Léto s Monikou

Řekla mu, teď spolu budem a budem spolu cestovat. Tak cestovali a byli spolu. A bylo to dobrý. Chvíli. Pak přišla realita, něco jako - když chci jíst a mít hezký oblečení, potřebuju peníze, když chci peníze, měl bych pracovat, když mám (nechráněnej) sex, budu mít pravděpodobně dítě. A o to bych se měl starat. Reakce každého z hrdinů je na situaci jiná a Bergmanem opravdu skvěle vyobrazená. Jde vlastně o dost jednoduchou zápletku, je ale zábavně odvyprávěná a doprovázená úžasnou kamerou, tak typickou pro Bergmanovy snímky. Jeden švédský kritik prohlásil, že "zobrazování domácího násilí a erotických scén mezi Bergmanovy silné stránky rozhodně nepatří, ostatní věci mu jdou ale výborně a tak mu to klidně odpustíme." S čímž rozhodně nemůžu nesouhlasit. (01.08.2017)

Kdybych neznal jméno režiséra předem, vůbec bych u Léta s Moniky nehádal zrovna Bergmana. Poměrně epický příběh ústřední dvojice, jejichž čas rychle ubíhá, postupně přechází z letní romance ve jménu mladistvých radovánek, s duchem komorní vzpoury mládeže proti komformismu starší generace, až ke závažnému střetu s následky a dalším životem. Dokáže být i poetický, zábavný, později napínavý, emocionálně pestrý, realisticky ukázat život v autentických prostorech chudinské čtvrti ve své době, rozehrát námět nerozvážného konání ze zamilovanosti mladistvých, přijít s vtipnými scénami (alespoň já tak vnímal tu stylizovanou rvačku) i depresivní atmosférou směrem k vyvrcholení. Za mě rozhodně to lepší a kvalitní ze švédského filmu této epochy, mezi vyčpelými krimi a kýčovitými limonády, s jakými jsem měl v minulosti čest, byť vrcholy Ingmara Bergmana měly z mého pohledu teprve za pár let přijít. Už tady jsem ale mohl obdivovat pěknou výtvarnou stránku a místy i klasickou severskou spjatost Seveřanů s přírodou, třeba i s měnícími se účesy hlavní hrdinky, která během útěku a hlodání masa v lese působí na chvíli až jako divoženka. I po mnoha letech od vzniku na mě Léto s Monikou působilo jako dostatečně zajímavé psychologické drama, které mi některými motivy a scénami připomnělo o pár let mladší československé filmy o „mládeži na scestí“ typu Cesta zpátky nebo Probuzení. [75%] (25.05.2023)

Tento snímek je o dvou protipólných mladých lidech, které společnost zahání do slepé uličky. Monika - trošku holka do větru, má špatné rodinné zázemí a přeje si utéct z města někam mimo lidi. Svede Harryho, tichého, nesmělého mladíka, co těžce pracuje. Utečou spolu na romantickou cestu a celé léto stráví na lodi. Rajské opojení však brzo opadne. Monika začne být marnivá, neustále ji vadí, že nemají co jíst, ale do města zpět nechce. Nakonec otěhotní a na konci léta se musejí vrátit. Veškeré iluze o krásném rodinném životě jsou brzy zmařeny. Monika se o dítě nestará, ačkoli je doma a nepracuje. Chudák Harry celé noci studuje, aby z něj byl inženýr a aby lépe uživil rodinu. Monice však jeho výdělky nestačí, za peníze na činži si koupí nové oblečení a začne to s nimi jít od desíti k pěti. Harry se o dítě stará sám a Monika selhává jako manželka, ale i jako matka. Do života tohoto páru nahlíží krásná kamera a příběh vede dokonalá ruka Ingmara Bergmana. (03.05.2006)

Sledovanie tohto ranného Bergmana ma mimochodom extrémne bavilo, pretože je viac než očividné, že medziľudské vzťahy boli jeho hlavnou doménou už odjakživa, skrátka, zapodieval sa nimi až do naprostej hĺbky, perfektne ich rozpitvával, ako keď „sa patológovi dostane na stôl ďalšia mŕtvola, tak sa do nej doslova zahryzáva” ... Spočiatku to vyzeralo tak, že medzi Monikou a Harrym to nebude škrípať. Dlho sa hľadali, až sa našli, v práci ich to bohvieako nebavilo, lebo jeho stále džubali, a ju zase vkuse obchytkávali, a tak už pohár trpezlivosti musel dozačista pretiecť, že obidvaja dali výpovede, a tak zakrátko odchádzajú na člne do šírych vôd, kde sa veľmi zbližujú... Všetko sa začína meniť, keď sa domov vracajú, bývajú v prenajatom byte, či aj dieťa na svet prichádza, Harry sa i vzdelával na ING. , alebo na týždňovky chodí, a to v žiadnom prípade nemal ! Nechať ženu samú, bezprízornú, tak je už iba otázkou času, kedy svojmu chlapovi zahne, podvedie ho, sklame ho... A ako to všetko skončilo, nechám na divákoch, ktorí asi už dávno vedia... ? _ Strašne moc som si obľúbil Harriet a Gunnarovu d.p. Ingmar Bergman bol majstrovský, mám taký dojem, že odkedy začal vôbec režírovať, ešte zo skorých, ranných liet ! (06.07.2019)

Godard vybehol z kina a kričal: "Bergman stvoril ženu!" Táto situácia sa ešte bude asi v histórii viackrát opakovať. Rozmrzelá, náladová, pokušiteľská a živelná Harriet Andersson ako "oplácaná" Monika uhranie svojim zjavom ešte nejedného cinefila. Leto s Monikou je jedno z najvhodnejších zasvätení nielen do mystéria ženy, ale aj do mystéria Laterny Magiky ako nám ju servíruje Ingmar. Tu sa Bergman ukazuje vo svojej plnej sile. Vidieť raz toto dielo v mihotajúcom sa svetle 35mm premietačky je môj sen. Impresívne zábery mesta na úvod. Vnútrozáberová montáž. Takmer sa dodržuje pravidlo, čo obraz to jeden záber. Keď strihnú detail na tvár, tak je to silný a presne určený emočný zásah. Geniálna práca so svetlom. Keď prvýkrát na scénu vojde Harryho otec, je nasvietený odzadu a v celom obraze mu ani raz neuzrieme tvár. Sugestívne natočená bitka s Lellem. Erotická scéna s Monikou. Ja vybieham z obývačky a kričím: "Bergman stvoril ženu!" (24.05.2012)