Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Piškotka
    *****

    Skoro nemám slov, moc se mi to líbilo. Každý z hrdinů směřoval ke svému "coming out". Někdo po jasně vytyčené cestě, někdo po trnité. Všichni byli tak trochu jako z Marsu. I zachycený homosexuální vztah, kdy bylo patrné, kdo je žárlivá a marnivá holka a kdo je kluk působil tak rozvolněně a odcizeně. Na jednu stranu milující partner, na druhou stranu homoprostitut, co by ze žárlivosti i zabíjel. I momenty zachycené psí optikou byly zajímavé. A Bořivoj Navrátil hezky uměl vyjednávat s chystajícím se sebevrahem. To bylo vtipné a morbidní zároveň. Herecké výkony hodnotím kladně.(20.4.2009)

  • eraserhead666
    *****

    Šeptej, ač k podobnému typu lidí nemám nijak blízko a v tehdejší době jsem je docela i nesnášel, mám hodně rád. Přijde mi to trochu zvláštní, on ten film pojednává o stylu a životě, který mě vždycky tak trochu míjel, na druhou stranu si z té doby pamatuji docela dost. Vilhelmová je zde naprosto skvělá, stejně jako Winterová (od tohohle filmu jsem si ji zamiloval), Špalková mě rozsekává. Film je místy zábavný, místy dost ujetý (z pojídací scény ve vlaku se mi zvedá kufr jen si na ni vzpomenu, scéna se slunečními brýlemi v parku je fakt úlet), líbí se mi, jak je barevný. Vnímám ho trochu kontrastně, zatímco tihle lidi si užívali, jen o pár ulic dál v Mandragoře si kluci stavěli péra na natáčení. "Rány se samy zacelí."(8.8.2016)

  • movie
    ****

    Ondříčkovi patří dík už jen za to, že se s pomocí Šeptej rozhodl vyprávět o teď a nikoliv tehdy, jak je tu stále v oblibě. Zajímavá generační výpověď a navíc skutečně pravdivá, nicméně se Samotáři se Ondříček ještě o třídu předběhl. Zaujme především obsazení třech našich dnes nejzajimavějších hudebních osobností - Jan P. Muchow (Ectasy of St. Theresa, Colorfactory), Káťa Winterová (EOST) a Jan Čechtický (Dj Jan 2, Ohm Sqaure) - navíc oba Janové to zahráli moc dobře a to žádnou hereckou průpravu vlastně nemají.(25.12.2003)

  • tomtomtoma
    ***

    David Ondříček mě baví svojí absurdní poetikou. Rozverně nahlíží na život a jeho úskalí z pozic společenských outsiderů. Se satirickým podtextem v poetickém filmovém stylu protismyslnosti a rozpornosti samotné lidské existence. Film Šeptej je pozoruhodnou celovečerní prvotinou Ondříčka a svoje poetické vyjadřování postupem času dovedl k dokonalosti a k osobitě příznačné podobě vlastních filmových výtvorů. Absurdní poetika je jeho nezaměnitelnou značkou. Šeptej je v porovnání s pozdějšími pracemi nevyrovnanější v srdci ducha a ani představitel titulární hlavní postavy nebyl nejšťastnější volbou. Šeptej je o tápání citové složky jedince v kontextu se společností i v rozporu mezilidských vztahů na nejrůznějších úrovních. Mladí lidé hledají své místo k životu navzdory ubíjejícímu stereotypu a často utápějí vlastní beznaděje v útěku. V očích spořádaných členů společnosti jde o vyvrhele, překračující mravokárné uspořádání. Skutečnou hlavní postavou příběhu je pro mě jednoznačně vnitřně nevyrovnaný Kytka (velmi dobrý Martin Myšička). Z citové osamělosti se dostává přes neústupnost a majetnické naléhání. Bláhová tvrdohlavost a vnitřní rozervanost občas ukáže i noblesnější tvář a vždy je destruktivní pro celé okolí. Obřadní hlavní postavou je ovlivnitelný Filip (podivný Jan P. Muchow), vydržovaný mladík s výtvarnou ambicí. Novodobé trendy a podstata skutečnosti se promísili v neudržitelnou nestabilitu bisexuálního podvolování a nového směřování. Hlavní ženskou postavou je mladá Anna (dobrá Tatiana Vilhelmová) v tápání na prahu dospělého života a v končeném stadiu revolty k rodičovské autoritě. Z dalších rolí: bezstarostný hulič Speedy (Jan Čechtický), v cyklické depresi vegetující spolubydlící Irma (zajímavá Kateřina Winterová), či sebevědomý zákazník skrytých možností vlakového nádraží (dobrý Václav Mareš). Téma tápání mladistvých s neschopností i nechutí se podřizovat obyčejné běžnosti se sklony k dekadentnímu požitkářství je stále aktuální. Absurdní poetika je Ondříčkovým životním i tvůrčím posláním a později s ním slavil i nebývalý úspěch. Škoda celkové nevyváženosti a nevhodné herecké volby.(31.5.2017)

  • ad
    ***

    Postupem času musím uznat, že tento první Ondříčkův počin mám ze všech jeho filmů nejraději (ukamenujte mě, chcete-li,ale je to tak) ... no, film sice nemá žádný veliký, či silný děj, to ale není pro mě žádný problém (naopak jsem příznivcem filmů, které dokáží člověka oslnit i bez scénáristických exhibicí) ... přes co by se měl film vnímat je jeho neobyčejná poetika, která je možná dílem náhody,ale filmu se přesto nedá upřít - mluvím hlavně o neokoukaných hereckých výkonech (Muchow, Čechtický, Winterová, vynikající je samozřejmě i Vilhelmová), několika roztomilých vtipech (Hřebejk v cameo roli nabízející Vilhelmové roli ve filmu) a hudbě (netřeba nic dodávat) - tento film prostě má atmosféru, má poezii, má něhu i krutost... má vše, co jsem očekával, i dostal.(15.11.2005)

  • - David Ondříček nemohl dlouho sehnat finanční podporu. Produkce se nakonec zhostili Petr Oukropec a Pavel Strnad z Negativ s.r.o. I přesto se film natáčel v dosti "primitivních" podmínkách. Někteří členové štábu pracovali zcela zdarma a na place vznikaly menší neshody. Např. Jan P. Muchov a Jan Čechtický si neustále stěžovali, že oni jako vegeteráni nemají dostatek svého jídla, které jim ostatní berou. (mchnk)

  • - Námět k filmu vznikl v roce 1994, a to když David Ondříček poslouchal text skupiny Bratrstvo, kde se v refrénu objevovalo slovo "šeptej". Scénář potom sepsal s Tomášem Mašínem. Bylo to na jeho chatě, tedy ve stejné chatě, ve které psal i scénář k filmu Jedna ruka netleská (2003). (mchnk)

  • - Když si Anna (T. Vilhelmová) stopne Speedyho (J. Čechtický), veze ji vozem Wartburg 311 vyráběným v Eisenachu v bývalé NDR. (Brtniik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace