Režie:
Jiří MenzelKamera:
František UldrichHudba:
Jiří ŠlitrHrají:
Eva Pilarová, Vlastimil Brodský, Rudolf Hrušínský, Jitka Zelenohorská, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Jan Přeučil, Ferdinand Krůta, Jiří Grossmann, Jan Libíček (více)Obsahy(1)
V kabaretu Tartaros došlo ke krádeži perlového náhrdelníku a následné vraždě. To vše by mohlo zkompromitovat ministra, který je ctitelem zpěvačky Clary. Je třeba co nejrychleji najít skutečné pachatele... (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (87)
Žánr: suchošlitrovka. Podle Menzela velmi nepodařený film, podle mne jeden z jeho nejlepších. Škvoreckého ostrá a trefná politická satira spojená s hravostí, láskou ke kabaretu a recesi ústřední dvojice S+Š, to vše v krásně ušmudlané formě, s ďábelským Svěrákem, božskou Zelenohorskou atd. atd. A proč jsou v tomto filmu oba hlavní hrdinové tak nehorázně naivně blbí? Inu proto, že ti dva jsou v tomto světě "nemožní". Oni jediní (krom jejich vyvolených dam) jsou tam se svou bezelstností jako živí lidé (snad protože jsou zamilovaní?), kdežto ostatním sice pořád o něco jde, ale jsou to všechno mrtvé, zbytečné existence. Závěrečná scéna je pak dostatečně nekonečná na to, aby divákovi došlo, že to je jeho vlastní situace. Situace všech nás, kteří jsme se narodili. Dokud písnička trvá, je to ještě dobrý. ()
Je úsměvné číst zdejší nechápavé výtky o „nepovedené krimi“ a „slabé komedii“. Škvoreckému se Suchým šlo úplně o něco jiného. O kritiku režimu, který ohýbá právo a justici podle toho, jak se mu zrovna hodí, což je patrné hlavně v poslední třetině filmu, který žánrově úplně přehodí výhybku. A je nutné si uvědomit, v jaké době film vznikl. V napjatém čase podzimu roku 1968, v neblahém tušení věcí příštích (čistky v uměleckých kruzích, nucené emigrace) a na výsledku je to sakra znát. Proto se humor často míjí účinkem, herci jsou bezradní a filmem prostupuje taková lehce pochmurná atmosféra pohřebního ústavu. Ale díky za ty pěkné písničky a Evu Pilarovou, která tady byla fakt kočka. ()
Pokud tento film někdo považuje za kriminálku, tak ho jednoduše naprosto nepochopil. Na ten se musí jinak... Přes poetiku Suchého a Šlitra. Kromě toho je to ovšem také skutečně sžírající satira na komunistický režim... Jiří Menzel má však pravdu, že je ve filmu příliš motivů najednou, ale asi by bylo škoda přijít o jedno či o druhé... Zkrátka (po werichovsku) není to sice úplně ono, ale je to teda ono, prostě tak ;o) ()
Dost dobre nechapu, proc je zde tolik znudenych divaku a komentaru... Poslednich 20 minut sice uz pomalu ztraci tempo, i tak se ale jedna o velice originalni pocin. Zlocin v santanu jen dokazuje, v jake forme byl ceskoslovensky film v sedesatych letech ( podle me nejlepsi dekada nasi kinematografie ). Ma to styl, vtip a uzasnou atmosferu. Velice me potesil Zdenek Sverak, Pilarove to taky sluselo, vice me vsak zaujala v te dobe nadherna Jitka Zelenohorska. ()
Zvažte, jestli máte rádi Škvoreckého dílka, važte, zda se chcete půldruhé hodiny bavit při hudební komedii s detektivní zápletkou a uvažte, zde při hodnocení zohledníte, podobně jako já, jazykový vtip, herecký um, nadsázku… „Poslední přání?“ - „My si chceme zazpívat.“ Zajímavý komentář: sportovec. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (12)
- V 10. minutě filmu se lze v novinách dočíst o 82. narozeninách prezidenta Tomáše G. Masaryka. Film se tedy odehrává v roce 1932. (Anglicankaaa)
- Film po uvedení v kinech neměl velký ohlas. [Zdroj: Robert Rohál, Vítek Chadima - České zpívající filmy] (M.B)
- V roce 1968 vyšlo LP „Zločin v šantánu“ s šesti písněnimi „Kočičí bál“, „Balada pod šibenicí“, „Kolena“, „Poklad“, „Ach, miluji vás“ a „Na shledanou“ a instrumentální skladbou „Mordsong“ z filmu. Píseň „Balada pod šibenicí“ vyšla také na albu Ďábel z Vinohrad z roku 2005. (SeanBean)
Reklama