La Grande Illusion
Veľká ilúzia
Grand Illusion
Režie:
Jean RenoirKamera:
Christian MatrasHudba:
Joseph KosmaHrají:
Jean Gabin, Dita Parlo, Pierre Fresnay, Erich von Stroheim, Gaston Modot, Marcel Dalio, Jacques Becker, Jean Dasté, Julien Carette, Claude Vernier (více)Obsahy(1)
Dva francoužští důstojníci, kapitán de Boieldieu (Pierre Fresnay) a poručík Maréchal (Jean Gabin), jsou sestřeleni nad bojovou linií nepřítele a posláni do zajateckého tábora. Tam díky vzájemnému porozumění s ostatními vězni pomáhají budovat tajný podzemní východ. Osud je k nim však nemilosrdný. Den před plánovaným útěkem dochází k přesunu zajatců. Hlavní myšlenkou Renoirova snímku je víra v dorozumění lidí různých národů, ras a vyznání. (caligari)
(více)Videa (2)
Recenze (135)
Legendární film, jehož síla tkví ve vynikajících dialozích a hereckých výkonech. Snímek se v podstatě skládá ze dvou nebo tří částí, z nichž každá je poutavá. První, v táboře, má hodně do sebe díky plánování útěku, lehkému humoru a příprav na předčasné opuštění zajateckého prostoru. Pasáž v hradě je ještě lákavější, zaznívá tu řada zajímavých dialogů a myšlenek a útěk je velmi povedený. A část, v níž dochází k soužití s Němkou, je také značně poutavá. Není moc co vytýkat, pocitově dávám 4*. ()
Velmi podobne komedii STALAG 17 (1953) od Billyho Wildera, len Stalag 17 sa odohraval pocas 2. svetovej vojny a bolo tam viac humoru. Napokon ciastocny humor bol pouzity aj v tomto filme, ked sa jeden nemecky dostojnik opakoval ako papagaj pri vykrikoch streng verboten co znamena prisne zakazane a jeden z francuzskych dostojnikov ho napodobnoval. Aj v tomto filme budu tentokrat francuzski dostojnici pripravovat utek z väzenskeho tabora, (v Stalagu 17 to boli americki) a myslim si, ze na rok 1937 to bolo natocene velmi kvalitne a dramaticky. Akurat ten zaver skoncil trosku predcasne, chcel som vediet, co sa bude diat dalej, ale nechcem nijak prezradit zaver, takze treba vidiet. Film mal jednu nominaciu na Oscara za najlepsi film roka, avsak väcsie stastie mala romanticka komedia rezisera Franka Capry VZDYT JSME JEN JEDNOU NA SVETE (1938)... 27.09.2010 ______ Jean Gabin - (Plukovník Maréchal) +++ Dita Parlo - (Elsa - žena na farme) +++ Pierre Fresnay - (Kapitán de Boeldieu) +++ Erich von Stroheim - (Kapitán von Rauffenstein) +++ Julien Carette - (Cartier) +++ Georges Péclet - (Peclet) +++ Werner Florian - (Seržant Arthur) +++ Nemecka Cinema - 100% ()
A tak velká iluze to nesporně je, nicméně válečné drama z toho na mě nedýchlo.. Záměr tvůrců je jasný, nadčasovost snímku nepopiratelná, přesto jsem si místy připadala jako na skautském táboře a místy ve spacím vagónu.. Každopádně hodnotím kladně, herecké obsazení se mi zamlouvalo, Jean Gabin tu měl okouzlující úsměv a šibalství v očích, no a ti dva pánové de a von se mi moc líbili, k tomu tedy nemůžu nevzít v potaz rok 1937.. To asi JG ještě vůbec netušil, kde bude o několik let později "účinkovat" a že si domů přiveze kříž i řád, poklona a klobouk dolů.. ()
Můj nejoblíbenější světový film 1. poloviny 20. stol. V očekávání dalšího nic-moc konverzačního dramatu ála Pravidla hry, kteréž mě nechaly chladným při sledování o několik dnů dříve, dostal jsem parádní nadílku. Ač film postaven na tolika klasických klišé, které obecně tolik nemám rád, další vyjímka ktrerá se mi moc líbila. 1) reálnost - němci mluví německy, francouzi francouzsky, angláni anglicky. - Jak nesnáším naše TV filmy kde hitler mluví česky a podobné lingvisticky-iritující pokusy. 2) Příběh podaný způsobem, že věřím tomu že by mě to bavilo i kdyby to mělo 15, 20 hodin. 3) Pekelně nadčasové. poslední záběr obzvlášť, ten mě dostal. 4) A jako jsem po shlédnutí filmu Jahody a čokoláda šel s hodnocením Špatné výchovy o hodně dolů, tak i po shlédnutí Velké iluze jde dolů Hartova válka a další. Je tam trochu Buňuela, toho z první půlky 60.let, trochu narážek na tropicalisticko-kanibalistické filmy (o vánocích:-). co dodat. Vida es silbar. ()
