Pink Floyd: The Wall

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $22,244,207║Tržby Celosvetovo $31,200,000║ Hudba fajn o tom niet pochýb ale nevyváženosť obrázkov a vizuálu to zrážajú do kolien, skôr by som bral tie animácie tie boli super, miestami úchylné, zvrhlé a príliš agresívne čo sa týka výpovednej hodnoty v tomto ohľade ta spadalo do takej samoúčelnosti. /40%/ (26.01.2010)

Moja absolútna top srdcovka! Úžasný „soundtrack“, Watersova lyrika(alebo scenár?), ktorá chytí za srdce a núti k zamysleniu, nezabudnuteľný výkon herca-amatéra Boba Geldofa, kultové animácie Geralda Scarfeho, brilantná réžia Alana Parkera-toto všetko dokopy tvorí fenomenálne dielo,ktoré je tak obsahovo bohaté, že snáď nie je možné zachytiť všetko na prvých pár pozretí. Videl som Stenu 16 krát a stále nachádzam niečo nové“all in all we are just another brick in the wall“ (22.01.2006)

Pink Floyd patří mezi mé nejoblíbenější hudební skupiny, zvláště díky emocím, které ve mě jejich hudba vyvolává. Naprosto absolutní je Final Cut, (bohužel) poslední společné album, strach doby studené války je naprosto hmatatelný. Obdobné je to s The Wall, Watersovou osobní zpovědí, ve které se dozvídáme, co cítí chlapec a později mladý úspěšný muž, jenž nepoznal otce, který je pro něj jen mlhavou autoritou a nahlas nevyřčenou touhou. Matka miluje a chrání, ale chybí jí vřelost. Strach z vlastní popularity, zbožštění. Deprese, neschopnost dát najevo cit. Zeď, do níž sami přidáváme cihly. V tomto filmu se vypravěčem stává rovnoměrně hudební i obrazová složka, která sestává jednak z hraných sekvencí (skvělé záběry například na pochodující kluky na nádraží nebo vojáky odcházející do večerního slunce), jednak z animovaných fází (Gerald Scarfe). O animované části už bylo napsáno mnoho, omezím se na konstatování, že takovou tvůrčí invenci jsem ještě neviděl. Spojení hudby a obrazu působí velice sugestivně, obě složky se dokonale doplňují. Proto toto dílo lze brát jen jako celek, poselství o důležitosti opravdových citů. (01.03.2006)

Asi za to môžu prehnané očakávania, aj keď som nemal predstavu, čo mám od filmu vlastne očakávať. Videl som už dávnejšie v rámci filmového klubu, ale moje prapodivné pocity po vzhliadnutí filmu, keď som nevedel, čo si mám vlastne o ňom myslieť, si ešte dobre pamätám. Typ filmu, ku ktorému sa asi pre objektívnejšie hodnotenie treba po určitom čase vrátiť. Možno až potom, keď začnem počúvať Pink Floyd, čo som ešte neučinil, ale mám to v pláne. VIDENÉ ZNOVA 11/20: Objektívnejšie konštatujem, že The Wall na druhýkrát funguje rozhodne lepšie a menej zmätočne. Nedá sa síce tvrdiť, že ide o nadčasové dielo, kritika a celkový feeling sú mierené na konkrétnu dobu a miesto, avšak práve v tejto nostalgii u mňa tkvie to najväčšie kúzlo filmu. Až má človek chuť si pustiť po The Wall celých Profesionálov. (08.01.2013)

Naprosto úžasná záležitost ve vemi ohromujícím a ochromujícím zpracování. Až na pár songů byla tahle skupina přede mnou totálně utajována. Mám tedy rozhodně co doposlouchávat, protože jejich hudba je skvělá. Akorát nemohu stále pochopit proč jsem téměř ve všech animacích viděl mužskou či ženskou chloubu, okrasu, ozdobu, neštěstí, či jak to vůbec nazýváte. To je ale taková odbočka. Já prostě nevím, co tomuhle filmu vytknout. Po zhlédnutí většíny filmů mám nápady, jak by se dal každý z filmů vylepšit tak, aby byl z mého pohledu bezchybný. U tohoto filmu mě však nic nenapadá. Z toho plyne, že bezchybný asi je. Nikdy dříve by mě nenapadlo, že sled videoklipů na mě dokáže takhle zapůsobit. Vlastně ani nevím proč nedávám plný počet. 4* jsou však povinností. (14.03.2012)