Režie:
Beata ParkanováScénář:
Beata ParkanováKamera:
Tomáš JuríčekHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Martin Finger, Gabriela Mikulková, Jenovéfa Boková, Bolek Polívka, Vladimír Polívka, Ondřej Sokol, Petra Hřebíčková, Taťjana Medvecká, Ján Jackuliak (více)Obsahy(1)
Film sleduje příběh manželů Václava a Věry, kteří si dali slovo, že budou stát vždy při sobě a nepřekročí své morální hranice. Doba kolem roku 1968 ale vystavuje jejich vzájemný slib těžkým zkouškám. (Bontonfilm)
Videa (2)
Recenze (124)
Na tu úmyslně rušivou kameru jsem si musel zvykat asi půlku stopáže a celou jednou hvězdu navíc dávam za téma. Dialogy byly občas tak šustivý, že na to nejde prostě nevzpomenout. Martin Finger je tak přirozenej, že si s tim ještě poradí, ale v případě Gabriely Mikulkový to občas fakt tahá za oči. A taky bych uvítal jednou něco míň komorního. #komunistijsousvině #tečka (70%) ()
Zdá se, že je snazší a hlavně bezpečnější omílat téma roku 1968, který většina diváků stejně ani nepamatuje (včetně režisérky narozené v roce 1985), nežli natočit film o současných problémech. Nebudu se k tomu vyjadřovat, protože bych musel použít příliš mnoha vulgarismů. Výstižné komentáře: klukluka, Goldbeater, Marigold, Klik. ()
Zvláštní forma: učebnicová čeština, divadelní práce s prostorem i herectvím, příběh kolem jednoho morálního dilematu. Jsem schopen obdivovat jednotlivosti, ale film jako celek pro mne nefunguje. A přitom Chvilky od stejné autorky se mi před pár lety velmi líbily. Nevím, z tohohle mám dost rozpačitý dojem. ()
,,Ale já vám to nepodepíšu'' ---- Kdosi moudrý kdysi dávno řekl, že slovo může být chlebem i nožem. Tento citát se mi u tohoto filmu vybavil vícekrát. A je v něm opravdu vše. Martin Finger podal naprosto bezchybný výkon jako vždy. U Gabriely Mikulkové mi ze začátku připadalo její hraní až ochotnické, ale nakonec jsem si na tu zvláštní formu zvykl a začala se mi líbit. Přečetl jsem si některé z komentářů, mnohdy místních filmových elit a musel jsem se řeknu vám na rovinu shovívavě až usmát nad jejich blbostí. Ačkoliv se film snaží o jakési dobové reálie, zprvu jsem jen těžko odhadoval období ve kterém se odehrává. Hádal jsem začátek osmdesátých let. Jenže děj je zasazen do mnohem staršího období a řekněme si rovnou i do mnohem hrůznějšího. Začátek šedesátých let byl velmi postupné a pozvolné uvolňování oprátky škrceného národa totalitou russáckého stylu se všemi vychytávkami známými ze SSSR. Politické procesy, zabavování majetku, popravy, mučení, kriminály, únosy, vystěhovávání, teror a trestání celých rodin, prostě něco šíleného. Do toho propaganda, věčné schůze, udavači, demonstrace, brigády, plnění a překračování plánu... Peklo. Ani si život v tom nedokážu představit a to by se mi nic nemuselo ani dít. A jakpak se asi žilo těm s nějakým škraloupem na které strana něco měla? Jenže padesátá léta nebyla z hlediska stresu a starostí jediná. Před nimi byla 5 let okupace. 