Nastala chyba při přehrávání videa.
  • mchnk
    *****

    Filmová alternativa poprvé. David Ondříček vypráví o Praze. O jiné planetě - což v polovině devadesátých let pro každého východňára Praha nepochybně byla. Podzimní nádech s krásnou hudbou od Color Factory i počátky elektronické hudby i kultury v podání dvou mystických osob, jejichž hudbu oddaně poslouchám již dlouhá léta EOST. Velice jednoduchý, ale milý a přátelský děj, jehož nepochybnou trhlinou je zobrazení odpudivých praktik z hlavního nádraží. Ale i tak mě tento Ondříčkovo film pro i s kamarády velmi baví.(17.9.2011)

  • Castrator
    ***

    Ke způsobu života partičky ve filmu jsem nikdy nepřičuchnul a postavy mi chvílema lezou na nervy, přesto Šeptej považuji za jeden z těch lepších až hodně dobrých českých porevolučních filmů (asi taky proto, že ho neprzní Macháčkova držka). Takhle to tehdy v Radosti a podobných podivných klubech, o kterých jsem četl nebo slyšel, asi opravdu chodilo. Po Šeptej to šlo s Ondříčkem filmově z kopce. Soundtrack hodnotím jako vynikající, a to preferuji spíš ostřejší muziku.(4.2.2016)

  • Ichabod
    *****

    Mnohem uprimnejsi a hlubsi jak Samotari s dokonce i lepsi hudbou. Nemam co vytknout. Vilhelmova je absolutne senzacni jak uz byva zvykem, ale tady se tak da hodnotit i celkovy dojem z filmu a kdybych mel jmenovat sceny co jsou skutecne nej tak jich bude opravdu rada, ale nejvic asi hopsajici Vilhelmova s Cechtickym v Roxy. Cesi umi dela dobre filmy, jen skoda ze jich je tak pet.(7.4.2008)

  • blixadovan
    **

    Hned svým prvním filmem David Ondříček ukázal, že opravdu talent není to, co ho zdobí. Snad ho zdobí píle, snaha, pečlivost či co, těžko říct, ale jeho filmy prostě nemají šťávu. Asi nejhůř dopadl sníke Šeptej, který půsoví jako slabá parodie na jakousi generační výpověď. Výpovědní hodnotu má však velmi se blížící nule, jediné, co tento film zdobí je kouzelná hudba kdysi famózních Colorfactory. Jedna postava působí opravdu skutečně a to je ta, kterou hraje (?) Jan Čechtický. Film víceméně o ničem a o nikom.(1.1.2009)

  • Sarkastic
    ****

    „Ahoj, nechtěla by sis zahrát ve filmu?“ S odstupem času už můžu objektivně říct, že se zde Ondříček teprve rozehříval, zkoušel si zejména své typické dialogy a postavy (které později rozpracoval a v některých případech dovedl takřka k dokonalosti), přesto však stvořil film, který je oproti jeho pozdějším snímkům trošku jiný. Nesází zde totiž tolik na absurdní humor, jako spíš zcela nezaměnitelnou atmosféru (na ni je kladen větší důraz než u dalších režisérových počinů), kterou lze označit za magickou a prazvláštní (takový je ostatně i celý film). Především díky ní mě Šeptej naplno vtáhnul do sebe, a to i navzdory faktu, že se v něm prakticky nic neděje a o postavách (a jejich motivacích) se toho divák také moc nedozví (včetně toho, kde všichni s výjimkou Kytky brali peníze…o to však ve filmu nejde). Celkově to vidím na slabší 4*. „Smím prosit?“ – „To je na mě?“ – „No! Nechceš si jít zatancovat?“ – „Já nemůžu.“ – „Jak nemůžu? Proč nemůžeš?“ – „Parkuju.“(5.4.2008)

  • - Kromě několika dalších režisérů (J. HřebejkZ. Suchý) se ve filmu objeví v roli vojína Marek Najbrt – v titulcích jsou oba vojáci uvedeni pod pseudonymy Adolf Hit a Alan Ideál. (gug)

  • - Se skupinou Color Factory se David Ondříček seznámil v pražském Rudolfínu na natáčení jejich alba, které poté použil ve filmu. (zdroj originální dvd-bonusové materiály) (mchnk)

  • - Film byl v roce 1997 nominován na Tiger Award na mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu a získal zvláštní cenu na mezinárodním filmovém festivalu Jove ve Valencii. (Ded@M@tes)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace