Kačenka a strašidla

Dětský film po revoluci upadl v nemilost. Ubylo tvůrců, kteří by se českému fenoménu věnovali. Jindřich Polák patřil ve své době k velmi pilným přispívatelům do postupně řídnoucích řad filmů pro děti a mládež. Na začátku devadesátých let už však byla situace jiná a mnohem těžší než dříve. Diváci v kinech vyhledávali to, co se jim dříve v kinematografii nedostávalo, a rozhodně mezi terč jejich zájmu nepatřily filmy pro celou rodinu. Proto byl zázrak, když u nich zabodovala koprodukční komedie s pohádkovými motivy o malé, zvědavé holčičce, co se kamarádí s vysloužilými strašidly z Domu hrůzy. Dr.Caligari, Elvíra a Berta se nejevili, že by dokázali zamíchat se stojatými vodami opomíjeného žánru, ale přesto si divácké sympatie získali a to i v následném pokračování "Kačenka a zase ta strašidla". I když se rozhodně nedá psát o vzkříšení, kdysi tolik oblíbeného žánru a ani o milníku. Jedná se o úsměvnou mozaiku, na které se hudebně podílel Karel Svoboda, a v hlavních rolích se objevila celá řada předních českých herců. Hůře si film vedl v zapamatovatelných scénách, kterých je ve filmu poskrovnu. Je to dáno trochu rutinním režijním vedením, které jede v jedné přímce, ze které ničím extra nevybočí. Oproti této slabině film z rytmu příliš nevypadával a scénář nějakou tu originalitu přinesl. Český film na dětského diváka postupem času zanevřel a později nabídl mnohem méně stravitelnější filmy s označením pro celou rodinu. Tohle je jeden z posledních, který ještě docela bavil, ačkoliv dnešní dětský divák je poněkud náročnější. A tohle už ho tolik neuchvátí. 60% (10.11.2013)

Celkem příjemná pohádka ze současnosti (skoro:)) o tom jak jedno děvčátko dostalo od skoro pohádkového dědečka (skvělý Lubomír Kostelka) jednu opravdu povedenou hračku - pouťový dům hrůzy. Jenom by mě zajímalo, co by Robert Wiene říkal na Benešova dr. Caligariho:) Jinak čarodějnice Berta je skvělá i ve psí podobě:) (19.04.2004)

Tato československo-německá koprodukce se moc nepovedla a jako dítě mě vůbec nezaujala. Kačenka byla nějaká moc chytrá, strašidla divně praštěná (ani mě nevystrašila, ani nepobavila), dospělí herci přehrávali a vůbec celá atmosféra byla zvláštně rozkolísaná a spíš nepříjemná, než nějak hravá a veselá. Druhý díl jsem ani neviděl, stejně jako seriál, který byl z těch dvou filmů nasekaný. Jako dospělý jsem si to lehce připomenul, abych se ujistil, že to dětem pouštět nepotřebuju. (01.09.2023)

Labutí píseň oblíbených moderních koprodukčních pohádek tandemu Polák-Hofman. Dvojdílná Kačenka byla realizována podle námětu z pozůstalosti Oty Hofmana a stala se také poslední prací Jindřicha Poláka. Uzavřela tak jednu výraznou kapitolu českého filmu, která skrze osobitou optiku dětského světa přinesla na plátna a do televizí takové oblíbené seriály jako ten o detektivu Martinovi, Panu Tau, Lucii postrachu ulice, Chobotnicích z II. patra nebo o Návštěvnících. Z Heleny Vitovské se sice nestala druhá Žaneta Fuchsová, ale minimálně jako Kačenka o poznání herecky vyzrála po letech od svého prvního seriálu o Veverce. Dvojice rodičů v podání Schmitzer-Pehrová byla příjemně civilní, kdo si ale získal zaslouženou nejvýraznější pozornost byla samozřejmě trojice strašidel - Svatopluk Beneš jako magický doktor Caligari, Eva Vejmělková jako pikantní secesní dáma Elvíra a Jiřina Bohdalová jako bojácná psí čarodějnice Berta. Je tedy poměrně škoda, že se Kačenka nestala oblíbenou veteránkou televizních repríz a DVD dodnes chybí. (05.11.2011)

Pomyslná trilogie byla tímhle dvojfilmem dokončena. Příběhy o Lucii a jejich panáčcích, chobotnice sourozenců Holanových a Kačenka se strašidly. A já se přiznávám, že dva filmy o Kačence a jejích strašidlech jsem miloval nejvíc. Možná kvůli krásné Elvíře, roztomilé Bertě nebo gentlemanovi dr. Caligarimu. Možná, že mi byla Kačenka z dětských hrdinů nejsympatičtější. A také možná proto, že závěrečnou píseň jsem znal nazpaměť. Strašidla, strašidla, co neznají pravidla... Dnes, v dospělém věku, si strašně rád tuhle krásnou - z dětského pohledu, pohádku odehrávající se v moderním světě, připomenu. A přestože i dnes si trvám na tom, že mě čistě z nápadového hlediska tohle dílo prostě baví víc než zmíněné dvě, spravedlivě řečeno prohrává s chobotnicemi a Lucií hlavně v (ne)kvalitě scénáře a humoru. Zde je ho podstatně méně. (01.05.2020)