Galerie (72)
Zajímavosti (22)
- Jean Renoir mal so zabezpečením filmu značné problémy až dokým sa producenti nedozvedeli, že jednu z hlavných postáv stvárni Jean Gabin. Ten bol už v tom čase vo Francúzsku veľkým lákadlom pre divákov. (Georgei)
- Jacques Becker, Renoirův asistent režie, si ve filmu zahrál malou roli anglického důstojníka, který raději rozdupe svoje kapesní hodinky, než aby padly do rukou německým vojákům. (Morien)
Vlažný neurčitý dojem. 1) 43letý režisér (taky scénář a dialogy) Jean Renoir (syn malíře Augusta Renoira) zobrazil svérázný zajatecký tábor s milou vstřícnou atmosférou, kam se nepřátelští piloti uchylují zřejmě aby si trochu odpočinuli od válečné vřavy a načerpali nové síly. Letečtí důstojníci z nepřátelských armád se k sobě chovají neobyčejně zdvořile, snad až přátelsky._____ 2) Tento idylický obrázek je falešný, pokud si vzpomeneme na bezohledně potápěné lodě (např. Luisitania), letecké nálety na Londýn (ano, už v roce 1916), nasazení bojových plynů na frontě nebo např. tureckou genocidu Arménů. Velká válka rozhodně nebyla válkou gentlemanů._____ 3) Uvedená idyla však není nepravdivá. Letečtí důstojníci byli považováni za elitu (dodnes jsou), létali vlastně jenom důstojníci, mezi nimi mnoho aristokratů, jejichž duchovní odkaz byl mnohem živější, než je dnes a šel napříč národnostmi, národy a státy (šlechta vždy byla internacionální). Pokud byl francouzský důstojník zajat Němci, německá vláda mu vyplácela žold. Po válce pak francouzská vláda tyto platy Němcům nahradila. Inu, noblesse oblige._____ 4) Reminiscence na osobní boj (Velká válka byla první průmyslově vedenou válkou) se stále projevovaly v chování některých postav. Film zobrazuje konec aristokratického pojetí světa. Napříště to nebudou sociální rozdíly, které rozhodnou o individuální angažovanosti, ale jenom zařazení do systémové mašinérie. Proletarizací tohoto typu prošlo hitlerovské Německo, které dalo příležitost osobám z lidu stejně jako sovětské Rusko a další socialistické režimy později. K tomu režisér: La peinture de ce milieu me permettait d'insister sur une théorie qui m'a toujours été chère que les hommes ne se divisent pas en nations mais peut-être en catégories de travail. C'est ce que l'on FAIT qui est notre véritable Nation._____ 5) Snímek není o dobrodružství, neobsahuje jedinou bojovou scénu. Jde proti nacionalismu, antisemitismu i proti válečnému štvaní. Právě toto je zřejmě důvod jeho adorace u nás i ve světě. V době svého vzniku přitom větší pozornost nevzbudil...až na Německo, kde ho Goebbles promptně zakázal. Na politický a humánní obsah poukázali dodatečně až komentátoři v padesátých letech, po otřesných zkušenostech z druhé světové války._____ 6) Stále opakuji, že hodnotím filmy z dnešního pohledu, posuzuji jejich přitažlivost pro mě jako diváka a nikoli umělecký či jiný přínos dějinám. Z tohoto pohledu je snímek poněkud zvláštní. Celou dobu jsem si říkal, jestli si tvůrci dělají legraci anebo to myslí vážně. Typickou ukázkou je dialog dvou důstojníků na útěku na venkově na cestě do Švýcarska. Ozbrojení vojáci se schovají na malé farmě. Poté, co zjistí, že kromě nich je tam žena s malým dítětem, která je zve dál, rozmlouvají o jejím návrhu. Padnou tato slova: Tak pojď, snad nám (ta žena) neublíží. Podobných výroků je film plný._____ 7) A přesto jsem před obrazovkou neusnul, sledování nepřerušil ani neurychlil. Cosi mě přimělo dívat se až do konce. Neumím to pojmenovat. Snad - umění? () (méně) (více)