Karty na stole (S10E02)

Což o to, knižní předloha v tomto případě také není zrovna geniální, takže logicky nemůže být geniální ani její televizní adaptace (výborné dílo to ovšem stále je, ostatně jako všechno od Agathy), jenže kniha a tato epizoda NEMAJÍ ABSOLUTNĚ NIC SPOLEČNÉHO (až na název a jména postav). Fakt jsme se nasmáli, jaké blbosti si tam kolikrát tvůrci navymýšleli (sukničkářský doktor je gay, který se svým ...eh... přítelem "hraje bridž" i několik hodin ;), jenže naneštěstí pro Poirota tento seriál bereme seriózně a ne jako nějakou lacinou zábavu.... Tentokrát maximálně 70%, víc ani noha! (25.01.2021)

Jeden ze silnějších dílů. Zaprvé, první účast madame Oliverové v Poirotovkách- podle mě, spolu s Viděla jsem vraždu, nejlépe využit její charakter. Zadruhé, netradiční oběť- rozuměj zcela originální- nic podobného jsme v Poirotovkách neviděli, a za třetí- využití flashbacků a celkové provázání s minulostí je zde větší než obvykle. Spokojenost. (19.01.2014)

Děsivě otravná a nevtipná nepostava Zoe Wanamaker strhává každý díl, ve kterém se vyskytne, do bahna podprůměru. Zde, pokud to správně chápu, se objevuje poprvé a je to škoda, protože výchozí situace je na Agathiny poměry velmi zajímavá. Odolat pokušení stvořit si své literární alter ego je těžké, zvláště při objemu, který Christie vyprodukovala. To chápu. (14.09.2015)

Připadá mi, že v těch novějších poirotovských dílech už to prostě není ono. Spolu s některými vedlejšími rolemi (Hastings, Japp, Lemonová) se vytratil i humor a už to není tím pádem tak zábavné. Jasně, že Poirot vyšetřoval později sám, ale vždy měl nějakého "watsona", se kterým příběh odlehčoval například vtípky narážejícími na Poirotovu ješitnost. Naštěstí se objevil ve Smrti na Nilu objevil plukovník Race v podání Jamese Foxe a v tomto díle byla velmi příjemným překvapením Zoë Wanamakerová jako paní Ariadne Oliverová. Tu uvidíme i v několika dalších dílech,což seriálu pomůže. Nevidíme také už moc exteriérů jako dřív,ale to vadí pouze ve smyslu, že už se moc nedá docenit onen kouzelný retrostyl z prvních dílů, protože v místnostech se tak neprojeví. Co mě ale mrzelo nejvíc, bylo odchýlení od zápletky v knize předěláním několika postav a přidáním zápletky týkající se gayů. To prostě není stylové, aby Poirot chytil vraha na to, že je homosexuál (a navíc by to Agatha nikdy nenapsala). Co se týče těch postav, tak v knize vystupuje plukovník Race (ano, ten co je v obou Smrtích na Nilu - jednou David Niven, podruhé James Fox a v knize Cyankáli v šampaňském je dokonce hlavní pátrač) a tady je nahrazen ne moc přijemným plukovníkem Hughesem, který mi se svým monoklem přišel trochu otravný (to si nemohli zaplatit ještě jednou zaplatit Jamese Foxe?). Opoti tomu se z "jappovského" superintendenta Battlea stal světácký šéfinspektor Wheeler (ale ta postava je dobře zahraná), který se na rozdíl od knihy vloupá do Shaitanova bytu, kvůli zcizení jistých fotografií. Seriál tedy už pomalu drží jenom Suchetův výkon a začíná ho překonávat poslední zpracování slečny Marplové, kde je vidět, že kopíruje Poirota (důraz na výpravu atd.), ale je to odlehčenější. To mě mrzí, protože Hercula mám radši než Marplovou i v knihách. Na druhou stranu seriál ještě patří mezi nadprůměr současné detektivní produkce, v porovnání s německými detektivkami se jedná o oscarové dílo. Je lepší i než Ustinovovy televizní (ne filmové!) adaptace z 80.let. Původně jsem chtěl dát 4, ale to rozřešení mě dostalo, takže 3. U dabingu už jsem Petra Kostku ani nečekal, ale jinak to bylo nadabované dobře. Jenom bych zakázal dabing Pavlovi Rímskému... (15.01.2007)

Geniálně zpracovaný detektivní případ, v němž opět exceluje David Suchet co by Poirot. Skvělá, byť poněkud krkolomná zápletka, napětí, drama i nečekané rozuzlení. Jen mi nebyla jasné, jaký smysl měla odbočka směrem ke přítelkyni jedné zúčasněných a jeji pokus o utopení. Knihu jsem nečetla. Za mne plný počet. (07.10.2016)