• pytlik...
    ****

    Janžurka měla pravdu, ten svetr si Bydžovská určitě svlíkat neměla.. Neboť vyšívaný ubrus, co pod ním nosila, by přes svou červenou barvu nenadchnul ani toho nejbujnějšího býka, a to je co říct. Film táhnou zejména dialogy mezi Nárožným a Janžurovou v první půli, poté, co otec Novák odkvačí do lázní, úroveň poněkud upadá, neb nastává přehlídka méně uvěřitelných nedorozumění a ošívacích scén, ve kterých hraje hlavní roli zejména Bydžovská (na druhou stranu plus za to, že se za celou dobu snad jen dvakrát zasmála svým typickým zdravým koňským smíchem).(22.9.2013)

  • Petrus1
    *****

    K tomuhle filmu mám prostě citovou vazbu. Milovala ho moje máma a já ho miluju taky, vždycky sme se spolu u toho tak strašně nasmály, že to ani nebylo možný. Takže pokaždé, když "Svetr" dávají, ho musím prostě vidět, i kdyby nevím, co bylo. Herecká nádhera v podání Péti Nárožnýho je neskutečná. S jeho "Formuluj přesně" bych ho teda asi brzo usmrtila! :-) Ano, přiznávám, že tento film má i slabší místa, ale já jdu vždy do kolen už u scény s Trabantíkem..."Tam je Žatecká, tam!". Další mrtvolná scéna pro mě nastává v okamžiku balení do lázní: "Neříkej soustavně králíkovi kočka, já to prostě nesnesu!... A dej sem tu kočku!" :-D U nás v rodině se ujala ale i hláška od paní Zázvorkové: "Nestůj nade mnou, vydýcháváš mi vzduch." O polykání dcerunky Bydžovské, raději pomlčím. :-) No, a jakéže ponaučení plyne z tohoto filmu? Netelefonujte tak náruživě. "Ty telefonisto!" No a ještě jedna...dámy, měly bychom si taky pořídit zálohy! ;-)(12.7.2010)

  • pufina
    ***

    Iva Janžurová bude vždycky česká herecká hvězda, která bude vidět a nezapomene se na ni. Zuzana Bydžovská je neuvěřitelně podobná mojí tetě, takže i na tu se ráda podívám a až budu stará, tak si na ní i možná vzpomenu. Petr Nárožný jde mimo mě a nikdy mě příliš neupoutal.. Mladý Vladyka byl roztomilej, v těch 21 letech, teď už opravdu ne! Film sám o sobě utíká rychle, tomu nedorozumění se člověk rád zasměje, ale víckrát bych to vidět nepotřebovala..(15.8.2011)

  • nash.
    ****

    Výborná a současně velmi podceňovaná komedie. Svižná, plná zvratů, inteligetního humoru, zábavných nedorozumění a omylů, skvělých dialogů a geniálních hlášek, vybavená nejen divadelními prkny ověřeným scénářem, ale také skvělými hereckými výkony krásně zmatené a nechápající Ivy Janžurové, nezapomenutelně pedantického Petra Nárožného, jehož "Formuluj přesně!" vstoupilo do dějin a současně zlidovělo, rozpačitě přidrzlé Zuzany Bydžovské a oprsklého rebela Vladyky. Jedna z komedií, na které se člověk vždycky rád podívá znovu.(13.8.2011)

  • F.W.Colqhoun
    **

    Mno. Míkova komedie nezapře divadelní předlohu, což výjimečně nemyslím v dobrém. Dialogy šustí papírem až hanba, scéna už nemůže být statičtější a vychovávanej jsem se cítil být nepřetržitě celých osmdesát minut. Díky poněkud krotkému svazáckému humoru vyniká o to víc normalizační podtext snímku, ujišťující diváka, že socialistická rodina, uhnízděná v prostorově nevyhovující bytovce, ač se to tak nemusí zdát, skutečně není dysfunkční, plní své funkce a funguje jako spolehlivá hráz buržoazním nešvarům. Ty kromě dobytka Krampola reprezentuje babička Stelly Zázvorkové s jejími předsudky vůči mladým a zálohami v osobách statných mužů. Realisticky uvažující baba, dlužno dodat. Skutečnou perlou je typově přesná kreace Petra Nárožného, jehož postava usedlého manžela, otce a blba se ocitá ve víru událostí poháněných do spirály jedině a výhradně ženskými postavami, které se prostě * přiznejme si to * přesně vyjadřovat neumí. Nebo nechtějí. Z filmu si odnáším také jedno předsevzetí. Být drsný jako Vladyka. Koule na to zeptat se maminky dívky, jestli ji "naučila polykat", jsem ještě neměl.(31.1.2013)

  • - Točilo se v Praze v Letenských sadech a Františkových lázních. (M.B)

  • - Trio hereček Zázvorková, Janžurová a Bydžovská si záhrála ve stejných rolí babičky, matky a dcery i ve filmu Jestli jednou odejdu (1985). (M.B)

  • - Na začátku filmu, ještě před titulky, jedou Míša (Z. Bydžovská) s Tomášem (M. Vladyka) po jezdících schodech a ze schodů jedoucích opačným směrem je pozoruje babička (S. Zázvorková). Přitom ale oboje schody mají vedle sebe na stejné straně zeď. (DžejPý)