Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Anna - šestnáctiletá dívka z malého města - utíká z domova a potkává mladého floutka Speedyho, který ji zavede mezi městskou partičku. Tady se Anna postupně seznámí s jeho bratrem Filipem, nemluvnou kamarádkou Irmou a záhadným mladíkem Kytkou. Anně se otevře nový svět, plný zábavy a večírků, který jí okouzlí svojí barevnou rozmanitostí. Postupně se sblíží s introvertním Filipem, který má také největší podíl na její proměně. Annina zdánlivá naivita a upřímnost jejích citů nakonec zamíchají kartami v celém příběhu. (Magic Box)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (254)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Ach ti Ondříčkovi hrdinové. Snaží se být ztělesněním podstaty našeho pozemského trápení, ale v reálu se o nich nedá nic dozvědět, než to, že zřejmě mají strach říci cokoliv o nich a jejich vztahu k okolí cokoliv vypovídajícího. Není tedy divu, že mezi nimi často dochází k nedorozuměním. To v případě, že chci být hodný. V druhém případě jsou to pouze žvanící fleky, které v touze hovořit zajímavě deklamují různé fráze a naprosto není nutné se o oněch postavách cokoliv dozvědět. V Samotářích to (alespoň mě) nějak zásadně nevadí, protože přílišnou jednoduchost postav schovává pod pláštíkem vtipných hlášek a velkého množství protagonistů, v komornějším Šeptej mu úkryt skýtá pouze krátká stopáž a lyrické hudební vsuvky. Schválně, s kým jsem se tu potkal. Irma - Je nešťastná a opuštěná. Občas uvaří čaj. Speedy. Je vysmátý a nablblý. Kytka. Šlape, miluje, má strach ze ztráty lásky. Jeho Zákazník. Nabubřele žvanící nic. Anna. Vlastně ani nevím. Nevím, proč utekla z domova, nevím, proč jde s někým do postele, nevím, proč k někomu nastoupí do auta, proč u někoho spí... ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Od Davida Ondříčka jsem viděl pouhopouze zřejmě jeho nejlepší, nejprosazovanější a nejznámější film Samotáři. K Šeptej se ale také váže dlouholetá tradice kvalitního a hlavně kontroverzního filmu tehdejší doby a něco na tom pravdy rozhodně bude. Je tu pro mě ale jedna jediná scéna, která se z mysli diváka nevymaže nikdy. Jan P. Muchow prostě vybral skladbu, která pohotově hraje do not jak příběhu, tak atmosféře takové tak dokonale, že se na ní nedá zapomenout. Kdykoliv jí uslyším, vzpomenu si na tento film. Jasný je, že mluvím o Wubble U a jejich skladbě, jediné skladbě, která je dokázala tak proslavit. Minimálně u nás se nadobro slavná stala a není chvíle, kdy bych v rádiu neslyšel o její zažádání. Každopádně filmu toto rozhodně pomohlo, protože jinak mě nijak zázračně neoslovil. Post kontroverznosti v něm rozhodně je, ale to v Samotářích taky. Každopádně já jsem vše přečkal v klidu a s radostí, že jsem takový film mohl vidět. ()

Reklama

Gemini 

všechny recenze uživatele

První Ondříčkův "normální" film jsem viděl až jako poslední, a musím říct, že je to tak možná lepší:) Šeptej je na mě až moc zvláštní film. Dost nicneříkajích řečí, pojďme k naprosto očividným věcem...Tatiana Vilhelmová svůj nesporný talent ukazuje skoro ve všech svých rolích, a její Anna je jeden z těch případů, kdy se jí to opravdu podařilo. Obsazení mi usnadňuje přechod od herců k hudbě - Jan P. Muchow je až překvapivě dobrý herec a hudební stránka filmu je, jak se u Ondříčka stalo dobrým zvykem, perfektní. Takže "objektivně" vzato by si Šeptej zasloužilo o hvězdičku víc za lehce přístupnou avantgardní filmovou poezii, ale (možná že i právě proto - vnímaní poezie je věc subjektivní a ještě k tomu náladová;)) nakonec dávám ***. ()

movie 

všechny recenze uživatele

Ondříčkovi patří dík už jen za to, že se s pomocí Šeptej rozhodl vyprávět o teď a nikoliv tehdy, jak je tu stále v oblibě. Zajímavá generační výpověď a navíc skutečně pravdivá, nicméně se Samotáři se Ondříček ještě o třídu předběhl. Zaujme především obsazení třech našich dnes nejzajimavějších hudebních osobností - Jan P. Muchow (Ectasy of St. Theresa, Colorfactory), Káťa Winterová (EOST) a Jan Čechtický (Dj Jan 2, Ohm Sqaure) - navíc oba Janové to zahráli moc dobře a to žádnou hereckou průpravu vlastně nemají. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Cože? Nakonec se stačí podívat na jméno režiséra a je mi jasno. Ondříček z mého pohledu natočil příběhy ufonů, nikoli lidí. Ondříček z mého pohledu natočil psychologickou studii, ve které má nejhlubší psychologii pes. Prý generační výpoveď... Nevím, snad v počátku snad tenhle film měl něco říct, ale v té svojí "totální" otevřenosti je tak zoufale povrchní... Všechna ta zásadní témata jsou semleta s takovou okázalostí, až se jejich zásadnost vytrácí v křiklavě barevném vesmírku hlavních postav. Nemám rád Ondříčkův žoviální styl, jeho placaté postavy a jeho pohled na současnost. Je mi bytostně cizí. Nemám rád hudbu Colorfactory. Je tak vlezlá a prvoplánová. A navíc – nemám rád Muchowa... Takže proto hodnotím, jak hodnotím. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (14)

  • David Ondříček nemohl dlouho sehnat finanční podporu. Produkce se nakonec zhostili Petr Oukropec a Pavel Strnad z Negativ s.r.o. I přesto se film natáčel v dosti "primitivních" podmínkách. Někteří členové štábu pracovali zcela zdarma a na place vznikaly menší neshody. Např. Jan P. Muchov a Jan Čechtický si neustále stěžovali, že oni jako vegeteráni nemají dostatek svého jídla, které jim ostatní berou. (mchnk)
  • Film se natáčel pouhých 40 dní. Po třech dnech natáčení se David Ondříček rozhodl vyměnit kameramana. Kamarádství muselo jít stranou a za nezkušeného Ondřeje Kubíčka nastoupil Saša Šurkala. (mchnk)
  • Film byl 30. nejnavštěvovanějším filmem v českých kinech za rok 1996. Celkem 71 166 divaků (tržby: 2 700 885 Kč) stačilo na to, aby se snímek stal 2. nejnavštěvovanějším českým filmem roku. (cinema_cz)

Reklama

Reklama