Legendy filmového plátna, Barbra Streisand a Robert Redford, se před kamerou proměnili v osudem zmítané milence, Katie Morosky a Hubbella Gardinera. V roce 1937 se horkokrevná Katie setká s konzervativním Hubbellem. O necelých osm let později se ti dva znovu potkávají v New Yorku – reportérka levicového rádia Katie totiž špehuje vojenského důstojníka v nočním klubu. Jsou absolutně odlišní a přesto (nebo možná právě proto) se do sebe zamilují a společně odjedou do Hollywoodu, kde má Hubbel pro svého kamaráda, producenta JJ, napsat scénář. Jenže je rozdělí Výbor antiamerických aktivit při svém honu na čarodějnice v roce 1947 – těhotná Katie odmítá mlčet o uvěznění Hollywoodské Desítky, zatímco zrádný Hubbell se rozhodne zachránit svou kariéru. Když se ti dva znovu potkají v průběhu šedesátých let, pocítí Hubbell, nyní televizní scénárista, i aktivistka Katie staré pouto lásky. Jenže se budou muset pořádně zamyslet, jestli spolu opravdu mohou být.(Cinemax)
Jedním z nejpopulárnějších hollywoodských příspěvků do módní vlny retrofilmů byl romantický milostný příběh Takoví jsme byli (1973). Autor scénáře Arthur Laurents vycházel z vlastních životních zážitků, když byl jako student na konci 30. let vystaven levicovému politickému aktivismu, který v příběhu reprezentuje Katie Moroskyová. Postavu jejího protipólu Hubbella Gardinera, pro něhož „všechno přichází příliš snadno“, dal dohromady z několika skutečných postav spolužáků, jež znal. Původní scénář, kladoucí stejný důraz na složitou dobu, v níž se odehrává, jako na vlastní romantickou zápletku, se ovšem ve výsledném filmu poněkud proměnil. Své samozřejmě vykonalo obsazení ústředních rolí dvěma velkými hvězdami (Barbra Streisandová a Robert Redford), ale také osobnost režiséra Sydneyho Pollacka (který byl blízkým Redfordovým přítelem) a samotný fakt, že se jedná o nákladnou hollywoodskou produkci. Politicky kontroverzní materiál (především scény z Hollywoodu 50. let, sužovaného McCarthyovým honem na čarodějnice) se nakonec do snímku nevešly a do té doby zajímavě rozehraný duel mezi levicovým idealismem a pravicovým oportunismem se poněkud vytratil v přemíře nostalgie po starých dobrých časech. Oba hlavní protagonisté však dávají zapomenout na případné logické trhliny ve vývoji děje, neboť film patří především jim. Streisandová svého partnera jednoznačně přehrává (byla nominována na Oscara i na Zlatý glóbus), což je z velké části zapříčiněno mnohem lépe napsanou postavou Katie. Snímek byl nominován na šest Oscarů a nakonec získal dva – za nejlepší hudbu (Marvin Hamlisch) a nejlepší píseň (The Way We Were), již nazpívala (kdo jiný?) Barbra Streisandová.(Česká televize)
Katie a Hubbell, v okouzlujícím podání Barbry Streisandové a Roberta Redforda, jsou k sobě od dob studií osudově přitahováni. Jenže ani velká touha žít s milovaným mužem nezabrání Katie prosazovat své politické názory. A doba je takové angažovanosti zrovna nakloněna – napětí 30. let, 2. světová válka, pak válka studená...(MFF Karlovy Vary)
Psala se třicátá léta, oni byli mladí a nevěděli, co od života chtějí (i když si mysleli pravý opak). Idealistická komunistická aktivistka Katie Morosky (Barbra Streisand) uměla svým plamenným vystoupením zvednout ze židlí celé davy. Ve skutečnosti mezi svými vrstevníky nebyla příliš oblíbená – vše brala příliš vážně. To tvář Hubbella Gardnera (Robert Redford) jen málokdy opustil okouzlující, chce se až napsat americký úsměv. Opatrné sbližování těchto dvou bylo znenadání přerušeno osobou jménem Hitler. Uplynulo několik let, druhá světová válka pomalu končí a jejich cesty se znovu protínají. Najdou po letech opět společnou řeč? A dokáže Katie své marxistické názory prosadit i ve společnosti, která jim vůbec nepřeje? Obrovský komerční úspěch filmu byl završen dvěma Oscary, pro nejlepší hudbu (Marvin Hamlisch) a pro nejlepší původní píseň (The Way We Were nazpívaná Barbrou Streisand).(Matty)
