The Tracker
Stopár
Obsahy(1)
V roce 1922 je australský domorodec obviněn z vraždy bílé ženy. Fanatik, Stoupenec a Veterán (Gary Sweet, Damon Gameau, Grant Page) jej mají za pomoci místního Stopaře (David Gulpilil) dopadnout. Celou honbu ale zastíní mnohem nebezpečnější pro a proti rasistická vnitřní přesvědčení, která se při osamělém putování derou na povrch. (ČSFD)
(více)Recenze (16)
Zlatý Lev - výběr ()
Rolfovi nejde jen o seznamení diváka s hlavní postavou, jde mu o to, aby divák přes hlavní postavu poznal nejen celý příběh, ale i bolavou minulost Austrálie. Nádherný hudební doprovod jen umocňuje silný filmový zážitek. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $55,188║Tržby Celosvetovo $504,320║ ()
Jsem moc ráda za tip na Stopaře, který se ke mně dostal a díky moc za něj, protože jsem tak objevila dalšího neznámého režiséra Rolf de Heera. Když jsem si přečetla jeho biografii, tak je celkem jasné, co chtěl tímto snímkem divákům předložit a co ho trápí zřejmě už hodně dlouhá léta. Téma rasismu je a ještě dlouho bude choulostivou záležitostí nejen v Austrálii, ale v mnoha jiných zemích a přiznejme si to na rovinu i v mnohých z nás. Způsob zpracování se mě asi dotknul nejvíc, protože poslouchat tu podmanivou muziku se zpěvem, který přirozeně zapadal do celého příběhu, mě úplně rozebral na malinké kousíčky, taková to byla balada. Výhrou do loterie byla volba Davida Gulpilila do hlavní role, byl vynikající jen s těma jeho všeříkajícíma očima a já vám doporučuji přečíst si i jeho biografii. Osobně bych ho moc ráda viděla například tancovat, to bylo překvápko, že je to i úspěšný tanečník :-) Ne ne, je škoda nechat Stopaře někde v koutku zapomenutého a já ho v každém případě doporučuji. Hodnocení je na hraně mezi čtyřkou a pětkou, ale ta podmanivá muzika........... Archie Roach zkrátka u mě zabodoval:-) ()
Poněkud zdlouhavé, ale s dobrými písničkami, kterých však mohlo být méně, čímž by se děj rychleji posouval kupředu. Čekal jsem více. ()
Trochu jsem měl strach, že tohle je prvotina podle které byl točen http://www.csfd.cz/film/295776-stopar/ s Rayem Winstonem v hlavní roli. Naštěstí to tak nebylo i když zápletka je dosti podobná. I zde vede trestnou výpravu domorodý stopař. Cílem výpravy je dostihnout a přivléct zpět před soud a pod oprátku domorodce podezřelého z vraždy bílé ženy. Fakt, že je onen prchající tmavé barvy pleti z něj v tehdejší rasistické společnosti dělá vraha automaticky, takže o nějakém řádném vyšetřování nemůže být řeč. Podezřelý tedy prchá nehostinnou avšak krásnou australskou krajinou se skupinkou svých lovců v patách. Skupinku vede drsný voják ,,Fanatik'', který hlavně co se týče abogirijců všeobecně nemá pro kolťák do pouzdra daleko. Považuje je za opice, neinteligentní lidský odpad a nejraději by je všechny vystřílel a to včetně těch, co žijí v odlehlých liduprázdných oblastech. Druhým ze skupinky je ,,,Stoupenec''. Je to teprve mladý nezkušený voják, který ač je podřízen Fanatikovi a musí od něj přijímat rozkazy, velice nelibě nese některá jeho rozhodnutí a hlavně činy. Posledním z bílých je ,,Veterán'' zkušený bushman, který byl k výpravě dodán jako posila. Celou skupinku vede ,,Stopař'' abogirijec, který hovoří anglicky a je skutečným profíkem ve stopování. Během filmu si však divák uvědomí, že s jeho oddaností bílým i snahou rychle vystopovat zběha to může být úplně jinak než by se očekávalo... Film je opravdu velice zvláštní, putování jezdců čarokrásnou krajinou provází skvělé písně a hudba, film je prokládán kreslenými obrazy a to zejména v momentech, kdy by se měl stát krvavým. Celý děj tak díky tomuto pojetí dostane nádech příběhu, která se odehrál před dávnými lety, daleko před rokem 1922 ve kterém se skutečně odehrává. Já tyhle australské filmy prostě můžu. Tohle léto si udělám australské a na nějaké ještě určitě kouknu. Tohle je určitě za 4 kopí! * * * * ()
Hledají a stopují domnělého vraha. Tři běloši a jeden domorodý stopař. V nádherné, nehostinné krajině. Den po dni, hodinu po hodině, minutu po minutě. Dere se to na povrch a nejde to zastavit. Jejich názory, víra i přesvědčení jsou tak rozdílné, že to, co možná nakonec naleznou, budou jen oni, takoví, jací jsou doopravdy. Hluboko zakořenění v rasismu, váhaví, výbušní, ale i nerozhodní, schopní odpouštět a možná najít odpuštění. A tohle vše, prošpikováno opravdu skvělou muzikou, která byla přesně tím malým zobáčkem, která rozhodla o mém bodovém hodnocení. Takže zase za pět, nečekaně. Jednu věc vím ale jistě. S tímhle pánem režisérem jsem ještě zdaleka neskončil. Pokud od něj ještě něco seženu. Bylo by to víc, než dobré, tohle si troufnu tvrdit po jeho prvním filmu. Ps: moc dík uživateli Ambron za link, máš to u mě. ()
