Oklamaný

Oboje zpracování (toto z roku 1971 i to novější z r.2017) má něco do sebe, své klady i zápory.  SPOILERY: První jsem viděla tu od Sofie Coppoly, už před lety, takže nemám přímé srovnání. John se v podání Clinta E. chová zkratkovitě, najednou nějakou políbí, když to ani nečekám a hned se ohlíží za další, což mi nepřišlo moc prozíravé, dá se předpovídat, že si toho druhé ženy a dívky buď všimnou nebo to někomu vyzvoní a hlavně to přijde jako blesk z čistého nebe. Ten novější (v podání Colina) se spíš snaží zavděčit a přežít, než že by byl přehnaně na holky (ošklivě řečeno děvkař). Rozvážnější Colin je hlavně jejich zraněný a bezmocný zajatec a tak chce většině dát důvod si ho ve škole nechat a nevydat po ošetření jako zajatce nepřátelským vojákům, není jen milovník, je chybějící mužský element. Clint je pudovej sebejistej člověk jednající bez ohledu na možné budoucí následky. Vlastně je dobré vidět obě verze, neb v češtině jsem knižní předlohu nedohledala a jedna verze druhou doplňuje a dovysvětluje nebo se na nějakou drobnost podívá z jiné stránky a z jiného úhlu. V příběhu není vyloženě kladných postav, buď je můžu pochopit včetně pochybení a slabostí. Ty ostatní hodit rovnou k záporákům (pokrytecká, mstivá majitelka školy). Líbila se mi asi nejvíc postava služky, která hrála s otevřenými kartami a varovala ho, ať odejde včas a apelovala na jeho rozum. Přesto se nechal strhnout emocemi, touhou po pomstě a pochybnými výhodami, když měl zdánlivě chvilku navrch. Nejmrazivější je konec filmu, kdy jsou již charakterově pokřivené holky vedeny učitelkami k pěknému a pečlivému vyšívání-zašívání a bezstarostně si při "výšivce" švitoří, jako by se nic vážného nestalo a jako by byly pořád lepšími dívkami se správnými hodnotami. Jako lidstvo se svými vášněmi, sklony, slabostmi, bezohlednostmi, závislostmi, sklony ke krutosti k  méně mocným, atd. z toho nevycházíme dobře. Ať už jsme holky nebo kluci, ať žijeme ve válce nebo v míru, ať už dostaneme šanci vládnout a mít na vrch nebo ne. Silnější vyhrává. Ale ne vždy, někdy jedince umoří početné hejno malých "kobylek". Už jsem to někde psala, Bohu jsme se prostě nějak nepovedli. (30.07.2023)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 9/10 Hudba 7/10 Efekty 7/10/// +silný filmový zážitek -nic zásadního mě nenapadá/// Téměř neviděný film, který teď uvedli v telce a mě se ho podařilo nepřehlédnout. Nebudu prozrazovat děj, to by byla škoda, tím bych vám jen zkazil ceklový dobrý zážitek. Navíc uživatelka StarsFan to vystihla za mě zcela přesně. Je to prostě film, který dokáže šokovat, dokáže si udržet vaši pozornost po celou dobu a pokud máte silný žaludek, budete ohromeni./// Celkem 79%/// (16.05.2009)

Drsňák Clint Eastwood, který už byl v té době známý jako bezejmenný hrdina spagetti westernů a vyřešil svůj první případ jako Drsný Harry se v tomto snímku předvádí jako chorý a prakticky bezmocný voják, který skončí v dívčí internátní škole. To co se zdá být nejdříve jako krásný sen se brzy změní v noční můru a dokáže, že žárlivé a pomstychtivé ženy jsou daleko nebezpečnější než ostřílení kovbojové nebo san francisští zabijáci. (16.12.2012)

Podivuji se, že už na počátku 70. let učinkoval Clint v pro sebe tak silně netypickém filmu. Já však říkám - jen houšť. Příběh je prostinký, ale postavený na svou dobu na neotřelém elementu osamělého muže obklopeného ženami do té doby izolovanými od opačného pohlaví....jak to nazvat.....sexuálně narušivý element?:-D Tvůrci se nebáli odvážných scén, díky kterým má film po celou dobu zvláštní, až dusný náboj. Zasazení děje do období občanské války, kterou sice přímo nevidíme, ale neustále cítíme, jen přidává na oné speciální atmosféře. V závěru rovněž snímek solidně graduje a Eastwood se tu v jedné chvíli ukazuje v překvapivě záporném a až ďábelském světle. O samotném konci nebudu radši nic prozrazovat, snad jen že překvapí....Dnes už film jako celek (po všech těch Nebezpečných hrách a podobných) nikoho z míry nevyvede, ale ve své době to musela být velká bomba. (14.05.2009)

Neskutečně mrazivé. Clint Eastwood zde hraje snad tu nejvýživnější postavu své kariéry - na první pohled slušňák, ve skutečnosti rozený manipulátor a pokrytec. Dům odříznutý od okolního světa s dámským osazenstvem bez přístupu mužů pod sebou skrývá další nepříjemná tajemství a frustrace. Zkombinujte tyhle věci dohromady a výsledkem je něco mezi paranoidním hororem od Polanského a hitchcockovským thrillerem plného záběrů na detaily předmětů s postupně gradovaným napětím. Don Siegel byl mistrem minimalismu - na ploše jednoho domu dokázal rozehrát smrtelně nebezpečnou partii plnou pomsty, žárlivosti, neustále narůstající hysterie a na nervy brnkající Schifrinovy hudby ne nepodobné té z Drsného Harryho. (05.06.2012)