Režie:
Štěpán SkalskýKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk PololáníkHrají:
Josef Abrhám, Hana Maciuchová, František Řehák, Věra Galatíková, Libuše Šafránková, Ladislav Lakomý, Jan Kačer, Otakar Brousek st., Ota Sklenčka (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze - proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu, kdy Čapkova osobnost je vystižena jak ve své velikosti, tak v souvislostech dobových. Přesvědčivé je rovněž herecké ztvárnění - výkony Josefa Abrháma v hlavní roli, Františka Řeháka jako Josefa Čapka, Hany Maciuchové jako Olgy Scheinpflugové a Svatopluka Beneše v roli T. G. Masaryka. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (155)
Perfektní film o perfektním spisovateli - Karla Čapka mám moc rád (především jeho Válku s mloky), teprve nyní jsem se dozvěděl, že byl o tomto velikánovi natočený film a to na sklonku komunistického režimu (v kinech se však objevil až po sametové revoluci). Je velká škoda, že je tento snímek tak neznámý, měl by se povinně pouštět na základních školách. V jakém jiném filmu je možno uvidět tolik person českého kulturního a politického světa? T.G.M., bratři Čapkové, Olga Scheinpflugová, Vančura, Poláček, Bass a další patří mezi naše persony, které si zaslouží naší úctu - tento film ji alespoň částečně přináší. Samozřejmě, z této látky se dalo vytěžit ještě více - protože Čapek a první (nebo spíše druhá) republika jsou vděčné filmové téma, ale v rámci možností, které nabízel rok 1989 je to milé filmové dílko, na vysoké úrovni. Abrhám a Maciuchová se dle mého názoru blýskli ve své vrcholné roli na filmovém plátně (nepočítám TV, jelikož oba jsou především televizní herci) a potřebovali by opět podobnou roli, aby se dostali znovu do kurzu. ()
Karel Čapek patří k mým nejoblíbenějším literátům. Vždy mě fascinovala lehkost, se kterou stavěl věty i celé statě. Barvami podkreslené popisy v rozvernosti se hltají bez zastavení a čtenář se často může dostat až do transu a, obklopen světem podmanivých tištěných slov, hledá zakopaný poklad na konci duhy. Citlivě lidský přístup dokáže oslovit i dnes. Člověk proti zkáze je obdivnou poctou této jedinečné osobnosti, jehož jméno dělá v očích cizinců český národ snad i lepším. A v tom tkví úžasný paradox, který Štěpán Skalský dokázal uchopit ze správné strany. Čapkův život byl bohatší, proto byl vybrán jen úsek. Ten s nejrozpolcenějším vyzněním. V křesťanské rétorice lze hovořit o největším vzestupu Antikrista. V klamavé masce lidské sounáležitosti rozvrací postupně a velmi důkladně všechny naděje a očekávání. Pomalu omotává Čapkův krk jemným saténovým šálem, polehoučku ho utahuje a s cynickým šklebem vysává poslední zbytky životodárné energie. Ve výsměchu bludu a záměrného chaosu zubožených trosek lidství. Hlavní postavou varovné ódy je Karel Čapek (vynikající Josef Abrhám, jako malý Radek Hoppe), spisovatel i obhájce prostého člověka, zdravého rozumu a lidskosti. Vždy je připravený bránit všechny hlasitým slovem proti nespravedlnosti a krutosti dobyvačné hysterie. A humanismus stál i na počátku jeho konce. To rozčarování muselo hodně bolet, když se veškeré jeho úsilí v jednom jediném okamžiku rozplynulo do zatracení a zlomení ducha. Hlavní ženskou postavou je Olga Scheinpflugová (dobrá Hana Maciuchová), herečka a Čapkova životní partnerka. Zobrazena je v symbióze