Two Ships
Režie:
Jan FoukalScénář:
Zdeněk JecelínKamera:
Jan ŠusterHudba:
Albert RomanuttiHrají:
Eliška Křenková, Martin E. Kyšperský, Jan Strejcovský, Anita Krausová, Agáta Kryštůfková, Pavel Zatloukal, Cyril Kaplan, Jiří Konvalinka, Viktor Čiháček (více)Obsahy(1)
Martin (Martin Kyšperský) a Eliška (Eliška Křenková), hlavní hrdinové filmu Marťanské lodě, se poprvé setkávají na narozeninové party ve vybydlených prostorách brněnského nádraží. Mladá psycholožka hudebníka pozve na přednášku, kterou pořádá. Na Martina zapůsobí. On kolem ní krouží, ona ho loví. Martin za ní odletí do Norska. Po návratů domů zjišťují, že bez sebe nemůžou být. Je to jak z hollywoodské romance, jen v kulisách Brna. Vyléčí vesmírná láska všechny bolesti? (Falcon)
(více)Recenze (120)
Martina osobně znám a živě si vybavuju, když mi přišla smska od Martina co se “Elišce” stalo. Nemůžu objektivně hodnotit. ()
Marťanské lodě jsou filmem, který je nejspíš nejpodstatnější pro samotného Martina Kyšperského. Je dost možné, že se mu podaří uzavřít tuto bolestnou životní zkušenost právě prostřednictvím sdílení osobního příběhu a rozhodnutí zahrát si ve filmu sám sebe. Jako nejsilnější stránku filmu vnímám hudbu, nejslabší pak scénář. I přesto, že jde o silné vyprávění, bohužel bylo předáno velmi plytce. Filmu chybí vnitřní dynamika a uvěřitelnost vztahu, který se odehrává mezi Martinem Kyšperským a jeho filmovou partnerkou Eliškou Křenkovou (což je u filmu, který je koncipovaný jako love story, celkem problém). Z jednání obou postav jsem tudíž ani nemohla mít dojem, že bez sebe nemůžou být (jak je uvedeno ve filmové anotaci). Divák tápe o to víc, jestliže nejsou dostatečně vysvětleny motivy vzájemné přitažlivosti obou postav. Vzhledem k tomu, že jsem nenašla jedinou spojnici mezi postavami, vnímala jsem jejich vztah již od počátku jako vyhořelý, bez jiskry a především jakéhokoli společného záměru. Obě postavy, jako kdyby vedle sebe jen žily a absolutně se míjely (ostatně závěr je toho důkazem). Jestliže měl snímek zobrazit skutečnost, že každý si o druhém vytváříme natolik velkou iluzi, že jsme ve finále odtrženi od reality a nejsme schopni vidět druhého takového, jaký je, pak to nebylo ve filmu dostatečně akcentováno. ()
Na Marťanské Lodě jsem se opravdu hodně těšil, protože Albert Romanutti z kapely Bert & Friends je pro mne jeden z nejvýraznějších hudebníků na tuzemské scéně, a byl jsem zvědavý jak se s OST popere. K tomu si přidejte jako vždy čarokrásnou Elišku Křenkovou a příběh s nímž se lze ztotožnit. Jednoznačnou slabinou zůstává hlavně Martin Kyšperský, jehož oteklý, odulý vysoký pán s hrůzostrašnou postavou nevzbuzoval žádné emoce, navíc jeho hudba mi zněla jako hodně špatní chinaski. Když jej srovnám s písničkářkou Nikolou Muchou, která se objeví na plátně hned dvakrát, je to jako vedle sebe postavit Čaputovou a Zemana. Fanoušci města, které neexistuje, aka zatáčkou u Vídně, budou filmem určitě bezpodmínečně nadšeni, pro ty ostatní by snímek mohl zůstat zajímavým komorním počinem s nepřestřelenou stopáží. ()
Když obejmutí už nestačí... ()
Reklama na hipsterskou část Brna, kde děj nehraje žádnou roli, nedává smysl a spíše ruší. Jediným vyloženě světlým bodem je výkon Elišky Křenkové a hudba. ()
Nuda jak Brno. ()
Civilně natočený romantický příběh, který už tím, že se opravdu stal a i díky mnoha indíciím během filmu napovídá, jak to všechno skončí. Stojí za vidění už kvůli Elišce, která opět hraje velmi dobře a působí příjemně. ()
Pomalé vyprávění, melancholická nálada, skvělá Eliška, odvážný Martin, přesně dávkovaný humor a Brno :) Víc netřeba prozrazovat… ()
