Bandité pro Baladu

Láska je všudypřítomná a zachvátit může kohokoli a kdykoli, ale jelikož jsme všichni smrtelní, nemůže mít happy end. Svoboda je zase to, po čem (asi) všichni toužíme, jenže když se dostaneme do té absolutní, můžou z toho vzejít zlé následky a někdo třeba přijde o život. Co nám pak zbývá, usilovat o stav naprosté svobody, nebo přijmout věci tak, jak jsou (a hledat si momenty svobody v tom, ale to už zde není, to jsem si doplnil sám)? Bandité pro Baladu jsou o snaze Husy na provázku zahrát na Zakarpatské Ukrajině svoji verzi Nikoly Šuhaje, avšak přijeli s ansámblem do oblasti, kde si vše žije vlastním životem a nehledě na to se cesty herců sem začnou všemožně kazit, až z původního představení zbyde jedno procento a místo toho se děje volná zábava (a ohňostroj), kterou místní obyvatelé uvítají víc, jelikož jim tahle nepředpřipravenost vyhovuje. Z původního, předem nalajnovaného plánu, je nakonec velká punková svobodomyslnost, kde si každý dělá svoje. A o tom to tak nějak je. Teď jsem to sice skrze svoji interpretaci kompletně vyspoileroval, ale tohle je takový zmatek, že se to snad ani jako spoiler nedá brát. Co ale z toho? Některé filmařské nápady jsou sice zajímavé, avšak film je to natolik punkový, že příliš přesáhne svoje hranice a stává se zmatkem pochopitelným jen pro štáb a zasvěcené, kteří se budou chytat úplně u všech záběrů a budou na stejné vlně jako Morávek. Což je u Morávka jasné, on si vždycky točil spíš pro sebe, jen tentokrát to natočil až moc pro sebe a diváci ať se s tím popasují sami. Dle zdejšího hodnocení moc nepopasovali, já nějak jo, ale pořád to nevnímám jako povedený film. Ona něco je neřízená punkovost jako tady a něco zase punkovost propracovaná ve stylu Legendy o Kašparu Hauserovi, kde není jediný normální záběr, ale k něčemu hmatatelnému to celé vede. Tohle už je na úrovni nadšeneckého projektu pro pár přátel, který se omylem dostal ven a omylem ho někdo viděl. Uvažoval jsem i o třetí hvězdě, ale ta zbytečná nahodilost všeho mi časem začala dost vadit a navzdory tomu, že Morávek je jediný režisér, u kterého jsem vždy hlavně fascinovaný tím, jak moc mu nerozumím, tak tady nevidím potřebu pro nadhodnocování za to, že mi zase dal to, co jsem čekal a to z jednoho prostého důvodu - moc to ve mě nezanechá. Hrubeše a Mareše si i po letech pamatuji jako pořádný mindfuck, Nudu v Brně jako velice svéráznou komedii úplně o ničem plnou divných lidí a divných předzvěstí, ale tohle je spíš jen zmatek pro zvané, ze kterého vyleze hlavně to o svobodě, což vám tady meldují už od začátku, jen to v závěru dostane aspoň matný ksicht, aby se neřeklo. Lepší 2* (21.06.2024)

Úplně jsem asi nepochopil, co mělo tohle znamenat. Otázkou je, zda se našel vůbec někdo takový. Pro mě se jednalo o soubor nastříhaných nesouvislých scén, které mířily od ničeho nikam a nedávaly smysl. Nefungovalo to ani jako dokument ani jako imaginární představy souboru Husa na provázku nemluvě o tom, že například Norbert Lichý nemá s brněnským divadlem nic společného. Fakt, že jsem napsal alespoň takhle dlouhý komentář považuji za velký úspěch, pač mi po shlédnutí kompletně došla slova. (24.06.2024)

Nejdříve jsem uvažoval o nějakých hvězdičkách za originalitu. Ale nakonec jsem usoudil, že jde spíš o diletantství. Bůhvíproč změněná jména, metoda náhodného střihu, mnohojazyčné matoucí titulky, hrané scény tvářící se jako dokument a úvodní titulky coby návod k použití (který u mne stejně nefungoval). Pohled na hodinky sice ukázal, že toto dílo bylo o několik hodin kratší, než se zdálo, ale ani to na hvězdičku není. Podivný patvar. (20.06.2024)

Tak tento film ma na vzdialené míle minul a absolútne ma nebavil. Pre milovníkov alternatívnych snímkov možno fajn, ale poslať toto do kina by malo byť klasifikované ako úmyselný trestný čin hanobenia kultúry. No proste zmes nezmyselných poviedok, z ktorých ani jedna nedávala zmysel a ako celok to nefungovalo ani náhodou. Proste artová katastrofa. 20 % (10.05.2023)

Představte si, že přijdete k někomu na návštěvu a on vám pustí home video z dovolené a strašně se baví u scén, které vám nic neříkají, protože vám schází znalost souvislostí, ale dotyčný se asi baví skvěle, neb ví, oč jde. A tak se snažíte pochytat, co a proč tam dělá ta tlustá, vykulená, proč ta tlustá a vykulená dívka stále brečí, proč sedí tlustý chlápek u benzínky, proč nějaký chlápek spisovně telefonuje, proč ten starší pán pořád pronáší ty zvláštní projevy, proč tam jsou ti staří pánové a jeden dokonce se synem (ok, ok, hráli před x lety ve filmové verzi čehosi, co s tím home videem má velmi, velmi vzdálenou a volnou souvislost) - a říkáte si, že alespoň něco pochytáte z atmosféry té dovolenkové destinace, ale kromě detailních záběrů obličejů a neustálých nahých chlapských zadků v řece (pan režisér je na chlapy?) a že sem tam někdo projde přes silnici, toho moc nevidíte. Třeba ani jeden pravoslavný kostel, ani jednu ikonu, což je vzhledem k destinaci na pováženou. Známý vám mezitím nadšeně vypráví, ať se připravíte, že teď ještě přijde něco to či ono, a pak to zcela minete, protože netušíte, o čem je zase řeč. A do toho známý pořád dokola vykřikuje slova jako svoboda, láska, šukačka, píchání, smrt, svobody... A vy si řeknete, že jste si měl s sebou vzít nějakou samohonku, abyste byl na stejné vlně s těmi lidmi, kteří to museli rovněž natočit pod vlivem. (21.06.2024)