Čas sluhů

Manipulativní a chladně vypočítavá Ivana Chýlková je fakt na ranu. Tahle role jí sedla perfektně a skoro jako všude, ukáže i zde svoje nádherné vnady. Ale nejen intriky hlavní postavy jsou náplní tohoto snímku. Prvotina režisérky Ireny Pavlásková je nestrašnější a nejhrůznější v tom, jak se tohle typické podlé čecháčství a malost vůbec nezměnily. Ukázkový příklad naší "krásné a čisté" národní povahy. V tomto marastu má výbornou roličku Bolek Polívka jako host v restauraci, který poslouchá svoje rádio, k pití si nic nedá a tak je vyhozen, což komentuje slovy : "To si člověk nemůže už vůbec nic dovolit?" Tohle se komoušské schvalovací komisi asi moc nelíbilo, leč ve filmu to zůstalo. Předrevoluční atmosféru podtrhuje úžasná hudba kapely ZOO. (23.08.2022)

Velmi hluboká studie společnosti končícího socialismu - vlastně však společnosti vůbec. Hlavní hrdinka je dokonalá manipulátorka a jde si za svým cílem stůj, co stůj. Výborné herecké výkony (snad až na Jitku Asterovou, nevím, proč tam to prkno je...) a působivá hudba. K dokonalosti mi tam však malinký krůček chyběl. (21.11.2006)

Nejlepší film Ireny Pavláskové i konce 80.let...překvapuje mě, že takováhle pecka vznikla ještě za totáče. Někdo filmu vytýká, že je zbytečné spojovat psychologické drama s bojem proti režimu, ale to mě na filmu naopak zaujalo. Výborný nápad, natočeno z pohledu ženy - paráda. Navíc geniální herecké obsazení - Ivanky se budu bát ještě dlouhou dobu, Rodena obdivuji snad ve všech rolích, tady tomu není jinak...překvapila mě Eva Holubová, nečekala bych, že ji role submisivní otrokyně (potažmo služky) tolik sedne...jo, u titulků mi ještě stály chlupy po těle z toho, co my ženy všechno dokážeme...85% (05.01.2011)

----- "Můžete si jít stěžovat třeba ... ústřednímu topení." ----- Nedokonalý film o dokonalé pijavici. Je hodně znát, že vznikl v době všeobecného uvolnění, za euforie z vědomí, že je možné natočit silně "konstruktivně kritický" film - a že to projde. Leč tvůrci ho ve svatém nadšení obdařili poněkud neuspořádaným, nevyrovnaným obsahem, ne nepodobným televizní estrádě, která chce pobavit za každou cenu. Zub času na něm tedy mohl hodovat bez jakýchkoli zábran a ohlodal ho tak z padesáti procent. A v tomhle případě nemám nejmenší chuť přihazovat třetí *. (14.06.2009)

Jak je možné, že nejsme současnou světovou kinematografickou velmocí, když se u nás v roce 1989 natočil takový film? Hluboká myšlenka, skvěle podaný příběh, parádní kamera i střih, vynikající výkony hlavních představitelů, na svou dobu pokroková hudba, a jako zlatá třešnička - žena na režisérské stoličce. Čas sluhů je prvním českým filmem z osmdesátých let, který u mě nevyvolává záporné pocity z tehdejší doby. Na svědomí to má již předeslané moderní zpracování, ve kterém i Eva Holubová (můj věčný problém) působí sympaticky. (14.09.2010)