Asi jsem viděl jiný film než ostatní recenzenti. Byl jsem na tomto "romantickém" díle v sobotu večer v kině sám. A těm co nešli, se nedivím. Film byl při své krátké stopáži nekonečný a od poloviny bylo jasné, jak to dopadne . Od filmu očekávám, že mě buď překvapí dějem nebo originálním zpracováním. Ale vše bylo naprosto nepřekvapivé- on se podívá, ona se podívá, on se nyvě podívá, ona se nyvě podívá....hlavní hrdinka se začíná dívat jakože má zácpu...a nikdo nemůže ten shit najít...prudí a začíná mluvit o sebevraždě....a hle nakonec ... fakt je tam.... Jinak hrdinka jen potvrzuje známou pravdu, že psychologii často studují lidé, kteří potřebují pomoci nejvíce... Hvězdičky pouze za písně a herce. ()
Někdo se pokusil o artový film zahraničního stylu, ale hodně se to nepovedlo. Mezi hlavní dvojicí není patrná vůbec žádná chemie, spíš jen hrají vedle sebe, vůbec jim tu lásku nejde uvěřit - a to je u love story zásadní problém. Křenková nehraje špatně, více u této postavy nejspíše nebylo možné udělat, protože byla špatně napsaná. Podstatně horší je ovšem to, co předvedl neherec Kyšperský, to bylo něco otřesného. Tak prkenný výkon, to se jen tak nevidí; Kyšperský dokázal zahrát jen 2 emoce, jinak byl statický, nudný, nicneříkající a vlastně i dost nesympatický. Zatímco v jiných filmech u vedlejších postav obstál, tady je jasně vidět, že na hlavní roli nemá. Jeho postava nedisponuje žádnou jiskrou, charakterem, že ani není patrné, díky čemu si mohl Elišku vůbec získat. Vztah Martin a Elišky jako nosný pilíř romance může být nominován na nejhorší vztah ve filmu, neboť není mezi nimi patrná žádná láska, emoce, radost z blízkosti toho druhého - jednoduše jen hlavní dva protagonisté přežívají vedle sebe, mají toho pramálo společného a čas v jejich vztahu spíše jen plyne. I řemeslně jsou Marťanské lodě jednou velkou tragédií - o ostudném zvuku zde již bylo v jiných komentářích napsáno mnoho, kromě toho mě silně iritovaly nešikovně provedené střihy i naprosto zmatečná narace. Střihy jsou nevhodně provedené, rušivé, oddělují scény, které na sebe nenavazují a celkově působí velmi nepřirozeně. Vyprávění děje je neméně podivné - o postavách víme extrémně málo informací, ale na rozdíl od jiných artových filmů to tady dost vadí, protože film je celkově prázdný, jinak nemá co nabídnout, nemá jinou symboliku či cokoli jiného, co by chybějící naraci nahrazovalo. Artové vyznění nejspíše po vzoru skandinávských filmů taky není ideální, protože v našem prostředí působí nepřirozeně, tady takoví lidé nejsou. Pokud se chceme inspirovat zahraničím, nemůžeme ten film vzít zcela 1:1. Děj je extrémně prostý, během celého filmu přijde jen jeden zvrat, který nastane stylem jen tak mimochodem, jak je nenápadně uveden a nepovedeně zahrán. Další zvrat nenásleduje, i konec byl očekávaný k předchozímu dění filmu, takže snímek už jen nesplňuje základní pravidla filmu, jak běžně vyprávět děj, aby byl nějakým způsobem pro diváka uchopitelný a atraktivní. V něčem vázne i samotná logika filmu - podle průběhu jsem pochopil, že Martin se do Elišky tak náhle a vášnivě (a to umí dobře zahrát, že) zamilovat, že proto opustil svoji stávající přítelkyni. Ok, toto se dalo pochopit, ale proč poté v průběhu filmu během jednoho střihu byl se svou bývalou přítelkyní zase? A pokud to mělo nějaký význam, proč se v té souvislosti tomu nevěnovala nějaká scéna před či po, aby si z toho divák mohl něco odnést? Otázkou také zůstává, zda měl Martin Elišku vlastně rád. Jeho výraz to rozhodně nenaznačoval, navíc promluva sám pro sebe v nemocnici, ať už jí konečně něco najdou, není jen