Osada Havranů

Tenhle film spolu s dvěma dalšími díly nemá v české kinematografii obdoby - ale na to bych kašlala, kdyby se mi tolik nelíbil z jiných důvodů. Předně Sokol i Havranpírko jsou prostě borci a pravděpodobně to byli i mí první sex-idolové nebo jak se tomu nadává, takovým těm hercům, jak je mladé dívky oddaně a tajně milují. Je docela možné, že v předkusu a vystouplých lícních kostích Ludvíka Hradilka pramení můj patologický obdiv k právě této části mužského těla.Taky mě hypnoticky fascinuje hudební doprovod a celkově zvuková afektovanost filmu. Dál se mi líbí atmosféra a celkové ponoření se do mrtvého světa z "druhého břehu". Naivita a efekt oživlých exponátů mi ani příliš nevadí. Když ukážou píšťalku a řeknou, že je dvě stě tisíc let stará, tak je prostě dvě stě tisíc let stará a už jen to samo stojí za zamyšlení. Napadá mě heslo, co jsem si přečetla nad vraty jaroměřického hřbitova: "Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy." ♥♥♥ (22.08.2010)

Hra na pravěk, k níž jsem nikdy nepřilnula. Hudební doprovod navozuje poněkud psychedelickou atmosféru, která jen podtrhuje divnodivné počínání všech zúčastněných - dezorientovaný vzorec chování, v němž nelze hledat žádný funkční systém nebo řád, který by umožnil přežití rodu. Rozhodují se spíše zmateně, jen na základě momentálních pohnutek, jakoby ani netvořili jedno společenství. Myslím, že vaši i moji předkové museli být daleko lépe organizovaní, jinak by lidstvo dávno vyhynulo a na Zemi by nastal svatý pokoj a klid a mír ... ne že by se zvířátka mezi sebou nepožírala - a že by jim matka Příroda průběžně neuchystávala rozličná překvapení v podobě nadměrného sucha či všudypřítomného mokra, úmorného vedra či mrazivé zimy, žhnoucích požárů či ničivých vichrů, destruktivního zemětřesení či vroucí lávy. Přesto trvám na tom, že soužití s lidskou rasou je pro matku Přírodu téměř nemožné a má pro ni zničující důsledky. Neoddiskutovatelnou výhodou matky Přírody je ovšem ČAS, který stojí jednoznačně na její, nikoli na naší straně. Jinými slovy - má ho dost, na rozdíl od nás si klidně může počkat, vůbec nic jiného dělat nemusí. Ale zpátky k věci: Výsledek je neoslnivý, takový poloamatérský, vidím to na 2,5* (02.09.2020)

Ale jo, kdybych vedl dětský tábor s pravěkou tématikou, tak bych ho taky pojal podobně. Akorát by se tam víc zpívalo a chodilo na procházky a umývat by se museli i kluci. Čímž chci říct, že tahle volná trilogie je co se historie asi stejně přesná, jako Emmerichův vysmívaný monster movie 10,000 BC. Na rozdíl od něho má ale Osada Havranů ambice vzdělávat a povyprávět o dané době, čili by měla splňovat přísnější měřítka. Takže šup hvězdičku dolů. Tu druhou seberu za scénář, protože i když má první díl volné triologie jen hodinu a kousek, tak občas nudí. (07.04.2014)

"Pojď si pro smrt !! Padni !!" Slušná adaptace, byť v podobě takového úsporného čtvera ročních období, českého Maye Edy Štorcha v první části Schmidtovy pravěké trilogie, jíž činí o třídu lepší zejména soundtrack starého ostříleného lišáka a mistra deprese Zdeňka Lišky.. Jakkoli jí mnohdy v jistých pasážích činí spíš medvědí službu.. Tokající sokol(ík) Bartoška, tápající Havranpírko Hradilek či hysterická Sýkorová Veveřice, zkrátka takový bizarní pravěký zvěřinec.. Krá, krá, krá !! (28.03.2017)

Už keď som videl prvý krát tento film ako malý chalan, zhruba vo veku osem rokov, bolo mi na ňom niečo čudné, podivné. Bolo to síce dobrodružné, ale niečo sa mi na tom nepozdávalo. Teraz už presne viem čo. No to, že to s pravekom nemá absolutne nič spoločné. Je to totálne nevierohodné. Režisér Jan Schmidt natočil úplny nonsens, naivný nezmysel. Len z čistej nostalgie tomu dávam dve hviezdičky. A ešte asi aj preto lebo vždy keď niekde vidím Jiřího Bartošku, tak si spomeniem na to ako sa strapnil v tejto hlúposti. ** (21.11.2017)