Kanec

Zvířecí a monster horory mám velice rád, zvláště pak starší kousky. Takže jsem se po solidním Proie (2010) začal poohlížet po dalších „kančích“ filmech a pár jich našel. Tento kousek jsem viděl kdysi jako malý, ale moc jsem si ho nepamatoval. Proto když jsem na něj po letech zase narazil, byl pro mě „jasnou volbou“. O tom že jde o klasickou průměrnou osmdesátkovou podívanou nemůže být ani pochyb. Pokud člověk nebude čekat žádné zázraky, užije si tuto australskou podívanou tak jako já. Je však potřeba se oprostit od všech předsudků nad tím, že v celé své kráse, divočáka mockrát neuvidíme, takže se musíme spokojit většinou s jeho tlamou. Jak se později ukáže, byl to dobrý tah. Díky tomu měla atmosféra slušný náboj, který se postupem času pěkně stupňoval a to i zásluhou dvojici „retardovaných“ bratří. 60% (26.05.2013)

Prasečina, chtělo by se říct... samozřejmě, je to pěkná blbost. Jenže je to taky blbost s ojedinělou atmosférou a sugestivním audiovizuálem, geniálně podtrženým přepálenou démonizací zvířecího zabijáka. Skoro jako prase z pekla! Vepřovej ďábel! Démonická svině! Scéna, v níž vzteklej divočák utíká do tmy i s kusem baráku a stále hrající televizí je jedna z mých top hororových momentek. Málokterej film je navzdory svý nízký profláklosti tak půvabně neotřelým kusem hororových pustin. Každopádně chápu, že v osmdesátkách frčely spíše stupidní teenage slashery, než neortodoxní WTF béčka s pošahanou mytologií. (07.06.2017)

Austrálske ČEĽUSTE ( animal horor ) rokov 80. sa nekonajú. Ono to vlastne ani nieje o tom. Ten Kanec ( bolo to ale riadne prasa ) sa ukáže sotva v pár scénach a zbytok je akýsi ( chcený ? ) pohľad na austrálsky hillbilies spôsob života. Russel Mullcahy ale je ( bol ) zručný režisér, čo dokázal pri niektorých hudobných videoklipoch a práve toto jeho vizuálne cítenie ťahá snímok smerom hore. Bez neho by to bol prúser. (15.07.2018)

Naturálne aminal horrory o vraždiacich zvieratách mám v obľube už pekných pár rokov. Videl som vyčíňať všeliake zvery: žralokov, krokodílov, aligátorov, pirane, krakaticu, kosatky, psov, vlkov, levov, šabľozubého tygra, opice, medveďa, varana, žaby, kobylky, zajace, netopierov, vtákov, hadov, včely, osi, mravcov, pavúkov, slimákov... Tento špecifický horrorový subžáner mám dobre zmapovaný. No ale ešte ma občas dokáže niečo nové prekvapiť. Tento krát to bol diviak, ktorý sa v roku 1984 objavil v austrálskom filme "Kanec" (Razorback). Na počiatku svojej režisérskej kariéry ho natočil Russell Mulcahy. Celkom na mňa zapôsobil ten surový buranský vizuál. Bol to taký zvláštny austrálsky kvázi exploitation animal horror. Filmová kritika ho radí do špeciálnej kategórie, ktorá nesie označenie ozploitation. *** (24.10.2021)

Strašně zestárlé po formální stránce. Režijní postupy vyjadřování stísněnosti a strachu kamerou a střihem, ve své době kreativní, cool a působivé, jsou dnes již béčkově směšné a rušivé. To je právě rozdíl mezi vizionářskými tvůrci, kterých žánrovky pořád fungují (Spielberg) a dočasnými hitmejkry, kteří zůstali zakleštení v jedné žánrové sezoně (Mulcahy). Představte si, že by takovouhle hudbu a kamerové fígle měli Jaws... Surealistická výprava a atmosféra Razorbacka se mi ale líbili i dnes. Takovej perverznější Edgar Allan Poe :-) (08.04.2019)