Režie:
Vladimír MichálekScénář:
Jiří KřižanKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michał LorencHrají:
Bogusław Linda, Olaf Lubaszenko, Jiří Bartoška, Agnieszka Sitek, Vlasta Chramostová, Ľudovít Cittel, Martin Sitta, Jiří Holý, Milan Riehs, Anton Šulík st. (více)Obsahy(1)
V létě roku 1943 do moravské vesnice uprostřed Hané jako by válečné události ještě ani nedolehly. Dvanáct bohatých statkářů zde žije ve strachu z nemanželského syna jednoho z nich. Sekal (B. Linda) má za sebou krušné dětství nemanželského dítěte, kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. S protektorátem přišel jeho čas. Udává sedláky ze zločinů proti Říši a za odměnu dostává jejich majetky. Sedláci v obavách nejen o majetek, ale i ze strachu o život, dospějí k rozhodnutí, že je třeba se Sekala zbavit. K samotnému činu však využijí kováře Juru Barana (O. Lubaszenko), který se ve vesnici skrývá před německými okupanty. Oba muži se tak proti své vůli musí střetnout v souboji na život a na smrt. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (530)
Jeden z mála opravdu kvalitních porevolučních filmů jak příběhem, tak zpracováním. Několik zbabělých venkovských sedláků proti kolaborantskému hovadu, které je však několikrát převyšuje silou vůle. Opět potvrzení toho, že teprve v ohrožení a těžkých podmínkách si člověk strne masku a odhalí, co je zač. ()
Tento snímek mi dlouho utíkal a musím uznat, že jsem přicházel o hodně. Příběh odehrávající se na zapadlé vesničce v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava dokonale ukazuje všechny špatné české vlastnosti a zasílá nám hodně silné morální poselství. Polští herci Olaf Lubaszenko a Boguslaw Linda zahráli naprosto dokonale a na jejich místě si neumím představit žádného českého představitele. Skvěle napsaný scénář, vynikající herecké výkony, pěkná hudba, kamera a spolehlivá režie Vladimíra Michálka dělají z tohoto filmu jeden z nejlepších nejen porevolučních snímků. Trochu nechápu názory, že film je přeceňován a že si nezasloužil 10 Českých lvů, protože podle mě skončily všechny ve správných rukou (ještě bych dal Bartoškovi za vedlejší roli), ale to je samozřejmě můj názor a nikomu ho nevnucuju.......... ()
Viděno po letech. Sice to na mě nedolehlo jako například Želary, kdy Eliška Aničky Geislerové rovněž hledá bezpečný úkryt před gestapem.. ale pořád je to velký dramatický kus. Stíhaný gestapem je v jeho případě Jura Baran, přemýšlivý valašský kovář, cizinec bez důvěry domácích, kteří na něj navíc ukážou prstem při potřebě zbavit se démona vesnice. Výsledkem je nadčasový střet, o který jde v mých očích až ve druhém plánu. Primárně je totiž zajímavé sledovat samotného všemocného Sekala, kterým kdysi každý opovrhoval, a nyní jen přihlížejí tomu, jak se karty obrátily. Bůh je tu jen za kus kříže, vládne strach o grunt, potemnělé duše zapomněly na základní lidské hodnoty. Možná škoda, že to celé Vladimír Michálek pojal až s příliš velkou pokorou a bez vlastních nápadů. Neříkám, že nejsou, ale prostě tak nějak bez překvapení směřujeme až do nevyhnutelného finále. A místy dost chladně a dost akademicky. Tak či onak potěší řemeslo (hudba, kamera, zvuk, výprava a další) a samozřejmě herci – nejen ti hlavní, ale i výtečně vybraní sedláci bojící se o své grunty. ()
Bzučení hmyzu, šumění letního povětří, rachocení bryčky a ržání koní, stejně jako unikátní barvy polí zralého obilí, letním žárem rozpálených selských staveních a večerním dusnem a strachem zpocených čel nejbohatších pantátů – už sama letní atmosféra, umocněná strhující hudbou, je důstojným pozadím pro hluboké a vážné drama, naroubované westernovým schématem na české prostředí. Sekalové byli, jsou a budou. Je jen otázka, jak dalece jim režim, společnost a zákon dovolí páchat svoje zločiny. Samozřejmě, že se jim nejlépe daří v totalitních dobách všude na světě. Vladimír Michálek je tichá, šedá myška, která vždycky tajně cosi kutí ve své díře, bez mediální kampaně a přeřvaných upoutávek na Nově a když vyleze dostane od Filmové akademie nějakou tu zlatou korunku a už je zase zpátky v pelíšku! Za Sekala jich dostal zcela právem hned 10 a ode mne dalšího za jeden z nejlepších porevolučních filmů.. ()
Hm, tak prý >eastern< , sic! No - ryze filmově d.m.s.n. prostě obyčejné sedlácké drama, navíc mně připadalo, (nejen díky kostýmům, ale vůbec myšlením a jednáním postav) jako by se film odehrával spíš za první světové, než ve třiačtyřicátém... Tož tak na světě... :-/ . . . Poctivě řečeno - dobré, ve škole za 3, u holiče za poplkání, u kováře za podkovu pro štěstí... Tak tři hvězdičky, nic víc, nic míň... Jen nechápu, proč film z roku 1997 vypadá svou formou, jako by byl natočen o nějakých pětadvacet - třicet let dřív. Se všemi výrazovými neřestmi a klišé i technickými nedostatky (zvuk a postsynchrony) tomu odpovídajícími... Velmi, velmi přeceňovaný film, ale jasně že v době natočení mezi všemi těmi tuzemskými sračkami doslova jednooký mezi slepými... Na druhou stranu musím přiznat, že čistě za příběh a jeho poetiku (pokud by nebyl svým způsobem bezdůvodně posazený do druhé světové) bych čtyři hvězdičky dal. Jenže to je to! Právě jen pokud by byl natočený před třiceti lety... - - - P.S. Jo a od té doby máme v Brně novou hlášku... "Je třeba zabít Sedala" (Zdravím Janko... ;o) Je fakt, že nějaký štěk sedláckého chasníka v hospodské scéně by mu tady i docela sedl... :-) - - - - - (Poprvé viděno někdy po vydání na dvd, hodnocení pak 1.3.2011 po připomenutí na ČT1 v rámci "R.L.Č.F." 5599., komentář zde jako 257. - 1.3.2011) ()
Galerie (15)
Zajímavosti (17)
- V hlavních rolích byli obsazeni pro české publikum neznámí polští herci, a to proto, aby si představitele postav nemohli čeští diváci spojovat s jinými rolemi. (walmezak)
- Film byl vybrán jako zástupce českého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1998. (orkadimenza)
- Film je z válečné doby, přesto se zde neobjevuje jediná uniforma. (walmezak)
Reklama