Asi to ukončím

Priznávam, že som to nie úplne pochopil a musel som si pustiť vysvetľujúce video na Youtube. Po pochopení uznávam, že ide o nádherný a smutný snímok, ktorý mal na mňa veľký dopad a hlboko sa mu skláňam. Vadí mi tu však jedna vec: aj keby som pochopil zvrat v závere filmu, stále by som prežil prvé dve hodiny kompletne stratený. Taký Šiesty Zmysel má takisto záver, ktorý od základu mení celý film, no aj dovtedy ide o plnohodnotný príbeh, ktorý je napínavý, vyvíja sa a hladko plynie. Pri I'm Thinking of Ending Things to tak nie je. Prvé dve hodiny ide len o surrealistické scény a príliš dlhé dialógy v aute, ktoré bez posledného kúsku skladačky nedávajú žiaden zmysel. A áno - sú krásne natočené, dobre zahrané a občas dosť znepokojivé, ale nijak sa nevyvíjajú. Znepokojivé napätie vrcholí niekde v polovici filmu a potom znovu na dlhší čas stagnuje. Je to škoda, lebo keby ma film dokázal udržať v nervozite po celý čas, stupňoval by moje obavy o hrdinku a na konci trochu jasnejšie vysvetlil zvrat, vybuchla by mi hlava a dal by som 5 hviezd. Takto za 3 s poklonou. (24.09.2020)

Kde mám začít? Tenhle film je fakt těžkej zrecenzovat. Už jenom protože.. to musíte prostě vidět. Zároveň se mi líbil jako svině a na druhou stranu ho nenávidím. Tak a teď babo, raď. Jednu věc musíte vědět, fakt mám ráda divný filmy. Viděla jsem jich už spoustu a pořád mě fascinujou. Zkrátka přesně ten druh filmů jako tenhle, kdy si na konci řeknete "Co jsem to do prdele zase viděla?". (Ale co je moc, to je moc - ale k tomu se ještě dostaneme.) Pokaždý po takovým filmu se těším na dvouhodinový filozofování o tom, o čem to vlastně celý bylo. A následně ten film nemůžu dostat z hlavy dalších pár dní. Prostě labůžo. Taky že jsem si tenhle snímek pěknou polovinu pořádně užívala. Ta divnost, neklid a psychologickej horor.. Všechno to z toho nádherně sálalo. U každý scény jsem cítila, že je něco děsně špatně. Dlouhý záběry, monology, šílená rodina, děsivá atmosféra a neustálý napětí. Prostě úžasný. Pak jsem si ovšem začala říkat, jestli už to není moc dlouhý a netrpělivě poposedávala na židli, načež jsem zjistila, že zbejvá ještě hodina do konce filmu. Ta druhá půlka se neskutečně táhla, cesta zpátky byla stejná jako cesta na farmu, nic se nezměnilo. A pak se odehrálo něco, co bylo moc divný i na mě. Školník si sedne do auta, následně se svlíkne, vyleze (tuhle scénu nikdy nezapomenu, ach bože...), následuje nějaký animovaný prase na cestě do školy, pořád celej nahej a konec. No fakt. Prostě konec. Pochopila jsem to tak, že chlápek na konci umřel na podchlazení a celý si to představoval. Jestli to je pravda, netuším, každopádně mám dost. I já mám určitý hranice, který nechci překročit a nahej chlápek, co jde za animovaným prasetem je jedna z nich. Hodnocení: končím/10 (04.06.2021)

Pretentious BS (19.09.2020)

Z toho, co jsem viděl, tak zatím asi nejhorší film roku. (09.11.2020)

Já bych byl asi raději, kdyby Charlie Kaufman ty svoje filmy zase jenom psal než režíroval. Moc by mi to pomohlo. Děkuju. (21.12.2020)

Obdivuju, že to existuje a čeří divácký vody Netflixu, ale možná ještě víc než Kaufmanovu někdy už trochu moc silnou celospolečenskou neurózu si užívám subtilnost a tajuplnost předlohy. Výsledek je víceméně stejnej, jen vám to ty myšlenky tak nemlátí o hlavu, spíš nechá volně plynout. Herci super, kamera lahůdková, tady není o čem. (05.09.2020)

