Otázka života a smrti

Fantastická romantická dráma o otázkach života a smrti a tej nadpozemskej lásky, ktorá je najsilnejšia zo všetkých. Idealizovaný príbeh je pochopiteľný, práve skončila vojna a tento film dokázal rozplakať i potešiť a hlavne dať divákom silu, že láska dokáže poraziť aj smrť. Zaujímavosťou je prelínanie farebných a čiernobielych scén na lepšie zvýraznenie prostredia, v ktorom sa odohrávajú scény. (03.05.2014)

Romantické fantasy bylo první spoluprací zavedené scenáristické, režisérské a producentské dvojice s americkým kameramanem Jackem Cardiffem, a už tady se jim angažování odborníka na Technicolor vyplatilo. Je to úchvatná pohádka pro dospělé, ve které je stejně důležitá naše barevná realita jako černobílý život po životě. (08.04.2021)

Moderní pohádka o válečném pilotovi, síle pouta lásky a dvou světech Nebe a Země mě bavila svým fantaskním romantickým dějem natolik, až jsem se nestačil po skončení divit, jak může 100 minut filmu naprosto rychle uběhnout. Tahle chytlavá záležitost sice zde není zařazena mezi komedie, ale přesto jsem se u ní v doprovodu typického nádechu filmu pro pamětníky a neustálého kouzelného nadhledu po většinu doby usmíval a zároveň jí v dialozích či postavách určitě neschází kouzek vtipu. Velmi sympaticky zahrané především Davidem Nivenem, velmi zdatně nasnímané, včetně akční scény s motorovými vozidly, vizuálně podmanivé, tvůrčí prací s na svou dobu originálním fikčním světem hravé a milé, s příjemnými pocity jedním dechem odkoukané... Závěr lze více méně od začátku předvídat a může působit dojmem nejlacinějšího dobového klišé, na druhé straně podobné prvky a konce k starším filmům tohoto druhu prostě tak nějak patří. [85%] (21.08.2021)

Nebe může počkat. Filmová nebesa a jeho úředníci se v historii kinematografie zmýlili už několikrát. Poprvé to bylo v 1943 v Lubitschově Heaven Can Wait, podruhé tady o několik let později v režii Emerica Pressburgera a Michaela Powella, a nejvtipněji a stejnojmenně s prvním znovu v 1978 v režii Warrena Beattyho. Nás na festivalu Visions of light tentokrát zaujal druhý případ, velmi silně spjatý s právě skončenou válkou. Netradiční kombinace technicoloru a černobílých pasáží, zcela vážně myšlených motivů a prvků nadpřirozena spolu obdivuhodně ladí, a ani závěrečné soudní rozuzlení, jakkoliv dlouhé a z pohledu celého snímku nudné, je plně akceptovatelné. Visions of light 2011, 9. listopadu (10.11.2011)

Takové filmy se už dneska netočí - filmy s tak výrazným konceptem a svérázným námětem. Doba se jaksi uklidnila a ustálila, filmaři si míň "dovolují" a takovéhle hříčky chybí. Tím neříkám, že Otázka života a smrti je automaticky vynikající - na to mi to místy přišlo moc strojené a teatrálně provedené (i na rok 46). Ale rozhodně oceňuju tak výrazný film, který tak nezvykle pracuje se svým potenciálem válečného filmu, fantasy i morality. 3 a 1/2 (20.07.2017)