Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Vančura
    ***

    Bezprostředně po zhlédnutí mi unikají příčiny jisté proslulosti, jíž se tento snímek těší mezi celou řadou mých vrstevníků. Ten film je divný, nudný, prázdný a působící starší než ve skutečnosti je - za těch 17 let od svého vzniku strašně zestárnul. Místy jsem se neubránil občasnému uchechtnutí a Tatiana Vilhelmová se mi snad v žádném filmu nelíbila víc, ale za sebe nemám problém prohlásit, že mi Šeptej přijde spíše jako stylistické cvičení před Samotáři než jako plnohodnotný celovečerní film. Tímto si mimochodem mohu odškrtnout obeznámenost s kompletní Ondříčkovou režijní filmografií, z níž mě nejvíc oslovila adaptace Rudišova románu "Grandhotel" a samozřejmě Samotáři, jinak zbytek tedy nic moc. Mimochodem milostná scéna mezi Vilhelmovou a Muchowem v závěru je vážně trapas, stejně jako herectví některých protagonistů snímku.(24.2.2013)

  • tomtomtoma
    ***

    David Ondříček mě baví svojí absurdní poetikou. Rozverně nahlíží na život a jeho úskalí z pozic společenských outsiderů. Se satirickým podtextem v poetickém filmovém stylu protismyslnosti a rozpornosti samotné lidské existence. Film Šeptej je pozoruhodnou celovečerní prvotinou Ondříčka a svoje poetické vyjadřování postupem času dovedl k dokonalosti a k osobitě příznačné podobě vlastních filmových výtvorů. Absurdní poetika je jeho nezaměnitelnou značkou. Šeptej je v porovnání s pozdějšími pracemi nevyrovnanější v srdci ducha a ani představitel titulární hlavní postavy nebyl nejšťastnější volbou. Šeptej je o tápání citové složky jedince v kontextu se společností i v rozporu mezilidských vztahů na nejrůznějších úrovních. Mladí lidé hledají své místo k životu navzdory ubíjejícímu stereotypu a často utápějí vlastní beznaděje v útěku. V očích spořádaných členů společnosti jde o vyvrhele, překračující mravokárné uspořádání. Skutečnou hlavní postavou příběhu je pro mě jednoznačně vnitřně nevyrovnaný Kytka (velmi dobrý Martin Myšička). Z citové osamělosti se dostává přes neústupnost a majetnické naléhání. Bláhová tvrdohlavost a vnitřní rozervanost občas ukáže i noblesnější tvář a vždy je destruktivní pro celé okolí. Obřadní hlavní postavou je ovlivnitelný Filip (podivný Jan P. Muchow), vydržovaný mladík s výtvarnou ambicí. Novodobé trendy a podstata skutečnosti se promísili v neudržitelnou nestabilitu bisexuálního podvolování a nového směřování. Hlavní ženskou postavou je mladá Anna (dobrá Tatiana Vilhelmová) v tápání na prahu dospělého života a v končeném stadiu revolty k rodičovské autoritě. Z dalších rolí: bezstarostný hulič Speedy (Jan Čechtický), v cyklické depresi vegetující spolubydlící Irma (zajímavá Kateřina Winterová), či sebevědomý zákazník skrytých možností vlakového nádraží (dobrý Václav Mareš). Téma tápání mladistvých s neschopností i nechutí se podřizovat obyčejné běžnosti se sklony k dekadentnímu požitkářství je stále aktuální. Absurdní poetika je Ondříčkovým životním i tvůrčím posláním a později s ním slavil i nebývalý úspěch. Škoda celkové nevyváženosti a nevhodné herecké volby.(31.5.2017)

