Forgotten Light
Režie:
Vladimír MichálekScénář:
Milena JelinekKamera:
Martin DubaHrají:
Bolek Polívka, Veronika Žilková, Petr Kavan, Jiří Pecha, Simona Peková, Antonín Kinský, Jaromíra Mílová, Soňa Valentová, Jiří Lábus, Richard Metznarowski (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh vesnického faráře, který bojuje se státními úředníky i vyššími církevními představiteli za záchranu kostela, se odehrává na sklonku 80. let. Pro faráře Holého představuje víra v Boha neotřesitelnou hodnotu a navíc zápasí s pocitem vlastní zbytečnosti a bezmocnosti při setkání s chorobou milované Marjánky. Stejně bezmocný je i před socialistickým režimem, který arogantně likviduje hmotné i duchovní hodnoty. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (255)
Bolka Polívku znám převážně jako komediálního herce. Mám ho v těchto rolích rád, hlavně díky jeho Dědictví (aneb...). Ale musím říct, že vidět ho ve vážné roli je něco jiného. V pozitivním slova smyslu. Role faráře se zhostil naprosto skvěle a církvi rozhodně nezahanbil. Skvělé dílo vystihující zdánlivě bezmocnou dobu pozdní normalizace. ()
a polo-zapomenutý film. Životní filmová role p. Polívky - v žádném nasledujícím snímku mě tak nepřesvědčil o pravdivosti, upřimnosti svého herectví. ()
díky hereckému obsazení, vyprávění o životě a smrti, víře v totalitním režimu, krásné kameře a scenériím jizerských hor, bude tento film dobře koukatelný i za 50 let. ()
Mě to teda absolutně nebavilo a absolutně neoslovilo. Navíc Polívka byl takový nějaký... nijaký. Žilková hrála vysoko nad své poměry, jenže ta její postava zase byla napsána tak podivně, že bylo obtížné uvěřit jejím činům a jejich motivacím. Můj osobní dojem se pohybuje přesně tak nějak lehce pod úrovní těch 6/10. ()
Krásný film, který se dá vidět mnohokrát. Michálek dokázal, že Polívkovi sluší více vážné než humorné role. Stejně tak Veronice Žilkové. Nezapomenutelný zážitek ()
Velmi dobré. Nemám rád církev a jsem ateista, ale faktická likvidace víry za minulého režimu je neodpustitelná. Tento film krásně ukazuje jak moc ležela a leží rudým v žaludku víra člověka v něco co nemůžou pošpinit a zničit. P.S.Nechápu jak může Žilková natočit takový film a pak dělat takové věci jako na Nově ()
Ani 17 let od vzniku filmu neubralo nic na působivosti a věrohodnosti. Krásný a lidský příběh jedince bojujícího proti systému. Bolek Polívka ve vážné a civilní roli doslova exceluje - každá jeho emoce či hnutí mysli se mu zračí nejen v očích (krásným btw.), ale i ve tváři. Na srandistický role je toho chlapa škoda! ()
Videno kratce po premiere, a pokazde, kdyz jde v televizi, se na nej velmi rad podivam. Herecke koncerty. A jo, a jo, a JO. Davam tomu pet *****. Napoctvrte zvysuji ze ctyr na pet. ()
Pokaždé když vstoupím do kostela citím pokoru, pokaždé když vidím tento film citím stejnou pokoru. Skláním se před "obyčejnými lidmi" , kteří sice nemají tu moc něco změnit, ale mají v sobě sílu se nevzdávat. Pěkný zážitek, děkuji. ()
To, co v tomhle filmu předvedl Bolek Polívka, to bych do něj nikdy neřekl! To byla skutečně nádhera! Pane Polívko, BRAVO, BRAVO, BRAVO!!!!!!!!!! ()
