Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Základem příběhu Vrah skrývá tvář je skutečný případ sedminásobného vraha Mrázka, který svého času vzbudil u veřejnosti velkou pozornost. Major Kalaš a jeho pomocník nadporučík Varga řeší složitý případ série vražd mladých žen. Nakonec se rozhodnou k riskantnímu pokusu – provedou rekonstrukci přepadení dívky, která jako jediná unikla smrti. Dívka však trpí psychickou poruchou a hrozí nebezpečí, že se její stav po rekonstrukci ještě zhorší… O vystižení atmosféry a tísnivého pocitu lidí žijících v kraji, kde se pohybuje neznámý vrah, se postarala i citlivá kamera Jiřího Vojty. Vedle Rudolfa Hrušínského se setkáte s Radoslavem Brzobohatým, Jiřím Pleskotem, Ferdinandem Krůtou, ale i s MUDr. Miroslavem Plzákem, který zde vytvořil roli psychiatra. Snímek zanedlouho po premiéře získal Cenu za nejlepší film roku... Postava majora Kalaše v podání výborného Rudolfa Hrušínského se objevila ve čtyřech filmech režiséra Petra Schulhoffa: Strach (1963), Vrah skrývá tvář (1966), Po stopách krve (1969) a Diagnóza smrti (1979). (Česká televize)

(více)

Recenze (236)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Spolu s Po stopách krve nejlepší a nejatmosferičtější ,,kalašovka", tedy kriminálka s majorem Kalašem coby vyšetřujícím - obecně jednoznačný vrchol tohoto žánru u nás...dodnes nebylo v československé, potažmo české kinematografii natočeno nic působivějšího. Zvláště lze vyzdvihnouti ponurou až depresivní tísnivou atmosféru, umně vytvářenou kombinací černobílých záběrů, syrové mizanscény a opravdu skvělé hudební složky Pavla Blatného...nelze nezmínit ani herecké obsazení a výkony - celá plejáda herců jedné z nejlepších českých hereckých generací s Rudolfem Hrušínským v čele plus autenticitu zvyšující herecké využití naturščiků... Petr Schulhoff se sérií s majorem Kalašem nesmazatelně zapsal do historie československého filmu... ()

LiVentura 

všechny recenze uživatele

Geniální krimifilm s bezchybným majorem Kalašem, naším asi nejlznámějším neživým komisařem kriminální služby. Naprosto unikátní originélní konec dává drsnému snímku ještě hrubější korunku. Hudba, atmosféra, strach, trpkost situací a lidských osudů z rukou Mistra Schulhoffa prostě nemají chybu. Možná nejlepší česká krimi "moderních dějin čs filmu"..! ()

Reklama

noriaki 

všechny recenze uživatele

Mimo herců, kteří byli excelentní už v prvním díle, je ten druhý lepší ve všech kategoriích. Především atmosféra je o parník temnější a zápletka napínavější. Major Kalaš se tentokrát nemusí crcat s politikou a řeší starosvětskou vraždu ze žárlivosti. A nebo taky ne, protože pátrání se postupně pořádně zamotalo. Vrah dopředu odhadnout nejde a film z toho patřičně těží. Paranoia by se dala krájet. Bohužel scenárista z toho nevybruslil zrovna elegantně a napsal jen lacinou pointu. Od policejního esa Kalašova formátu jsem čekal že případ vyřeší skvělou dedukcí a nebude takhle spoléhat na náhodu. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Rudolf Hrušinský tady se svým převážně kamenným výrazem předvádí dokonalé minimalistické herectví, nepotřebuje se pitvořit, přehnaně gestikulovat rukama, či nějak prapodivně artikulovat, aby na sebe upozornil. Stačí jen jeho pouhá přítomnost, aby na sebe strhnul veškerou pozornost, kdykoliv je v záběru a i kdyby celý film jenom seděl a pokuřoval, tak z něho nespustíte oči. První dva díly "kalašovské" trilogie - tento a ´Po stopách krve´ mají tak báječně pochmurnou atmosféru, plnou podezíravosti, nejistoty a strachu a tak mistrovsky vygradovaný scenář, že patří mezi jasně nejlepší kriminálky, co u nás kdy vznikly. Naprostá tutovka pro milovníky detektivního žánru. ()

Mirokukii 

všechny recenze uživatele

Brilantní detektivka s výbornou černobílou kamerou a tísnivou až skličující atmosférou. V okolních lesích zapadlé vsi se začnou objevovat mrtvoly mladých žen. A jelikož se mezi sebou všichni navzájem znají, padá podezření na každého. Vrahem může být kdokoliv, což značně přispívá ke, už tak, hrůzné náladě celého příběhu. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (7)

  • Na začátku filmu je záběr z Železného Brodu. (ČSFD)
  • Mimo Československa pronikl film také do jiných států Evropy, např. do Východního Německa (říjen 1966) či do Maďarska (listopad 1967). (Varan)
  • V jednom ze záběrů scény prohlídky domu Míšovy babičky je nade dveřmi vidět nápis obsahující tříkrálové iniciály spolu s letopočtem 1965, ovšem film z roku 1966 je inspirovaný událostmi z roku 1957. (stefji)

Reklama

Reklama