Pink Floyd: The Wall

Fakt nevím jak hodnotit, je to totiž tak JINÉ. V podstatě se jedná o hodinu a půl trvající videoklip (dost hutný videoklip). Hudba je samozřejmě výborná, ale zase si nemyslím že by The Wall bylo nejlepší album od Floydů (takové Animals si to s tím může v klidu rozdat), ale to je samozřejmě pouze můj názor. Co se týče obrazové části, tak musím říct že animované sekvence jsou GENIÁLNÍ a patří asi k tomu nejpůsobivějšímu animovanému materiálu co jsem kdy měl možnost vidět. Chvílema mě ten film naprosto strhnul a jen jsem lapal po dechu, zato jiné části mě zas tak nezaujaly. Samozřejmě, že na "The Wall" se člověk musí umět koukat a jedno shlédnutí určitě nestačí. Myslím si že kdybych se na to kouknul v té správné Pink Floydovské depkoidní náladě, tak bych pro tento film byl ochoten zabíjet. Dojem to na mě zanechalo příznivý, ale s hodnocením počkám pár desítek let až se mi to pěkně uleží v hlavě :-) Samozřejmě nelze jinak, než doporučit. (23.02.2006)

Velmi depresivní kritika doby v které se to odehrává. Každá špatná věc nastoleného systému je další "cihla do zdi...". Silná Pinkfloydovská hudba, která tento film vyzvedá do netušených výššin. Dokonalé kreslení sekvence, které v sobě skrývají velkou sílu tohoto filmu. Nechci říkat, že na nich celý film stojí. Tento film stojí na hudbě PF. Avšak animované scény ukazují jistý snový svět, který se jinak vyjádřit nedal. Chodící kladívka, ovládání učitele jako loutky, pan soudce, holubice míru.... a i proplétané květiny evokující k sexuální rovině. Depresivní atmosféra přesně vystihuje náladu, kterou může mít chlapec, jemuž zemře otec na frontě. Muži, který chce změnit svět, ale neví jak.... Muži co ignoruje svojí manželku dokud se ona nevyspí s jiným.... Tento film je hlavně o utrpení, které lidi provází životem a za který si často nemohou sami. Film o lidech , kteří bud vládnou nebo jsou "utlačováni". Film, který vždycky bude nadčasový. Vždycky bude vypovídat o realitě, která je stále stejná jen se více skrývá. (01.12.2004)

Hudba Pink Floydů mi vždycky připadala divná, jejich celovečerní film je megadivný. Zprvu mě napadlo, že Alanu Parkerovi někdo zapomněl říct, kolik minut obvykle trvá videoklip, ale ve skutečnosti žádný videoklip nepostihuje tak širokou škálu různých témat tolika různými způsoby. Je tu dětství, negativní vliv školního drillu, absence mužské opory a s tím související silná fixace na deprimovanou matku. Je tu dospívání, stála potřeba najít si schopnou ženskou. Po vystřízlivění přichází na řadu drogy a s nimi nová extra dávka bizarních halucinací. Je tu dospělost, vzpoura, revolta, touha stát se jednou cihlou velké zdi a současně jiné zdi bořit, tohle se už neobejde bez následků. Je jenom na vás, jakým způsobem budete servírované audiovizuální tornádo absorbovat. Zda-li se jim necháte unést, nebo zůstanete s čistou hlavou na pevné zemi. Mnozí to nejspíš vzdají dřív než dojde na „masomlýnek“, jiní si budou rochnit v alegorických záběrech a nechají se rozcupovat depresivní atmosférou navozenou tou „divnou“ muzikou. Nyní mám Pink Floydí hudbu rád, chápu o čem je a chápu, že to (vysvětlení) byl částečně i záměr Parkerova filmu, ačkoli Waters nad výsledkem zrovna nejásal nadšením. Zeď je psychedelická záležitost, která vám dost možná převrátí žaludek naruby a jistě vás přiměje k zamyšlení. Sice už nemá, ani nemůže mít tak silnou výpovědní hodnotu jako v době, kterou kritizuje, tedy v době svého vzniku, ale její vizuální kamufláž mě i po čtyřiadvaceti letech ohromila jako žádný „normální“ film. 100% Zajímavé komentáře: Djkoma, Superpero, Bláža, Dominicus (08.08.2006)

// Distribútor: MGM // Počet premietajúcich kín v USA: 673 // Otvárací Víkend USA: $2,712,095 // Tento film som si pozrel len z jediného dôvodu a to aby som mal odpozeraných prvých 300 najlepších a prvých 300 najobľúbenejších filmov. Nie som fanúšik Pink Floydu a ich hudby a očividne ani nikdy nebudem. Film sa mi nepáčil z niekoľkých dôvodov ako napríklad: obraz, hudba, stopáž a animácia. Jedno pozretie na celý život úplne stačí. (13.07.2012)

Výtečné animované sekvence. Výtečná hudba. Výtečný, žánrově univerzální Alan Parker. Jeho reklamní průprava je evidentní, symbolismus je cítit v každé druhé scéně. Viditelnou obsahovou prázdnotu (rockový muzikant se ohlíží na minulé úspěchy i s tím spjaté nepříjemnosti) vynahrazuje výplachovou audiovizuální smrští a kolážovitými obrazy v rytmu stejnojmenného britského hudebního fenoménu. S mírnými rozpaky.. 75% (09.04.2009)