Katie a Hubbel by ani nemohli byť rozdielnejší. Ona je židovka so silným ľavicovým a protivojnovým presvedčením, on pochádza z privilegovaných pomerov a o politiku sa nijako zvlášť nezaujíma. Stretnú sa počas štúdií, no náznaky ich vzájomnej príťažlivosti nikam nevedú a po škole sa ich cesty rozídu. Opäť sa stretnú až na konci 2. svetovej vojny, keď Katie pracuje v rádiu a Hubbel sa po službe v armáde vracia späť do civilného života. Tentokrát sa do seba zamilujú, no ich odlišnosti vzťahu v turbulentnej dobe neprajú...(RTVS)
.....všechno se zdálo být důležitější nežli láska..... Ocenění - Oscar - hudba, píseň (The Way We Were); nominace : hlavní herečka (B. Streisand), výprava, kamera, kostýmy. David di Donatello Awards - zahraniční herečka (B. Streisand). Zlatý glóbus - píseň (The Way We Were) - http://www.youtube.com/watch?v=n-KPGh3wysw Scénář - Arthur Laurents. Kamera - Harry Stradling Jr. Hudba - Marvin Hamlisch.(25.4.2011)
Ona a její rudé myšlenky. On a jeho neodolatelný úsměv. Ideální pár? Zapomeňte. Rozverná komedie? Taky vedle. Robert Redford jako modrooký sympaťák a Barbra Streisand jako americká Ninočka se zamilovávají a rozvádějí v klasicky střižené romanci, která chytá korozi, ale jenom místy. Sydney Pollack uměl vyprávět i poutavěji. 70%(24.4.2008)
Protiklady se přitahují, ale jen do určité míry. Co se může zdát na první pohled atraktivní, při dlouhodobějším pohledu z blízka už nemusí být lesklé a přitažlivé. Idealismus proti realismu, to je oč tu běží. Na tomto snímku mě oslovilo především dobové vykreslení amerických nálad, které sice zcela nekoresponduje s mou vlastní představou, ovšem i přes to je toto podání velmi zajímavé. Škoda, že se Pollack trošku více neopřel do vykreslení éry mccarthismu - honu na čarodejnice - v druhé polovině 40s a následně v 50s letech. To by atmosféru ještě více vyšperkovalo. Nicméně i tak je zajímavé sledovat osud dvou dosti rozdílných lidí, které to k sobě táhne, ačkoliv mají naprosto rozdílný pohled na svět. Redford je zde jak ze škatulky, neuvěřitelně elegantní a inteligentní muž, oproti němu Streisand je zde neskutečně energická, sečtělá a snaživá. Pravdou je, že bez těchto dvou hereckých hvězd své doby, by film asi malinko pokulhával, protože v některých momentech vskutku ztrácí tempo a dech. Zachraňuje to pak především Streisand svým neskutečně bezprostředním herectvím, které je plné emocí. Celkově příjemná podívaná, ze které mi zůstane v hlavě minimálně titulní píseň "The Way We Were" a plamenný projev horlivé komunistické aktivistky v podání B. Streisand. 7/10!(14.10.2011)
Už som sa viackrát zmienil o problémoch, ktoré mám s romantickými filmami. Pravdepodobne som tiež niekde vyjadril názor, že Barbra Streisand je podľa mňa vhodná maximálne na audiovýstupy. Takže mi ostáva iba dodať, že medzi Redfordom a Streisand to nemôže iskriť pri akomkoľvek napätí. Film považujem za falošný a nudný. U máloktorého som tak často pozeral na hodinky a túžobne očakával koniec. Márne som sa snažil v dialógoch zachytiť niečo, čo by ma zaujalo. A tak mi v pamäti ostane iba známa pieseň a komicky vyzerajúci mladý James Woods. Dve hviezdičky a už nechcem o tomto filme ani počuť.(2.10.2011)