5 krvavých let, kdy byl národ topen v krvi vlastních lidí nacistickým okupantem. A aby toho nebylo málo, když se začalo volněji dýchat, byla uvolňována cenzura a začaly rehabilitace, tak sem přijely russácké tanky. Vše během necelých 30 let! All in one! Představte si tedy generaci našich babiček a dědů, čím vším si musela projít. Co vše zažili, co vše museli skousnout aby mohli jít dál, mít naše matky a otce a v tom všem jim dát vše co potřebovali a postarat se o ně. Neskutečný! A my si dneska vzdycháme (někteří z nás) jak je to hrozné! Jak bylo za komunistů líp. No tak co, tak nebyly pomeranče a jezdilo se do Bulharska místo na Maledivy. Ale jinak bylo přeci líp! Odpusťte mi tu vulgaritu, ale HOVNO pravím vám. Nemáte ani ánung o tom jak bylo. Fakt ne. Možná jste zažili osmdesátky, kdy se Husákovi ten kompost začal pomalu bortit vlastní vahou, protože zemi vládli idioti typu Štrougal a Jakeš... Ale to už nebyla brutka padesátek, hrůza po srpnu nebo normalizační sedmdesátky. Naprosto jsem chápal postavu Václava i jeho pohnutky a nervové zhroucení. On dobře věděl co jsou komančové za svině. Bylo moře těch, co pro klid se přizpůsobili. Pro drobné výhody, mnohdy nezištně aby pomohli jiným, či aby mohli třeba děti studovat. Nesoudím. Byla to strašná doba a nikdo dnes nemůže kvákat kraviny o tom jak by se zachoval on, natož pak moralizovat ty co třeba neobstáli, nebo už neměli sílu říci ne. Opovrhuji jen těmi, co tomu šli naproti sami. Ale jestli mám v nesmírné úctě někoho, pak lidi právě jako Václav. Lidi co se nenechali zlákat výhodami, co oželeli jisté kvality života, mnohdy i svobodu, ale co nepodepsali a svobodní zůstali uvnitř. Co zůstali čistí a morální. A moc dobře vím, jak komunisty strašně tohle sralo. Oni tohle nedokázali pochopit. Vždyť v té době ve straně byli funkcionáři jen kvůli výhodám jaké to neslo. Ideový zápal jako měli někteří zblblí komunisté po válce si myslím tam nebyl žádný. Film mi docela připomenul Báječná léta pod psa. Lecos s ním měl společného, nicméně tady to na mne více padlo (ona tom taky není komedie). Ta odporná pachuť té doby. Dávám tedy za 4 závěti! Spokojenost. Tohle by se mělo promítat ve školách. I když dnešní teenageři to asi moc už nepochopí... * * * * () (méně) (více)
Tohle rozhodně nebude film pro každého. Má velmi pomalé tempo a mnoho diváků si jistě řekne, že se v něm vlastně nestalo nic zásadního. Sama jsem měla problém s několika uměleckými manýrami režisérky (například prostřihy na fotografie po každé zásadnější scéně), ale byla jsem velmi překvapená, jak mi film jako celek sednul. Určitě na tom mají zásluhu vynikající herci v hlavních i v menších rolích (kromě dokonalé ústřední dvojice nemůžu opomenout Taťjanu Medveckou, která stráví na plátně dohromady asi pět minut, ale svým přesným výkonem si říká minimálně o nominaci na Lva). Některé scény navíc generují velmi dobrý humor a na rozdíl od režisérčina předchozího snímku se dočkáme i funkčního závěru filmu. Za mě tedy spokojenost a zatím jeden z nejlepších českých filmů roku. ()
Galerie (24)
Zajímavosti (7)
- Režisérka Parkanová bola po projekcii v kine Lucerna konfrontovaná otázkou, prečo jedna z hlavných postáv, notár Václav (Martin Finger), číta pred spaním rodine z knihy "Egypťan Sinuhe". Odpovedala: “Čítali ste to? Egypťan Sinuhe je o tom, že niečo za niečo, a to mi prišlo, že sa k tomu príbehu dobre hodí.” (Biopler)
- Scenár si napísala režisérka Beata Parkanová a inšpiroval ju príbeh jej vlastných starých rodičov. (krasomama)
- Spoločnosť Supraphon vydala album duetov inšpirovaných filmom v auguste 2022 pod názvom "Slovo". Texty piesní napísala sama Beata Parkanová, producentom sa stal autor filmovej hudby Jan P. Muchow. (Biopler)
Reklama