Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou.
Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné. (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (285)

berny2468 

všechny recenze uživatele

Krajina ve stínu vcelku zabodovala na Českých lvech a vcelku i zaslouženě. Je to kvalitní řemeslná pŕace, které se u nás stále tolik nedostává. Bohužel. Snímek zobrazuje přiběh jedné vesnice od předválečného období až po komunistické řádění v roce 1952. Film střídá počáteční nadšení z přicházejícího nacistického režimu, následného vstupování němců do armády, načež přichází vystřízlivění, české bonzáctví a následně konec války a klasické české oplácení všeho Němcům a následný nástup nového režimu. Film ukazuje téměř vše, byť tedy značně utržkovitě. Nějaká půlhodinka navíc by mi rozhodně nevadila. Alespoň pro lepší vykreslení postav, kterých je zde jak ve Vojně a míru a nedostanou se pořádně k prostoru. A některá období dostávají po hříchu málo prostoru. Přesto je to krásně natočená a zahraná (byť tedy nechápu to haló kolem Magdalény Borové) freska jedné česko-německé vesnice z ožehavé části českých dějin, která se nebojí explicitně kritizovat “čecháčkovství”. Ale přesto se nejedná o kritiku jednostrannou. Snímek rozhodně dokonalý není, ale je to film, který má co říct a i se mu to vcelku daří. A ta černobílá tomu neskutečně sedne. 7/10. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

Člověku se snadno vybaví Kachyňovo parádní kousek Ať žije republika, Němcovo Démanty noci či oscarový Obchod na korze. Atmosférou. Bohdan Sláma natočil nádherný film. Ostudná epizoda našich dějin, přesné podobenství povah lidských (aktuální stále), každý jednotlivý obraz má vysokou sdělovací hodnotu, herecké výkony jsou brilantní, Divišova kamera peckovní. Téma 2. světové války není zdaleka vystříleno a tohle se Bohdanovi povedlo. Podle mě jde o nejlepší Slámův film. Komu se film zdá absurdní, nesourodý a málo vřelý, nelze nevzkázat, že toto vše přesně vystihuje jakoukoli pohnutou dobu, v níž se píší v našich zemích dějiny. V obdobném duchu byli natočeni i Všichni dobří rodáci a jak se líbili... Tendence všechno shazovat, je náš národní sport, s tím se nic dělat nedá, jsme už takoví. Já říkám, než přeceňovaný, přemotivovaný chcankový fantasblábol o vymyšleném partnerovi lidového léčitele s mravencem na prdeli, tak raději všema deseti syrovou Krajinu ve stínu. A taky chválím casting. Potěšilo, že se film absolutně nádherně obešel bez Geislerové, která mi sice nevadí, ale poslední dobou na mě vyskakuje i z pasty na zuby. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Nejslabší film Bohdana Slámy...a to mám jeho tvorbu vysloveně rád. Schematický děj, odtažité postavy, do kterých se nedá vcítit, povrchní postižení mezní doby v podobě jakýchsi víceméně nahodilých výjevů z dění jedné sudetské vesnice... Poválečnému divokému odsunu se naše kinematografie záměrně dlouhodobě vyhýbá, stejně jako dalším bolavým tématům z naší historie, za to zaslouží Bohdan Sláma obdiv, že si na takovéhle téma troufl, ovšem neuchopil ho šťastně...ten film se mu jakoby rozklížil pod rukama... ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Bohdan Sláma je pro mě asi poslední slušný český režisér, ale tentokrát si vybral látku, která šla mimo mě. Krajina ve stínu je sice komorním, ale ve výsledku dost rozmáchlým vyprávěním o osudech jedné vsi v předválečné a poválečné době. Technicky je film bezchybný a černobílá kamera dostatečně působivá, ale pro diváka nebyla rušivá. Bohužel vyprávění a hlavně jeho tempo je tak utahané, že film občas jako by stál a nikam nesměřoval, stejně jako osudy jednotlivých obyvatel. Nedá se to nazvat špatným filmem, jen to je přesně ten typ filmu, který sedne minimu a většinu mine. Jsem v té většině a od Slámy mě to dost mrzí. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Téma snímku (které je podle mne v současnosti vnímáno už daleko méně kontroverzně, než třeba před 20ti lety) - poválečné "účtování" s německým i "německým" obyvatelstvem v pohraničí a excesy s ním spojené"- bylo v naší kinematografii zpracováno už několikrát. "Krajina ve stínu", jakkoliv oprávněně jsou jí vytýkány Douglasem i mnoha jinými různé nešvary (plochost a přehnaná typizace postav, přemíra klišé viděných mnohokrát jinde atd.) má řadu kladných stránek - nadprůměrné herecké výkony(pro než byl mimo jiné předpokladem neméně kvalitní casting), působivá atmosféra a především, pokud to lze z dostupných zdrojů objektivně posoudit, na rozdíl od tematicky obdobných snímků, historická věrnost. Při srovnání s "Habermannovým mlýnem" nebo "Krví zmizelého" v tomto ohledu Slámův film vítězí na celé čáře a jestliže jsem výše zmíněná díla hodnotil jako slušný průměr, tragédie z Vitorazska si určitě zaslouží o hvězdičku víc. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (21)

  • Děj filmu se původně odehrává v jihočeské oblasti Vitorazsko. Je to část naší republiky, která stovky let patřila Rakousku. K Československu byla připojena až dva roky po první světové válce v roce 1920, kdy byla obsazena československými četníky na základě poválečných dohod vítězných mocností. (ruza007)
  • Šicí stroj, který se během filmu několikrát objeví, je od firmy The Singer Company. Firma byla založena v Americe v roce 1851. (ArthasKarfa)
  • V záběru z roku 1939, kdy dosavadní starosta opouští svojí kancelář a nastupuje starosta nový (Miloš Černoušek), visí v místnosti obraz prezidenta Edvarda Beneše, který je nahrazován profilovým portrétem Adolfa Hitlera. Dr. Edvard Beneš ale už v té době nezastával prezidentský úřad. Abdikoval dne 5. října 1938 a 22. října odletěl do Velké Británie. Jako prezident Československa byl jmenován 30. listopadu 1938 Emil Hácha, od 15. března 1939 jako státní prezident. (tommahol)

Související novinky

28. České lvy vyhrál Šarlatán

28. České lvy vyhrál Šarlatán

06.03.2021

Dnes večer byly v rámci svého 28. ročníku uděleny výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA), Český lev. Komorní ceremoniál se tradičně odehrál v pražském Rudolfinu, nicméně z důvodu… (více)

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

18.01.2021

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (více)

Reklama

Reklama