Vzpoura ve věznici Carandiru

Být ve vězení neni žádná sranda, ale každý jeho obyvatel si musí uvědomit, že na tom má svůj podíl. Tenhle film se víc než oné vzpouře z roku 1992 věnuje životním příběhům některých muklů, jejich osudu, tomu, jak se do basy vůbec dostali, kdo jsou ti, kdo na ně čeká venku a jak se chovají sami k sobě. Většina se stísněnmu prostředí dokáže přizpůsobit a vytvoří si takovou hodně zvláštní "rodinu". A to je to hlavní, čím se "Carandiru" zabývá. Proč se vězni vzbouřili mi z děje nebylo vůbec jasné - ano, ve věznici byl dvojnásobek lidí než byla její kapacita, podmínky mizerné, ale v důsledku vyznělo soužití jejích obyvatel skoro idylicky a děj vzhledem k jednotlivým životním příběhům docela povídkově. Není to ve výsledku vůbec marné, ale závěr pak vlastně nemá opodstatnění a náležitou naléhavost. Nic to ale nemění na tom, že jde o hodně zajímavý a zajímavě zpracovaný (kamera, hudba, střih) počin, který ani chvíli nenudí. (21.07.2007)

Ale kedže! Carandiru sa s Mestom bohov nedá merať. Dlho som sa nedokázal zbaviť pocitu, že pozerám propagandistický film, cieľom ktorého je osveta medzi nevzdelanými masami, náchylnými na zločin. Je jasné, že z človeka, ktorý sa narodil vo favele, vyrastie kriminálnik s väčšou pravdepodobnosťou, ako z dieťaťa z vilovej štvrte. Trojica zahalených väzňov s kapucňami na hlavách sleduje lekára až k vchodovej bráne. Nakoniec sa ho jeden z nich nečakane spýta: "Doktor a vrátite sa ešte?" Skrátka, s realitou to má len málo spoločné. Carandiru ukazuje väzenie ako miesto skutočnej prevýchovy, a to je skôr idealizácia. Nový lekár si získa dôveru väzňov, a tí sa mu ochotne spovedajú, s nadhľadom prehodnocujú svoje životy, dokážu prijať sebareflexiu atď. Na neuverenie veľa zrelosti, smútku a sentimentu... Tieto vylevy trvajú 1 h. 50 min. a potom príde vzbura, v ktorej padne za obeť vyše sto väzňov. Ak bolo zámerom tvorcov vytvoriť súcit s väzňami, tak išlo o veľmi priehľadný ťah. To podstatné bolo napokon aj tak dopovedané v záverečných titulkoch. (12.08.2011)

Občas se nějaký film se surovostí krapet přežene, což je přesný případ ve věznici Carandiru. Nekouká se na to všecko hezky, ale jsou to fakta, které se prostě musí vidět, aby se humbuk kolem nich pochopil. Všiml jsem si, že Brazilci rádi točí filmy o nich, o jejich negativech, ukazují jejich zemi takovou jaká asi skutečně je...její druhá stránka. Vzpoura ve věznici Carandiru je vysloveně syrový pohled na svět. (18.07.2008)

Docela solidní filmeček. Měl bych jen výhrady k českému překladu. Každopádně už vím jak je Brazílie zkorumpovaná, tak to pro mě zas takové překvápko nebylo. Ale 111 lidí je fakt síla. Filmařsky je tr provedeno excelentě. K tomu není co vytknout. Jen že český překlad evokuje zcela jiné představy o filmu a děj se potom odvíjí trochu jinak. (23.07.2006)

Na některé filmy se jen těžko nasazují západní etická kritéria a filmové osudy věznice Carandiru v San Paulu jsou právě ten případ. Fyzické herectví, abnormálně autentická mizanscéna, syrový pletenec příběhů - téměř pikareskní barvitosti, neuvěřitelný svět, jihoamerická realita tolik odlišná od civilizovanosti evropského prostoru...umocněná navíc uměleckým rastrem pro latinskou Ameriku příznačného magického realismu, v jehož intencích jsou všechny události silně zveličené (násilník znásilnil 221 žen...), celá událost má víceméně mýtické parametry, všichni zločinci jsou nevinní a převyprávějí divákovi svou osobní místně i časově lokalizovanou pověst... Podobné filmy: Město bohů, Tropa de Elite, Ônibus 174 (15.03.2009)