Kaufmanove najnovšie dielo neraz pripomína skôr akúsi komornú Kafkovskú esej, než ucelený príbeh (ktoré som mal u Kaufmana vždy najradšej). Na trochu premrštenej stopáži necháva svoje postavy iba tak existovať, vymieňať si svoje životné skúsenosti a zážitky, filozofovať pomocou popkultúrnych odkazov, starnúť pomocou makeupu a masiek a neraz i mlčať a iba sa tak trápiť. V závere napokon ich nesmerovanie nikam, vrcholí v surreálnej muzikálovej scéne, ktorá by príbeh mala pocitovo uzatvárať. Možno i kvôli neznalosti predlohy ma film nedostal rovnako ako Charlieho predošlé režijné zárezy, napriek tomu si myslím že je dobré ho vidieť, už len pre jeho netradičné rozprávanie (Ktorá postava bola vlastne reálna a ktorá nie? Aj sám Kaufman na to odpovedá iba nejasne.) a čudesnú poetiku. A pre tú jeho jedinečnú úprimnosť. (05.09.2020)

WTF? (04.09.2020)

Po "synekdoše" (doufám, že je to česky správně) jsem opět dostal "kaufmännische Lust" (jak by řekl Němec) a byl jsem opět spokojen, především co do komplexnosti pojednání o "gerontofobii spoře se mísící s gerontofilií". Emersonova citace (viz film(: " It's tragic how few people possess their souls before they die. Nothing is more rare in any man, says Emerson, than an act of his own.", platíí pro všechny, včetně mladé ženy (Jessie Buckley), která se tomu chce sice vyhnout, ale nic pro to nedělá. Nakonec ze všeho zbude jen tanček (zde velmi působivý) "zavírání školních skříní" či nostalgická písnička v kulisách dětského pokoje. - Jake se svou mladou přítelkyní (ani nevíme, jak se skutečně jmenovala) prodrbou (jak spočítall jeden americký divák) 39 minut a 52 sekund v autě: s ohledem na časté změny (témat, nálady, vnitřních a vnějích hlasů, akcí a reakcí) není pro diváka ani toto ztraceným časem. I'm Thinking of Ending Things ("Asi to tu ukončím" či "Už mě to tu nebaví") je typem filmu, který bych v současné filmové produkci asi upřednostnil. (07.11.2020)

ačkoliv sem se s Anomalisou úplně minul,na nového Kaufmana sem se těšil a ukázalo se že oprávněně.Budu sice muset ještě chvilku přemýšlet co že sem to vlastně viděl a vzhledem ke stopáži (těch 134 minut je opravdu,opravdu hodně) to asi jen tak nebudu chtít vidět znova - pokud vůbec,ale jinak má I´m thinking of ending things pro mě podobně vtahující a fasicnující kouzlo jako svého času Synecdoche New York.Spolu s Romou a Irishmanem jeden z nejlepších filmů který zatím Netflix v rámci vlastní tvorby nabídnul...80% (05.09.2020)

Neskutečne psycho film, hlavně díky perfektním hereckým výkonům. (07.09.2020)

Strasbe priemerne, rezisersky len cista rutina, natocene bez chuti ...... od Synecdoche Nju Jork 2008 necakam nic od tohto rezisera, asi na to ani nema : 45 % (25.10.2020)

