Uzly a pomeranče

Po úděsné Slíbené princezně máme k dispozici další masakr. Jedna spravedlivá za sourozeneckou dvojici sirotků a za kameru. Dále pojedeme jenom z kopce. Tradiční režisér z natočeného materiálu vybírá, co se použije a jak se příběh poskládá, tady bych řekla, že u finálních prací nebyl přítomný nebo příčetný. Osiřelo dítě (dvě), žili kdesi v pohraničí, ovdovělý otec přišel o práci ve sklárnách, čili logicky alkohol a zanedbávání obou děcek, především mladší zdravotně hendikepované dcerušky (mimochodem zlatíčko bez debaty), starší chlapec má na hrbu vše, včetně nákupů sousedovi a řešení nechutné šikany sestřičky. Osobně se domnívám, že i pod obraz vypitý otec by zakročil po svém a z hajzlíka by zůstal jenom mastný flek, ba bych řekla, že kdokoli, kdo by vytušil, co se malé děje, by takovému smradovi srovnal fasádu bez mrknutí oka jednou pro vždy- downíkům se neubližuje! Zde nikoli, celá vesnice o deseti chalupách na to bodá. Vše řeší deváťák. Pak tu máme Boky jako skříň vařící nedobrá indiánská jídla, přičemž je jejího dobrého charakteru plný celý rozlehlý statek. Pak první lásku s německou nepěknou dívkou, zde se vyvine i linie s žárlivostí na exoticky vyhlížejícího majitele zelené motorky, dále trochu duchařiny, kdy se zjeví mrtvá maminka, do toho všeho Zubatá ze sociálky, pak jedna věta o uzlech, dvě o pomerančích, ale pozor! Taky fotbálek. Čutálisti musí být. Nekončíme ani zdaleka. Do celé taškařice vstupuje člověk s koňmi. Správně. Na statek se dají koně. Sirotci k nim pochopitelně přilnou a málem žijí šťastně až na věky věků. Nikoli. Německá přítelkyně po vzoru Popelky ujíždí na bujném oři a skončí v pangejtu s naraženými žebry, mezitím Eva z Farmy vyřídí jakoby nic sociálku, umí v tom chodit, protože dělá na poště, deváťák je odeslán za odměnu na fotbalové soustředění kamsi do Německa, kde ale šikanující největší zlotátor ever opět vytáhne svou ocelovou pěst a nejen to. Oznámí osudem zkoušenému melancholickému chlapci, že celý jeho koňský sen je jen mizerný příběh o týrání zvířat. Koně totiž sežerou taliáni, vezou je k nim v klecích bez vody. Jinoch bez faktické znalosti, kolik koňského pomletého nevědomky spořádal za celé roky, co je na světě a hlavně bez prostředků ujíždí domů vlakem bez jízdenky, chytí ho samozřejmě německý výpravčí. Zívnutí. Chlapec neumí jinak než česky. Zívnutí. Bere tedy roha i z vlaku. Zívnutí. Velké finále vygraduje výčitkami a usmířením. Jestli jsem pochopila správně, autorka knižní předlohy se podílela i na scénáři. hmmm. (02.06.2020)

Nechybělo tak moc a mohl to být podstatně lepší film. Jenže těžké je zaujmout diváky, když máme vnímat až moc témat najednou. Hlavní dějovou linkou jsou pochopitelně koně a statek. Okolo toho se točí vše ostatní. Máme tady problematickou výchovu dětí otce, kterému zemřela žena a přišel o práci. Darek zamilovaný do dívky, vztah k sestře. Ta rozpolcenost témat zkrátka způsobuje, že není úplně jasné, o čem snímek vlastně je. Velmi kladně hodnotím vynikající výkon Tomáše Daleckého a Leoše Nohy. Romantické duše jistě potěší široké záběry krásných hor a divoké přírody. Já netvrdím, že je to příšerný, špatný film, ale díky rozpačitému scénáři a občas mírně chaotickému střihu, ale zase docela povedené kameře film z televizního průměru nemá šanci vyjít. Ovšem umím si představit takový příjemný pěti, šesti dílný seriál. (02.06.2020)

S odretými ušami, uzlami aj pomarančami za tri. Vzhľadom na úžasnú prírodu a krásnu kameru som si ale film dokázal vychutnať. Čím menej som sa ale sústredil na dej a dialógy a sledoval radšej mizanscénu, tým sa zážitok rapídne zvyšoval. Niekotré dialógy veľmi bolia, herci občas nezvládajú, postsynchróny a dabing nemeckých hercov sú tragické. Množstvo dejových liniek, z ktorých žiadna nedostáva poriadny priestor a paradoxne aj napriek mnohým témam film nakoniec aj pri 90 minútach proste nudí. Ide totiž skôr materiál pre jednu sezónu nejakého feel good seriálu, kde by sa mohli v kľude všetky dejové linky elegantne ukončiť. (22.06.2019)

Senilní tvůrčí duo není kompatibilní se světem mladistvých. Pokorný by měl točit reklamy pro Kaufland, záběry na krajinu patří mezi světlejší momenty, které tato koncentrovaná deprese nabízí. Procházková je značně ponořená do sociální problematiky, kterou řeší ze všech možných úhlů. Finální verdikt, že život je svině, bude pro pubescenty jistě skvělým zjištěním. (13.07.2022)

Když dám na jednu stranu vah tuzemské masové snímky jako Špindl, Léto s gentlemanem, Věčně tvá nevěrná a podobně, tak si řeknu: „proč ne?“ Pak se podívám na druhou stranu a nezbývá mi něž konstatovat: „ale taky vlastně proč jo?“ Linky, která jedna dejme tomu, druhá ani náhodou a ta další je úplně mimo. Postavy jakby smet. Celková koncepce hop sem, hop tam, nám už je to všechno jedno. A tak vítězi jsou pouze záběry na krajinu, Tomáš Dalecký a jeho filmová sestřička. Tady už není co dodat…snad jen: „Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát………….a taky Ewu Farnou!!!“ (08.06.2020)