Tenhle film mám rád. Mám ho moc rád. Michálek patřil v 90. letech ke světlým výjimkám mezi českými tvůrci a náleží mu velký dík za to, že dokázal svými filmy oživit jinak příšernou tvorbu porevolučně-privatiračních sraček. Jeho filmy plné nefalšované české poetičnosti a hořké ironie jsou jako balzám na duši. Ať už jde Zapomenuté světlo, Sekala či Babí léto. Bolek Polívka a Veronika Žilková jsou tu doslova famózní. Absolutně nechápu, proč se tak kvalitní herci s tak výrazným a přesvědčivým talentem zahazují v podřadných slátaninách jako je Tele Tele nebo ROMing. Tohle byl prostě jejich debut. Zapomenuté světlo je velice silný příběh o obyčejných lidech v nenormální době. Lidech, kteří si ani tváří v tvář molochu normalizačního totálstátu a jeho poskokům dokázali zachovat krapet lidské slušnosti, víry a naděje na svůj mikrosvět. Neznám lepší a sugestivnější fresku smutných 80.let. Dokonalé filmařské řemeslo, naprosto přesně laděná hudba, přímý a pravdivý scénář. Myslím si, že v české porevoluční tvorbě bychom našli jen velice málo srovnatelných filmů. ()
Není co dodat, kdo viděl ví, co mám na mysli. Geniální herecké výkony včetně neherce Kavana. Jeden z nejlepších českých filmů všech dob. Hudba Radim Hladík - opět není co dodat. Děkuji a vřele DOPORUČUJI ()
Tak tohle nebyl žádný pelech, ani pelíšek, ale syrově podaný pohled na jeden příběh. Dobrý film potřebuje holt dobrý příběh. Pak už jen sehant herce, kostel, srnky a film, na který se dá dívat a cítíte atmosféru doby je na světě! ()
Podle mne nejlepší český film devadesátých let. ()
Jakub Deml by měl radost. ()
Rozebírat logicky tento film mi po zralé úvaze připadá stejně zbytečné jako upozorňovat na to, že jet z Ústí n/L. do Roprachtic přes Jizerku je pitomost. Ber nebo neber, výhled za to stojí. S obavami jsem kdysi šel do kina. Polívka jako farář a Žilková k tomu... jářku - bál jsem se. Z kina jsem šel bez nejen pocitu zmaru, ale naplněn pozitivní energií, smířen s mnoha věcmi a zároveň opakovaně nesmířen s bolševiky. Nebudu darmo mudrovat, film se mi líbil tak jak je a hotovo. Jako bonus hrabě Kinský, který byl opravdu fajn. No a pochopitelně Zita Kabátová. ()
Zklamalo mne, že Michálek obhajuje totalitní katolickou propagandu. Nejhorší je ta podprahová manipulace, kýčovité "morální" ježíšovsko- mariánské odkazy, kupř.- motiv moudrého kazatele /který přece ví, co je správné a musí to lidem sdělit/ a motiv utrpení /není jiné cesty než trpět a obětovat se, opravdu vždy ?/ Z čeho tyto odkazy vychází ? Z falešné ideologie masochismu a podrobení duše právě této zvrácené ideologii poslušenství se etice disciplíny a zapření osobnosti. Kromě toho více než víru /lze-li to vůbec nazvat víru v duchovní věci/ potřebujeme kritické myšlení a to v tomto filmu nenajdeme. Proč by se církev /která se neměla za minulého režimu zas tak zle / měla stát mluvčím národa ? Církev, která bojovala /a staví se nadále/ proti demokracii ? (viz její flirt s neo-liberalismem, Nečasem, Dukou, Halíkem, "restitucemi"...) Tento film není názorem, ale je negativní manipulací s historickou zkušeností, dějinami, manipulací s Masarykovou kritikou katolicismu, s ateismem. Nemůžu pro něj najít hezké slovo... ()
Jednoznačně patří do mých TOP10 českých filmů po roce 1990. ()
Co dodat? Jen těžko se mi hledají slova. Cokoliv bych nyní napsal, tak mi to přijde prázdné a ubohé, jako ten zbořený kostel ve filmu. Já si myslím, že snímek toho řekl dost. Jen je třeba to tam hledat, stejně jako hledal farář Holý. Je to film o duši, a o úctě k životu. Pro mne obr zážitek. ()