i starostech o budoucnost ve tmě bez jediného osvětleného místa. Výraznější postavou je také Josef Čapek (zajímavý František Řehák, jako malý Josef Čepelka), snažící se v každé době chránit svého mladšího a známějšího bratra. Z dalších rolí: Karlova a Josefova sestra Helena Čapková (příjemná Věra Galatíková, jako malá Renata Steinerová), Karlova nenaplněná láska z mládí Věra Hrůzová (šarmantní Libuše Šafránková), moudrá prezidentská hlava Tomáš Garrigue Masaryk (příjemný Svatopluk Beneš), spisovatelští kolegové z Lidových novin Jan Drda (Tomáš Juřička), František Langer (Otakar Brousek st.), Karel Poláček (Rudolf Stärz), Eduard Bass (Oldřich Slavík) a Edmond Konrád (Milan Klacek), omlouvající se Herbert G. Wells (Ota Sklenčka), s Čapkem debatující Vladislav Vančura (Ladislav Lakomý), další pátečníci František Kubka (Bořík Procházka) a profesor Charvát (František Němec), herečka Dostalová v roli Matky (Jana Štěpánková), herec v roli doktora Galéna (Jan Kačer), divadelní režisér Čapkových her Karel Dostal (Václav Martinec), či Čapkův lékař Karel Steinbach (Petr Svárovský s hlasem Ladislava Županiče). Čapkova pocta je dělaná s úctou a nadšením. Musím ocenit vyzdvihnutý paradox a strhující herecké výkony. Kde je chudák Peroutka? Kde jsou dnes Čapkové a další? Bohužel, nám se jich už nedostává. Pocit zmaru musel být devastující pro celý Čapkův vnitřní svět, v empatii a konečném nepochopení. ()
Tento snímek nám pustila kdysi paní učitelka na základní škole a dost na mě v tu dobu zapůsobil. Když jsem se byl jednou podívat na Čapkovu Strž u Dobříše (mimochodem moc hezké místo na výlet), hodně mě zamrazilo v zádech. V paměti mi dodnes zůstala jedna z posledních scén. Pane doktore jste chytrý člověk. Nemůžeme vás balamutit. Nejhorší máte za sebou, teď už to jenom vyležíte. ()
Ať už natočíte o Karlu Čapkovi jakýkoli film, tak nezměníte na tom, že on byl velkou personou českých novodobých dějin. Ze začátku je Člověk proti zkáze sice velmi divný a pro mě konzumního diváka nezajímavý, ale během času a událostí v životě film nabírá na zajímavosti. Vzpomenou musím také skvělého Abrháma, který se na Čapka přesně hodil. ()
Tragický konec našeho největšího spisovatele 20. století. Celým filmem se line ona depresivní atmosféra konce 30. let, prokládána o něco méně smutnými rozhovory s tzv. Pátečníky, někdy jen s prezidentem Masarykem. Každopádně Abrhám i Řehák jsou pro role bratří Čapků jako stvoření a zejména v závěru je z nich obou cítit obrovská opravdovost - zklamání z Mnichovské zrady, bezvýchodnost přicházejícího nacismu a hlavně jakási bezmocnost něco změnit. Oceňují navíc, že na sklonku totality nebyl snímek nijak ideologicky pokřiven a zachovává věrný obraz o neveselé době. ()
Galerie (8)
Photo © Filmové studio Barrandov / Miloš Schmiedberger
Zajímavosti (16)
- Věta "...a naproti tomu je umění, nečisté a zlořečené", kterou Čapek dopisuje, je poslední dochovanou větou Čapkova posledního, nedokončeného románu Život a dílo skladatele Foltýna. (gjjm)
- Josefa Abrháma do role Karla Čapka režiséru Skalskému doporučil Jaroslav Dietl, který měl psát původně scénář. [Zdroj: Stream.cz] (Willy Kufalt)
- Josef Abrhám a Hana Maciuchová si zahráli manželskou dvojici nejen v tomto snímku, ale i v legendárním seriálu Nemocnice na kraji města (od r. 1977), kde ztvárnili manžele Blažejovi. (majky19)
Reklama