Pilarová, která nakonec zazpívala... A navíc scéna s posledním přáním a závěrečnou písní Balada pod šibenicí patří k tomu nejlepšímu, co kdy Jiří Menzel natočil.(11.11.2015)