Hehe. Kaufman s diváky dobře vyjebal, hlavně teda s diváky Netflixu. Naservíroval jim film, u kterého musí myslet, aby ho vůbec pobrali a za to ho cením. JAK JSEM FILM POCHOPIL JÁ Dle mojí interpretace se vlastně jedná o úplně jednoduchý příběh odvyprávěný co nejsložitěji. Je jeden pár. On a Ona. On ji veze představit svým rodičům, Ona se s ním chce rozejít a čeká na vhodný moment, kdy mu to říct. Dorazí k Jeho rodičům, při večeři ji jim představuj a v tu chvíli se to pomalu začíná lámat. My nevidíme, co se reálně stalo, vidíme to, co se odehrává v hlavě Jí - především jsou v tom znát její obavy ze stáří a nemoci s tím spojené. Po opuštění domu jeho rodičů se oba vydávají domů. Obě tyhle "road movie" části jsou vlastně tím jediným, co se pevně odehrává v realitě. Ta druhá však končí Její vyřčenou větou Asi to ukončím. V realitě to On slyšel čistě a jasně a oba se pak následně rozešli. Ve filmu to ale On neslyší a místo toho si jedou dát zmrzlinu, ačkoli je zima a dokonce sněhová vánice. Tohle absurdně vtipné intermezzo se postupně metamorfuje do té "divné" (psychologické) roviny snímku, stejně pomalu jako u té první. Ta druhá psychologická část začne s příjezdem do školy, protože od této chvíle se vše odehrává v hlavě toho chlapa. Je tu jediná nedomyšlená scéna, mimo pve které je Ona zavřená v autě, čeká na Něj, ačkoli stále nepřichází a pak se jakýmsi zázrakem dostane ven. To tam je jen pro kontinuitu, v příběhu to ale nemá úděl. Druhá psychologická část se odehrává ve škole, kde starý muž pracuje jako školník. Ten starý muž je On v budoucnosti. Protože je plachý, nikoho si nenašel a sotva si vydělá na živobytí. Tu noc, která je evidentně výročím událostí, které ve filmu vidíme, na to vše smutně při práci vzpomíná a představuje si, jak krásné by to bylo, kdyby to vše dobře dopadlo a Ona neřekla tu památnou větu. Jenže jestli ho nemilovala, nedá se nic dělat a on s tím musel žít do konce života. Jednoduše - Je to o rozpadu jednoho páru z pohledů obou dvou, jenom jeden je v přítomnosti a druhý je v budoucnosti. KONEC MOJÍ INTERPRETACE. Dalo se to teda líp domyslet, ale to není hlavní důvod, proč nejsem spokojený. Ten film je totiž strašně protivný. Části v autě jsou složené jen z nudných (a někdy i zbytečných) dialogů a všechny postavy mi přišly neskutečně otravné a doufal jsem, že se jich zbavím co nejrychleji. Kvůli tomu to mělo slabou atmosféru a celý film mě docela nudil. A i když to není špatně vymyšlené a i když mám tyhle lynchoviny rád, na víc jak slabé 3* to fakt nevidím. To by to nesmělo mít tak iritující postavy. (30.10.2020)

Rozhodne lepší rébus než Tenet! Berte si pero a papier, toto je scenár hodný poznámok pri 2.pozretí. Surreálna zasnežená cesta za nenaplnenými snami. Jeden segment má dokonca príjemne hororovú, znepokojivú atmošku á la Lynch. Neuróza a frustrácia sú tu premietnuté do štruktúry rozprávania, čo sa napokon dá u Kaufmana očakávať. Herecky nečakane príjemné, dialógy vycibrené a to scenáristické zrkadlenie! Uletených presahov (tanec, muzikál, divadlo, animák) je ku koncu "asi" viac, než by bolo dobré a trošku kazia dojem. Slovom, je to „miss or hit“. (18.09.2020)

Na tohle mě opravdu neužije. S Kaufmanem už nějakou tu zkušenost mám, sice ne že bych jeho snímky pochopila zcela úplně, ale aspoň dokázaly zaujmout a odnesla jsem si z nich nějakou tu duševní potravu. I'm thinking of ending things je ale nuda až na dřeň, když se tam zrovna neděje něco mysteriózního. Scény jsou nepřiměřené dlouhé a nicneříkající. Neříkám, že se mi nelíbilo nic, třeba herecké výkony byly úžasné (zejména Toni Collette) a vizuál a výprava taky krásná. Zkrátka pro oči je to pastva náramná, ovšem pro mozek a duši už je to horší. Já fakt těžko překousnu nudu a tady to na mě dolehlo až dost a nevyrovnaly to ani ty twisty a časové posuny. Prostě když si z toho absolutně nic neodnesu, protože nejsem schopná to uchopit, tak mě to jaksi neba. Škoda. (22.12.2020)

