V žáru královské lásky

Dokonalé, dokonale špatné. Na poli „estetiky hnusu“ Němcův (post)revoluční opus osciluje někde mezi pokřivenou bizarností Alejandra Jodorowského a zvrácenou oplzlostí Johna Waterse. Vilém Čok jako obscénní a neduživý vládce dohlíží na své pražské knížectví z výšky žižkovského vysílače. Ivana Chýlková exceluje v roli jeho jedním dechem submisivní i dominantní milenky. Ve scénách, kdy v deliriu fluše do kamery, silně připomíná fame fatale newyorského undergroundu Lydiu Lunch. Mistrovské, ale od Němce přece jenom nikoliv příliš překvapující. Že by Mučedníci lásky let 90. na Klímovy motivy. (14.08.2010)

Hynku, VILÉME, Jarmilo ! (20.06.2008)

Z Klímovho textu na nás dýcha nefalšované /autorovo/ šialenstvo, krížené s cynizmom a sebairóniou. Je to v každom riadku. Němcov film sa naopak bezradne topí v povrchnom, až ordinárne "chcenom" excentrizme, ktorý okolo vás presviští ako lacný ohňostroj, spustený babráckym pyrotechnikom. (12.09.2006)

Bizarní postmoderní výprava v podání Michaela Ritsteina blížící se duchu nízkozpočtového gialla ve spojení se střihovou koláží Jana Němce v kontrastu s knižním až patetickým stylem Klímova textu. Kdo nerad bizarní, ošklivé a neumětelské ve službách umění, nechť na to raděj nekouká. (17.03.2009)

Kupodivu mi to přišlo zábavné a zajímavě to interpretuje Klímova Sternenhocha. Co ve filmu postradám, je nějaká hlubší myšlenka. Moc se mi líbila scéna se svatební hostinou (lidi se stejně přijdou jen nažrat), svatební noc (jazyky poprvé), odhalující se Chýlková v lese (ta byla výýýborná!!) a sex Bolka a Ivany. Tenhle film je velká výzva a nesedne tedy každému. (21.11.2011)

asi nejpodivnější film vzniklý tu těsně po revoluci, výborně obsazený, ale naprosto crazy. (01.12.2009)

Netuším nakolik museli být herci jako jsou Ivana Chýlková a Bolek Polívka zoufalí aby se upsali takové p******* a aby někdo takovou věc napsal musel být luxusně sjetý... Beze sporu nejhorší film století s úlistným "herectvím" Viléma Čoka, který je snad horší než Dan Nekonečný se svými skřeky a cingrlátky. Přehrávání všeho co se událo mi přišlo ještě příšernější než v Ordinaci v růžové zahradě a tudíž shledávám slovo PŘEHRÁVÁNÍ mottem tohoto filmu. Takovýto paskvil bych pouštěla místo vražedné injekce v USA jako trest smrti. Přežila jsem celý film a třěští mě z něj hlava neskutečným způsobem...Bohužel ani herectví Ivany a Bolka nezachránilo takovou hrůzu. Nepochopila jsem snad vůbec nic co se na mě hrnulo za hnusy - vysílač televize nova jako rezidence t*pce "knížete", provolávání hesla - sláva knížectví, vlající trapno-vlajky, kalhotky s obličejem Čoka, svatební hostina kdy se všichni vrhnou na dort, věčně zpitá postava Pavla Landovského, hnusné dvouhlavé děcko na konci, všudypřítomné sexuální narážky a "sexuální" scény....Nebylo to vtipné ani trochu. (14.10.2012)

Mistr se musi v urne obracet!!! ;[[ (04.01.2006)

Tohle není špatná adaptace. Tohle je špatné. Hnus. Ale bohužel ne takový hnus, jaký chtěl (asi) Němec natočit. Jak mohli tak dobří herci po přečtení scénáře na tuhle zhovadilost kývnout?! Chudák Klíma, chudák divák... (16.11.2011)

"Do prdele mi vskoč!" Momentálně jen uvažuji nad tím, kolik mohli dostat herci za účast v téhle věci, protože jestli četli dopředu scénář, nemohli být u podepisování smlouvy při smyslech. Vždycky jsem si říkala, že odpad! si žádný film nezaslouží, ale mýlila jsem se. Tragédie, hnus, utrpení. Čok by neměl být ani tím "příležitostným hercem". (09.12.2011)