Související novinky
Karlovarský festival ocení Bolka Polívku
Dnes dopoledne proběhla tisková konference k 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. V pražském hotelu Four Seasons se sešli prezident festivalu Jiří Bartoška, umělecký ředitel… (více)
Bolek Polívka v seriózní roli vesnického faráře Jena Holého, který se snaží za každou cenu zachránit poslední ze tří kostelů, které mu zbyly. V těch ostatních už dávno JZD skladuje pneumatiky. Má rád své ovečky, rád jim káže a vypráví příběhy z Bible a nejde mu o nic jiného, než o víru v Boha a morálku. Navíc je platonicky zamilovaný do Marjánky, vdané matky dvou synů, která trpí rakovinou. Do jeho kostela zatéká zrovna v místě, kde se nachází lustr, a tak hledá prostředky pro opravu střechy. Navštíví místní národní výbor a žádá o peníze na opravu kostela, místní předseda mu velice neochotně zajistí návštěvu stavebního inspektora. Ten však nemá v plánu nechat střechu opravit, spíše chce získat důkazy pro to, že kostel je pro veřejnost nebezpečný a je třeba jej zavřít. A tak se rovněž stane. Jedinou nadějí pro faráře je místní rod Kinských, který by mohl poskytnout peníze, nebo bohatý německý obchodník z Mnichova. Pak je tu ještě skvělý chlapík a sochař Klíma, který se nebojí říct, že věci jsou "v prdeli", například při opravě výfuku. Ten také pomůže aktivnímu faráři najít pracovní sílu v podobě chlapů v hospodě, kteří za opravu chtějí jen jedno - aby si s nimi farář vypil, což také udělá. Divím se, že mu jako duchovnímu nedělalo problém si občas nalít do trumpety. Chlapi sice střechu opraví, ale místní strážník SNB Jarda chce dělat problémy, když vidí, jak se chlapi houpou na střeše na laně. Dojde k menšímu dramatu, kdy na faráře zaútočí policejní pes a Jarda jej musí přímo v kostele zastřelit. Farář se ovšem nevzdává a vydá se na krajský národní výbor, kde je mu předsedou doporučeno, aby se na to vykašlal a že je stejně vyučen a může svařovat, a tak předseda dostane od uraženého faráře pořádnou facku. Navštíví rovněž kapitulního vikáře a ten mu místo otevření kostela nechá sebrat státní povolení na výkon kněžského povolání. Jeho situace je beznadějná, stejně jako je nemoc jeho milované Marjánky nevyléčitelná. Jedinou nadějí zůstává stará teta hraběnka Kinská, která se naposledy podívá do zchátralého zámku, který jejímu rodu kdysi patřil. Nadšeně vzpomíná na staré časy, svým vnučkám popisuje, jak vypadala zahrada a jaké se u nich konaly velkolepé plesy. Den poté zemře a paradoxně její smrt může faráři pomoci při otevření kostela a obnově jeho státního povolení, jelikož se její pohřeb koná v uzavřeném kostele a zádušní mši slouží ten nejvyšší - arcibiskup. Vypadá to dobře, najednou však farář s Klímou objeví v kostele ve vyřezávané soše ukryté církevní zlato, za což je farář na měsíc uvězněn. Po návratu s nadšením sleduje, jak je jeho kostel opravován, zatímco však jeho platonická láska umírá. Prostě a jednoduše - příběh oddaného a skromného vesnického faráře, bojujícího proti režimu, který byl sice pár let před svým koncem, přesto měl však dost síly a moci v boji proti církvi a dalším nepohodlným elementům a dával dostatečně najevo, že s vámi může vyjebat kdykoliv se mu zachce. A také boj proti nadřízeným církevním hodnostářům, kteří jdou na ruku režimu proto, aby si zachovali své postavení. () (méně) (více)