Ten stopár to mal silno pod kontrolou. Bavilo ma na ňom asi všetko, hlavne jeho Ftípky a následne jeho smiech. Hudba fantastická, celý čas pomáha vyrozprávať príbeh. Celkom zaujímavá vec. ()
Nedisponuje síce žiadnym prekvapením ani napatím, ale stále je čo sledovať. Dej plynie pomaly a dosť predvídateľne, ale stopár si získa divákove sympatie. Mrzí ma postrelenie dvoch koní nebyť toho pravdepodobne by som hodnotila plným počtom. ()
Pravdu má předhodnotitel StaryMech, tenhle film má blízko ke krámářským písničkám, k lidovým morytátům, které měly na konci mravní ponaučení. Hned mne praštily do oka ty naivisticky malované tabule, které jsou zde namísto explicitně krvavých scén. Proto i postavy jsou archetypální a putují vstříc svému osudu pouští, kde musí čelit svým ďáblům, tak jako staří světci čelili ďáblu v poušti (byť většinou s lepším výsledkem). Poněkud z toho vybočuje postava Stopaře, který zde má více nadhledu, poněvadž žije ve světě bílých i černých. Leč on v putování vzdaluje se světu bílých, což je symbolizováno jeho odstrojováním, ale zcela se již oprostit nelze. ()
Tohle není Western, není to ani náš Eastern, je to Southern ze spodní polokoule. Od dříve uvedených se ale liší jen v podrobnostech: na výpravu se veze spousta železa a koně jsou jsou svěží i bez pastvy. Pokud je tu ale nějaký významný rozdíl, pak je to pouze specifický přístup režiséra, Rolfa de Heera. Ale ani téma - hledání formule sprvedlnosti a svobody bez ohledu na rasu, bohatství a společenské postavení, nepřesahuje biblický axiom "oko za oko, zub za zub", snad ho jen pluralizuje (ale tak je tomu skoro vždycky): "oko za oči, zub za zuby." - Vrah se nevyznačuje tím, že zabije, ale tím, že zabíjí. ()
film rozprávali stopárove oči jeho gestá a nesmierne podmanivé piesne v podani Archie Roacha (mimochodom vďaka za preklad textov piesni, mali naozaj zmysel a hĺbku). Hlavnú postavu hral domorodý Australčan a hral to úžasne. Suchý austrálsky buš pálivé slnko čierny domorodý stopár a traja odporní belosi. Dalo sa tušiť ako to skončí, ale to vôbec nevadí a som rád, že som sa s tým koncom nemýlil. ()
Solidní drama z australské divočiny o pronásledování aborigince, které končí zabitém bílého krutého šéfa. ()
Tady musím vyjímečně začít odzadu a vyzdvihnout překlad od Hawaiana , který přeložil i ten song , který nás provází celým dějem filmu. Bez toho by byl zážitek poloviční . Jinak dle mého byl David Gulpilil 1 z nejcharismatičtějších nebílých herců , který se na plátně a obrazovkách objevoval. No a co se týče filmu , pěkně si je povodil. ()
Pro příznivce westernů vhodná záležitost. Tedy alespoň pro ty, kteří na Stopaře narazí resp. pro ty, kteří dobře ovládají angličtinu, jelikož pravděpodobně nenarazíte ani na anglické titulky, natož na českou verzi. Pro ty štastnější tedy skvělý zážitek, ve kterém mě především oslnil David Gulpilil, tajemná postavička, na kterou když se podíváte blíže zjistíte, že se mihla prakticky ve všech filmech, kde byl potřeba herecky zdatný aboriginec, a to herec je to opravdu znamenitý. Ještě stojí za zmínku skvělá hudba, která sice není typická svým žánrem pro putování po australské buši, ale možná proto mi přišla tak vyjímečná - tak trochu Nick Cave v provedení Archieho Roache. ()
"Stopař" není de Heerovým nejlepším filmem, ale lecos na něm zaslouží ocenění. V první řadě neokázale snímaná krajina a tvář Davida Gulpilila, která jako by byla její zmenšeninou. V druhé prvky přibližující dílo folklóru (v naší tradici by se nabízelo srovnání s kramářskou písní) : režisér nejenže zploštil příběh, postavy i dialogy do symbolické dvojrozměrnosti ; navíc prostřednictvím baladických písní vytvořil další vyprávěcí rovinu a akční výjevy nahradil příjemně expresivními malbami. Divákům se tak přiznaně předvádí nikoli skutečnost, nýbrž její naněkolikrát lomený odraz. Dílo pozoruhodné i přesto, že neříká víc než : rasismus je zlo. ()