Pokud si (dobře) vzpomínám, vydali jsme Utrpení knížete Sternenhocha jako první publikaci v ineditním Hostu (Brno). Jan Němec se ale Klímovské estetice nepostavil správným směrem, prsama v před, a uvízl v estetické pasti podmíněné širkokou paletou nabízejících se možnosti. Pro porovnání uvádím koncert skupiny The Plastic People "Jak bude po smrti", nahrané v roce 1979, kde klímovské téma vystoupilo se skutečnou naléhavostí a přesvědčivostí (moje nejoblíbenější album Plastiků). (14.08.2019)

Klímova filozofie je zvrhlá a zvrácená a jeho novela "Utrpení knížete Sternenhocha" ji dokonale reprezentuje. Dlouhovlasý, odpudivý, zvrácený, 150 cm vysoký, šišlající a kulhající hrdina - to jest Klímův übermensch. Snímek jsem byl povinen zhlédnout v rámci literárního semináře a musel jsem jej přetrpět až do závěrečných titulků. Občas zalituji, že některé snímky není možné důkladně zamknout do cenzurního trezoru :-) (25.06.2008)

Repríza po dvaceti letech mi potvrdila, že je to naprostej úlet, kterej nemá v české kinematografii obdoby. Výborně vybrané obsazení, hlavně role Abrháma, která je taky asi jeho celoživotní úlet. Čok je vysloveně vhodný typ pro hlavní roli. Pěkná výtvarná stránka a dobrá reklama na Žižkovský vysílač. Otázka je, jak to bude bavit nebo otravovat lidi, kterým nestačí bavit se nad tímhle druhem filmu. Ale lepší než artovní kousky Němce ze 60.let :) (09.04.2011)

Proboha, co to bylo? Směsice bizarních scén, kterým kraluje naprosto geniálně příšerný, na všechny ceny hodný Čok a to je všechno... Nějakou myšlenku jsem v tom objevil, ale nejspíš film žádnou nemá, tak nevím. Občas to svojí příšerností pobaví a občas je to tak špatné, až je to geniální, ale je to jenom občas, ne pořád. Za to jsou ty 2*. Do příště více obřích psychedelických dortů a bude to na 3*. (19.05.2018)

Slabota : dlhe, nudne, trapne. Jan Nemec asi bude reziserska lama. 5 % (04.10.2014)

Se svou zálibou v dementních filmech jsem konečně narazil a doopravdy a silně trpěl. Odvažuji se prohlásit, že na nějakou dobu se pro mne jedná o nejhorší film, co jsem kdy viděl. Nepochybuji, že na mě ještě mnoho skvostů a perel čeká. Do hlubin nekvalitního českého filmu se ale zase nějakou dobu neponořím. (02.08.2009)

Nejlepší jsou záběry na Prahu stověžatou v kontrastu... se vším ostatním. Praha jako knížectví a vypoulený princ ubytovaný v Žižkovské věži jsou nenáročně provokativní motivy. Ovšem nemyslím, že laciné. Nejvýraznější postavou je kněžna Chýlková - prolíná se v ní mrzká obhroublost a démonická vznešenost. / Film je podle mě i zdařilou adaptací Klímovy knihy. To, co předvádí Čok není příliš vzdáleno mým představám z četby. Patří k tomu i jeho neumětelské odříkávání klímovských replik. 4,5* (11.03.2010)

Utrpení knížete Sternenhocha je utrpením zejména pro diváka. Nálepka expresionismus neznamená nutně umělecké dílo a exhibice Čoka s Chýlkovou je nudná. Nejsem zhnusená, na to už jsem viděla moc horších věcí, a přepjaté scény nebyly směšné. Mou nejsilněji pociťovanou emocí byl pouze vztek, že musím zabíjet hodiny českého jazyka (a svého mládí) koukáním na totální zhovadilost, kterou bych si sama nikdy nepustila. (23.01.2012)

Jediný důvod, proč jsem to dokoukal do konce je, že nám toto "dílo" bylo pouštěno ve škole ( jako adaptaci L. Klímy)a z hodiny jsem utéct nemohl...ale jak jsem chtěl, jak já chtěl!!! (30.08.2004)

Porevolucni krec a nevkus. (16.10.2011)