Blaženost

Uf, ještě, že jsem se nenechal odradit hodnocením. Cahill i tentokrát operuje s myšlenkami paralelních světů a noří svůj příběh do snové atmosféry, kdy si divák není jistý, co je či není realita. Co je simulace? Co je realita? A co je to vlastně realita? Není realita také simulace? Nebo je to snad příběh o závislosti na drogách? Nebo o duševní poruše? Film předkládá mnoho myšlenek, často i protichůdných a nejsem si jist, zda bylo cílem tvůrce nalézt nějakou jednotnou interpretaci. Rozhodně ale donutí diváka se zamyslet, ač mám teda z komentářů dojem, že ne každý se o to pokusil. Výtku bych směřoval akorát k hereckým výkonům, které mi nepřišly zrovna dobré, hlavně Salma Hayek a její cigáňa manýry nejsou úplně příjemné na sledování. Ani Owen není zrovna herecký virtuóz a osobně bych asi spíš ocenil spíš nějaký neznámý cast, který nebude působit tak rušivé. (10.04.2021)

Miluju Owena Wilsona ve vážných rolích a velmi mě mrzí, že jich nemá víc, protože tahle role mi k němu dokonale seděla. Film možná měl pomalejší spád, ale celkově to byl hodně silný námět, se kterým se tvůrci dobře vypořádali. Herecké výkony Owena i Salmy byly výborné. Přece jenom ale dávám "pouze" čtyři hvězdičky a to právě za pomalý rozjezd. Možná ale hodnocení ještě s dalším shlédnutím změním, když už budu vědět, do čeho jdu. SPOILER! Každopádně ať už se podle vás ve finále jedná o drogovou závislost a nebo simulaci, myslím si, že v obou případech se jedná o velmi silný film a líbí se mi, že je na každém divákovi, v jaký svět nakonec věří. Sama sice otevřené a nevysvětlené konce ráda nemám, tentokrát mě ale překvapivě právě takový konec potěšil. (19.02.2021)

Samotný film je vcelku trefnou manifestací své ústřední myšlenky a lze spekulovat o tom, zda to snad nebyl odvážný tvůrčí záměr. Abyste tedy dokázali ocenit Mika Cahilla jako režiséra, musíte zhlédnout i jeho ne příliš povedené snímky, kam bohužel spadá i Bliss (podobně zakusit dvojí svět, abyste vybrali ten lepší). Jeho rukopis je patrný, podobně jako například v Another Earth je rozvíjena myšlenka Platónova podobenství o jeskyni (nyní implicitně), ale tentokrát "vězeň" dobrovolně přijímá jeskyni jako krásnou skutečnost, třebaže měl možnost nahlédnout tu "blaženější" – například v Matrixu se tato idea ozývá také, ovšem povětšinou z úst či stanovisek záporných postav – i v tomto aspektu se tvůrce filmu zatím neoddaluje své neoexistencialistické poetice, kde jeho hlavní hrdina dochází klidu a porozumění poznáním nutnosti. (12.07.2021)

Jelikož jsem byl po shlédnutí Bliss poměrně dost v rozpacích, co si o této celé podívané mám vlastně myslet, přečetl jsem si na CSFD většinu dalších komentářů k tomuto filmu od ostatních uživatelů, a upřímně mi to tedy situaci neusnadnilo, spíš naopak, každopádně když se nad tím vším ale zamýšlím tak nějak ještě dál, tak z toho všeho mám především dojem, že k tomu všichni zvolili až zbytečně sofistikovaný přístup, že v tom mnoho diváků hledá kdovíco, mě ale tento přístup nepřijde úplně namístě a říkám si, co když to bylo celé daleko jednoduší a jestli by tedy nebylo vhodnější se na tento snímek kouknout více pragmatičtějším způsobem. Proč v tom hledat sci-fi, proč přemýšlet nad tím, co byla skutečnost a co realita, proč tápat, co tím chtěl tvůrce vlastně sdělit? Mě osobně totiž přijde mnohem sympatičtější a hlavně smysluplnější pohled na celou tu přítomnou zápletku takový, že se prostě jedná o drogový trip, kdy se zkrátka ústřední hrdina pod nátlakem všech nepříjemných událostí, co se na něj postupem času navalili, zhroutí a vyhledá si tak pod vlivem omamných látek vlastní, lepší, vysněný svět, a to za pomoci náhodné známosti s pomatenou a též závislou bezdomovkyní. Co je na tomto pohledu špatně? Nezapadá to celé do sebe mnohem lépe, a to především i s ohledem na závěr? Mě tedy určitě ano a právě díky tomuto mému, možná správnému pojetí, pak musím konstatovat, že i když se ve výsledku jedná o rozhodně jedno z nejneobvyklejších dramat, tak mě vážně hodně zaujalo, samozřejmě nutno s dodatkem, že nejen ale v tom pozitivním smyslu slova. Každopádně co mě určitě potěšilo, byl velmi silný a přesvědčivý herecký výkon Owena Wilsona, kterého jinak opravdu, ale jako že opravdu vůbec nemusím, zde ovšem překvapil nevídaným způsobem a minimálně mě si omotal kolem palce, prostě podal vážně parádní výkon. Se Salmou je to pak ale trochu složitější, jelikož o jejím herectví si nemyslím nic valného a tady se to jen potvrdilo, na druhou stranu, co si minimálně pánové budeme namlouvat, i ve svých pětapadesáti je to pořád neuvěřitelná bohyně, které se toho dá díky jejímu dokonalému vzhledu mnoho prominout a ano, i zde je tak rajcovní, že mi její, jemně řečeno, podivný výkon, byl zcela lhostejný, takže vlastně i ona u mě nakonec uspěla. Jinak mě pak oslovil i styl zpracování, konkrétně pojetí špinavého a nevlídného reálu, versus harmonická a idealistická fantazie, jo, to mě fakt bavilo, s tím se pak svezla i výrazná atmosféra filmu a v podstatě musím přiznat, že za funkční lze tady považovat i emoce, které mě též nejednou pohltily. Vyloženě problém jinak nemám asi s ničím, tedy samozřejmě až na tu tolik diskutovanou zápletku, která zbytečně motá divácké hlavičky, takže bych určitě tedy uvítal nějaké to tvůrčí upřesnění, no není to zkrátka rozhodně lehká záležitost, na druhou stranu je ale zároveň natolik výrazná, nevšední a zajímavá, že jsem určitě rád, že jsem jí dal šanci. (27.07.2023)

To je tak, když se po delší době na něco těšíte už dle obsazení dvou oblíbenců, poté zhlédnete trailer, protože netušíte proč se ve spojitosti s filmem zmiňuje Matrix...a pak tu visí 39% a vy si řeknete, že ty VoD služby prostě ty filmy neumí a tentokrát pohořel Amazon. Ne, že by Bliss byl nakonec tak hloupý, jak jsem si myslel na začátku, nicméně celé mi to přišlo takové plytké a s neuspokojivou pointou. Ale Salma je pořád kus. Smířlivých 60%. (16.02.2021)