projevem jakési odevzdanosti, ale spíš předstádia rozchodu nebo i celkové absence lásky, která nikdy nepřišla. Jelikož pocházím z regionu, ve kterém se film odehrává, měl bych být z lokalit nadšený - samozřejmě se mi příjemně dívá na Brno či zatopený lom v Blansku u trati, ale jen samotné exteriéry nedělají film. Pokud film jinak nemá vůbec co nabídnout, film si jen zneužil lokalitu pro svoje záměry, ale to nijak film nezlepšuje, naopak to je takové laciné. A stejně laciná byla i reklama na Muchu - jasně, víme, proč tam byla, ale opravdu její provedení a takové umělé zasazení do filmu je projevem opravdového zoufalství. Závěrečná pachuť po filmu je opravdu silná, tolik řemeslně i dějově nepovedený film se dnes jen tak nevidí, opravdu není divu, že film neproměnil žádnou nominaci v rámci udělování filmových cen. () (méně) (více)
Nekonečný a neživý film, kde postavám, které se navzájem míjejí, není rozumět. ()
A já si myslel, že všechny české blbosti o ničem z posledních 15 let jsem už viděl.... ()
Ty tři hvězdy jsou za jednu z nejkrásnějších českých hereček. Eliška jediná v tom filmu vypadá, že umí hrát a hraje skvěle. Vše ostatní, kromě hudby, která ovšem není můj šálek kávy, vypadá typicky filmově česky. Čitelná zápletka, nevýrazné herectví, někdy až trapné dialogy. Ale ano, zároveň přes ty všechny neduhy, to příjemně plyne. ()
Filmová premiéra jak režiséra Foukala tak scénáristy Jecelína dopadla rozpačitě. Tvůrci si vzali na paškál syndrom, o kterém jsem v životě neslyšel, ale člověk se zase něco nového dozví. To, čím trpí Eliška totiž opravdu existuje. Jenže kvalitní herecké výkony za mě degraduje převážně fakt, že postavám není často vůbec rozumět. Také mi chybělo nějaké vysvětlení. Martin a Eliška se místy ocitli tu někde na koncertě, tu v Česku, tu v Norsku, tu se znali a tu zase nikoli. Chaotické vyprávění společně se špatným zvukem mi kazilo celkový dojem ze snímku, který obsahoval zajímavý námět skvěle zahraný a pohybující se dokonce v severském Norsku, což není zrovna hojně navštěvovaná lokalita českých tvůrců. ()
Kyšperský zpracoval události ze svého života, které jsou pro něj jistě zásadní a důležité, ale pro diváka ne moc zajímavé. Navíc je to natočeno chladně, s odstupem, bez emocí, bez invence, bez šance diváka jakkoli citově zaangažovat. Kyšperský jako herec je bohužel dřevo (paradoxně, když hraje sám sebe), většina ostatních na tom není o moc líp, takže jediný, kdo drží film nad vodou - nikdy bych nevěřil, že to někdy řeknu - je Eliška Křenková. Ne ani tak hereckým výkonem, ale tím, že jako jediná vyzařuje určité kouzlo a charisma. Hudba nic moc, zvuk podprůměrný. ()
Nesympatická ženská postava, nesympatická mužská postava, příšerné písně, prázdný příběh. ()
Slušná vztahovka s výbornou hudbou. 60% ()
Film se potýká s klasickou šedí české kinematografie. Postavy jsou uzavřené, děj nebarvitý, zápletka velmi vlažná a závěr velmi usnadněný. Celý film táhne především E. Křenková, která se do role skvěle hodí. Naopak poměrně nesourodou dvojici tahá ke dnu výkon M. Kyšperského, kterému jsem nevěřil snad jedinou emoci. Plus byla hudba a upozornění na důležité a velmi citlivé téma. ()
Nevím, třeba by to mohl být zajímavý film, ale to by muselo být rozumět dialogům ..bolest českých filmů posledních let .. zvuk . ()
Hvězdná Eliška Křenková. Kamera ji miluje. ()
Související novinky
Květnové Kino na hranici se vrací
Letošní 24. ročník filmové přehlídky Kino na hranici, která se koná na obou stranách řeky Olzy, v Českém Těšíně a Těšíně, proběhne 29. dubna až 3. května 2022. Organizátoři se vrátili k původní… (více)
Reklama