daptace, která se hodně drží předlohy, jenom to ukazuje trochu jinak, a v trochu jiném pořadí (aby to příjemnější v rámci jiného média). Což je největší slabina filmu. Protože divákovi možná až moc rychle dojde, co se tady děje. Ale i tak si myslím, že se závěrečná půl hodina hodně povedla. Tam jsem totiž měla obavy, aby to bylo správně uchopené. Přeci jen, z adaptace je úplně vystřižená debata, která se táhne celou knihou, kterou lze zasadit po skončení děje knihy, a je tam jako "nápověda", o co šlo, kdyby to někomu ušlo. Což je škoda. Protože během sledování filmu mě napadla pouze jedna možnost, o co jde. A obávám se, že by mě to napadlo i v případě, když bych předlohu nečetla (tam mě napadly postupně tři!). Škoda, že si scénář víc nepohrál s divákem. Ale na druhou stranu. Ta jediná varianta je zpracovaná krásně a citlivě. Takže oceňuji práci se scénářem, na kterém lze poznat, že Charlie Kaufman knihu opravdu četl, protože je tam dost úplně stejných pasáží včetně doslovně vedených dialogů. A do toho krásně zakomponavé to, co Kaufman přidal sám. Přesto je konec geniální, že si člověk může (vlastně musí) tak jako tak dost věcí domyslet a propojit sám. Nedostane nic zadarmo. V kombinaci s vizuálem, perfektní dílko. ***** Ráda bych zmínila technickou stránku, která je luxusní. Dost děje se odehrává v autě během jízdy za sněhové vánice. Takže je tam spousta odrazů, pohledů a nekončící zvuk drnoucích stěračů, který přidává dost depresivní atmosféru. Moc jsem si zamilovala práci s kamerou. To bylo super. Jessie Buckley byla dokonalá. Za mě táhla celý film a neskutečně jsem si jí užívala. ***** Krásný film, který vám buď řekne všechno nebo nic podle toho, jestli ho pochopíte. Což se odrazí od hodnocení... (31.01.2023)

Uhhh.... what? (16.09.2020)

Síce absolútne nerozumiem o čo filmu išlo, ale bavilo ma to kráľovsky. Skvelí herci a tá ťažobná atmosféra by sa dala krájať nožom od masla. Až som sa sám seba spýtal, či to je až tak zlý nápad... (09.10.2020)

Takovej ten film, kde cítím, že to v určitých ohledech je pecka, ale doukoukat to je peklo. První část filmu je svěží a často i vtipná jízda začínajícím vztahem, pak se to u Jakeových rodičů překlopí do boží mystifikačky a hravýho vyjebávání s divákem tak, jak to mám rád, a některý dialogy Jakea a mladé dívky jsou vrchol scénaristiky. Bohužel tak cca od poloviny se to začíná vytrácet, vyjebávání s divákem už není hravé, ale sadistické, udržet pozornost vyžaduje s každou další minutou extra odhodlání a pomalu to přerůstá ve frustaci. Dokoukat poslední půhodinu už představovalo vyloženě utrpení. Přesto je těžký to jen tak šmahem odsoudit. I když ten balet si mohl Kaufman odpustit, protože to už působilo jako samoúčelná umělecká onanie, ten ujetej závěr dává filmu dobrej twist a mění celkové vyznění, resp. je důležitej pro to, aby se ten film vůbec dal pochopit. Ale ať je to zajímavý jak chce, že dokoukat to rozhodně není příjemnej filmovej zážitek zůstává faktem. Jsem rád, že jsem to do toho konce vydržel, jsem rád, že jsem objevil super báseň Bonedog by Eva H.D., originální a pozornost zasluhující to je bezesporu, ale asi to ani nikomu nedoporučím a znovu se na to už taky nepodívám. (02.10.2020)

Celou dobu se k něčemu schyluje. Něco se chystá. Člověk ani nedýchá, aby mu snad něco neuniklo. A pak to přijde... Rána pod pás v podobě intelektuálního čehosi 🤷🏻‍♂️. Příště “přístupněji”, děkuji. (26.12.2020)