Zločin v šantánu

Zločin v šantánu je klasický šedesátkový pelmel. Pod vlivem určité nálady se na jednom filmu sešla parta autorská Škvorecký / Menzel, autorsko - interpretační Suchý / Šlitr, účinkující Grossmann / Smoljak / Svěrák a zpívající Pilarová (plus celá řada dalších nesourodých tváří té doby). Slovy Menzla mělo jít o další krimi napsanou Škvoreckým, tentokrát v retro variantě na způsob Martina Friče. Na papíře zůstal nápad na půl cesty mezi filmy s poručíkem Borůvkou, které se trilogií nikdy nestaly. To se tedy nepovedlo. Ačkoli Suchý byl na každý pád vděčný za další film pro lidi ze SeMaForu. Stažení z kin zapříčinila primárně Škvoreckého emigrace, přičemž někteří by rádi věřili tomu, že tato nepovedená krimi snad mohla být považována za provokativní. Ale ne všechno ze zlatých šedesátých musí být chápáno jako geniální. (16.02.2009)

ŠANTÁN zaujímá v menzelovské filmografii specifické místo. Podle vlastních Menzelových slov to měla být jakási syntéza prvorepublikové detektivky fričovského střihu, živená zřejmě i "drsnou školou" (TĚŽKÝ ŽIVOT DOBRODRUHA?), muzikálu a ještě čehosi navíc.(Pilarová, vedená Menzelem "neherecky", v klidu a přirozeně hraje sebe samu a z tohoto hlediska film zvlášť nebrzdí;spíš naopak.) Ale během dívání na film se mi asociuují i další souvislosti: MONSIEUR VERDOUX, KDYBY TISÍC KLARINETŮ, ale také KONEC AGENTA W 4 C (Vodička jako agent pro zvláštní úkoly) prvorepublikového ministra spravedlnosti (v Brodského pojetí této role se zase objevují reminiscence na jeho inspektora drah v OSTŘE SLEDOVANÝCH VLACÍCH). Šlitr se Suchým ve svých partech asi právě tady mají nejblíže k Voskovcovi a Werichovi např. ve filmu SVĚT PATŘÍ NÁM. Výčet těchto možných interpretací, daných mj. i Škvoreckého vstupy, jistěže ne vyčerpávající a v mnoha ohledech ne zcela přesný, jen naznačuje důvod rozporuplných Menzelových prohlášení o jeho vztahu k tomuto napůl zapomenutému dílku, jehož cestu po našich kinech záhy začala komplikovat sílící husákovská normalizace. Menzelova rezervovanost však má i svůj pozitivní rub. Pokus o reminiscence starých dob nebyl zcela bezúspěšný a jeho torzovitost je paralelně na pomezí vcelku zdařilé syntézy. Prolnutí blíže necharakterizované totality s muzikálově pojatými hudebními čísly nese celou řadu stalinistických konotací (Mňačkova povídka JAK CHUTNÁ MOC), hudební projev je naopak v řadě klíčových míst (Suchého zatčení; jméno přidělené postavy záměrně neuvádím; pro vyznění filmu není totiž podstatné) i faktovým přínosem klíčový a často se přitom jedná o vrcholná díla semaforských tvůrců; pěvecké výstupy mladé, nad očekávání sličné Pilarové jsou pověstnou třešinkou na tomto pomyslném filmařsky chutném dortu. Po čtyřiceti letech tak pamětník vidí film, jemuž lze s trochou nadsázky ledacos vyčíst - velké oči jeho tvůrců zejména - , který se však přesto zařazuje důstojným způsobem a nanejvýš osobitě do naší pověstné filmové vlny šedesátých let, a spoluvytváří a dotváří tu nepříliš lichotivou odezvu srovnání s polistopadovou filmovovou zdánlivě bezuzdně volnou tvorbou. Uzavřená minulost je tedy v tomto případě až překvapivě živou výpovědí ne o dějích, ale o soudobé a nečekaně aktuální sebereflexi událostí bouřlivého roku 1968. (05.07.2008)

Já mám rád umění. Já myslím, že umění neškodí. 1) 29letá Eva Pilarová zpívá ostošest songy 37letého Jiřího Suchého a 44letého Jiřího Šlitra (vyšetřovatel) jakož i oni tak činí osobně. Je tu i 27letý Jiří Grossman, 37letý Jan Libíček, 48letý Vlastimil Brodský, 48letý Rudolf Hrušínský a mihnou se tu i filmoví začátečníci 37letý Ladislav Smoljak a 32letý Zdeněk Svěrák (prokurátor). Všechno sepsal 44letý Josef Škvorecký a režíroval 30letý Jiří Menzel. No nekupte to. 2) Děj je, přiznejme si, nezajímavý, je stejně funkční jako spojováky v pornu. Ale o ten v této politické satiře moc nejde. Skvostné herecké obsazení a nesmrtelné písničky S+Š samy o sobě stojí za zhlédnutí. 3) Féerie nezapře svou inspiraci i atmosférou nadějeplných šedesátých let i konkrétně roku 1968 nás. Otevřený konec vlastně není otevřený, jen předjímá další společenský vývoj. (23.07.2017)

Pokud tento film někdo považuje za kriminálku, tak ho jednoduše naprosto nepochopil. Na ten se musí jinak... Přes poetiku Suchého a Šlitra. Kromě toho je to ovšem také skutečně sžírající satira na komunistický režim... Jiří Menzel má však pravdu, že je ve filmu příliš motivů najednou, ale asi by bylo škoda přijít o jedno či o druhé... Zkrátka (po werichovsku) není to sice úplně ono, ale je to teda ono, prostě tak ;o) (27.09.2006)

Tento film je strašně uspěchaný, jedna scéna střídá rychle jinou, ani se nenadějeme a už je konec. Chtělo to zpomalit, sem tam scénu protáhnout, posečkat, nechat doznít. Kdyby ten film byl o deset minut delší, byl by lepší. I tak ho mám ale rád. Navzdory tomu, že pan režisér se k němu moc nehlásí, není to špatný snímek. (04.05.2008)