Stokrát omielané, niekedy mi tu proste chýba medzi-hodnotenie na filmy pri ktorých si môže človek zuby vylámať a aj tak nevie či dať tri alebo štyri.Ústredná dvojka je moc fajn, určite skolila a ešte skolí nejedno srdce, no na mňa až tak nezapôsobilo to ostatné okolo toho. 70%, viac k tomu nejako nemám chuť dodávať.(24.8.2008)
Terva
.....všechno se zdálo být důležitější nežli láska..... Ocenění - Oscar - hudba, píseň (The Way We Were); nominace : hlavní herečka (B. Streisand), výprava, kamera, kostýmy. David di Donatello Awards - zahraniční herečka (B. Streisand). Zlatý glóbus - píseň (The Way We Were) - http://www.youtube.com/watch?v=n-KPGh3wysw Scénář - Arthur Laurents. Kamera - Harry Stradling Jr. Hudba - Marvin Hamlisch.(25.4.2011)
Matty
Ona a její rudé myšlenky. On a jeho neodolatelný úsměv. Ideální pár? Zapomeňte. Rozverná komedie? Taky vedle. Robert Redford jako modrooký sympaťák a Barbra Streisand jako americká Ninočka se zamilovávají a rozvádějí v klasicky střižené romanci, která chytá korozi, ale jenom místy. Sydney Pollack uměl vyprávět i poutavěji. 70%(24.4.2008)
Riddick77
Protiklady se přitahují, ale jen do určité míry. Co se může zdát na první pohled atraktivní, při dlouhodobějším pohledu z blízka už nemusí být lesklé a přitažlivé. Idealismus proti realismu, to je oč tu běží. Na tomto snímku mě oslovilo především dobové vykreslení amerických nálad, které sice zcela nekoresponduje s mou vlastní představou, ovšem i přes to je toto podání velmi zajímavé. Škoda, že se Pollack trošku více neopřel do vykreslení éry mccarthismu - honu na čarodejnice - v druhé polovině 40s a následně v 50s letech. To by atmosféru ještě více vyšperkovalo. Nicméně i tak je zajímavé sledovat osud dvou dosti rozdílných lidí, které to k sobě táhne, ačkoliv mají naprosto rozdílný pohled na svět. Redford je zde jak ze škatulky, neuvěřitelně elegantní a inteligentní muž, oproti němu Streisand je zde neskutečně energická, sečtělá a snaživá. Pravdou je, že bez těchto dvou hereckých hvězd své doby, by film asi malinko pokulhával, protože v některých momentech vskutku ztrácí tempo a dech. Zachraňuje to pak především Streisand svým neskutečně bezprostředním herectvím, které je plné emocí. Celkově příjemná podívaná, ze které mi zůstane v hlavě minimálně titulní píseň "The Way We Were" a plamenný projev horlivé komunistické aktivistky v podání B. Streisand. 7/10!(14.10.2011)
nascendi
Už som sa viackrát zmienil o problémoch, ktoré mám s romantickými filmami. Pravdepodobne som tiež niekde vyjadril názor, že Barbra Streisand je podľa mňa vhodná maximálne na audiovýstupy. Takže mi ostáva iba dodať, že medzi Redfordom a Streisand to nemôže iskriť pri akomkoľvek napätí. Film považujem za falošný a nudný. U máloktorého som tak často pozeral na hodinky a túžobne očakával koniec. Márne som sa snažil v dialógoch zachytiť niečo, čo by ma zaujalo. A tak mi v pamäti ostane iba známa pieseň a komicky vyzerajúci mladý James Woods. Dve hviezdičky a už nechcem o tomto filme ani počuť.(2.10.2011)
Tomco
Stokrát omielané, niekedy mi tu proste chýba medzi-hodnotenie na filmy pri ktorých si môže človek zuby vylámať a aj tak nevie či dať tri alebo štyri.Ústredná dvojka je moc fajn, určite skolila a ešte skolí nejedno srdce, no na mňa až tak nezapôsobilo to ostatné okolo toho. 70%, viac k tomu nejako nemám chuť dodávať.(24.8.2008)