  • Madadajo
    *****

    Bezkonkurenčně Ondříčkovo nej, ale nejen jeho, jeden z nejlepších filmů v dějinách samostatné české kinematografie. Tatiana Vilhelmová a Jan P. Muchov podávají v Odnříčkem (nejen) napsaném filmu skvělé výkony, které září i přes lehce herecký minimalismus a důraz na dialog, který je důležitější než obraz. Film vás oslní svou výpovědí. Jakoby jste četli povídku a odehrávali si ji v hlavě. Ondříček hodně pracuje s dialogem ve vech svých filmech, "hlášky" ze Samotářů budiž důkazem, ale troufám si tvrdit, že zde dosáhl prozatím svého vrcholu a být film uveden v jiné době nebo s lepší strategií distribuce tak, aby se o něm vědělo ve větší míře a nezůstal opomenut na okraji, kde vesměs září až dosud, mohl se stát větším fenoménem než Samotáři, kteří se omezují pouze na specifickou mladší generaci, i když původně byli směřování na generaci třicátníků a čtyřicátníků. Šeptej toho v sobě ukrývá daleko více, homosexualitu, názanky zbytečného člověka (termín z ruské lit., zde je jich více, ne-li všichni), drogy, problém "pražství" a "vidláctví". Celkově jakousi nemožnost kamkoli se dopracovat, beznaděj řešenou útěkem na Mars, skoro až pohádka v satyrickém kabátě pro vnímavé. Nádhera(22.8.2006)

  • Subjektiv
    **

    Ach ti Ondříčkovi hrdinové. Snaží se být ztělesněním podstaty našeho pozemského trápení, ale v reálu se o nich nedá nic dozvědět, než to, že zřejmě mají strach říci cokoliv o nich a jejich vztahu k okolí cokoliv vypovídajícího. Není tedy divu, že mezi nimi často dochází k nedorozuměním. To v případě, že chci být hodný. V druhém případě jsou to pouze žvanící fleky, které v touze hovořit zajímavě deklamují různé fráze a naprosto není nutné se o oněch postavách cokoliv dozvědět. V Samotářích to (alespoň mě) nějak zásadně nevadí, protože přílišnou jednoduchost postav schovává pod pláštíkem vtipných hlášek a velkého množství protagonistů, v komornějším Šeptej mu úkryt skýtá pouze krátká stopáž a lyrické hudební vsuvky. Schválně, s kým jsem se tu potkal. Irma - Je nešťastná a opuštěná. Občas uvaří čaj. Speedy. Je vysmátý a nablblý. Kytka. Šlape, miluje, má strach ze ztráty lásky. Jeho Zákazník. Nabubřele žvanící nic. Anna. Vlastně ani nevím. Nevím, proč utekla z domova, nevím, proč jde s někým do postele, nevím, proč k někomu nastoupí do auta, proč u někoho spí...(23.2.2009)

  • dobytek
    ****

    Tak film je celkem průměrnej. Na to, že trvá pouhých 82 minut, tak je tam docela hodně hluchejch míst. Občas jsem se fakt nudil, někdy je to docela prdel a je tam pár dobrejch hlášek, ale některý dialogy jsou zase takový umělý. Filmu bych dal 3 hvězdičky, ale přidávám 1 hvězdičku za to, že díky tomuto filmu se písnička Wubble U - Petal stala v ČR nesmrtelnou. Jinak je to opravdu zvláštní, že tahle irská skupina je známá v podstatě jenom v ČR. Když se podíváte třeba na last.fm, kdo Wubble U poslouchá, tak naprostá většina posluchačů je z ČR.(26.8.2006)

  • - Námět k filmu vznikl v roce 1994, a to když David Ondříček poslouchal text skupiny Bratrstvo, kde se v refrénu objevovalo slovo "šeptej". Scénář potom sepsal s Tomášem Mašínem. Bylo to na jeho chatě, tedy ve stejné chatě, ve které psal i scénář k filmu Jedna ruka netleská (2003). (mchnk)

  • - Scéna s pizzou se odehrává v Pizzerii Corleone na Praze 1. (Jizni Tlapa)

  • - Kromě několika dalších režisérů (J. HřebejkZ. Suchý) se ve filmu objeví v roli vojína Marek Najbrt – v titulcích jsou oba vojáci uvedeni pod pseudonymy Adolf Hit a Alan Ideál. (gug)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace