Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Dlouho zakázaný snímek, natočený podle románu Evy Kantůrkové, se odvíjí ve dvou časových rovinách: jednak líčí vystěhování odbojného sedláka, jednak jeho pohřeb o několik let později ve vesnici, kam se nikdy nesměl vrátit - ani po smrti. Místní mocenská elita se smuteční slavnosti právem obává, průvod truchlících by se totiž snadno mohl změnit v mlčenlivý akt nesouhlasu. Režisér Zdenek Sirový, jenž baladicky laděný příběh rozložil do tří částí, postihl, jak údajný "socialismus s lidskou tváří" se s tím stalinským rozchází jen v otevřenosti represí, mocichtivost zůstává stejná. Drama bezmála dosahující rozměru antické tragédie přivádí na scénu odhodlanou ženu, vdovu po zesnulém, která urputně, bez ohledu na ustrašeného služebníka božího a navzdory místním funkcionářům, prosazuje honosnou poslední cestu. Tvůrci se přitom vyhýbají heroizaci svých hrdinů. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (128)

hippyman 

všechny recenze uživatele

Ani oponentsky žertovný, ani prokomunisticky smuteční postoj postav Josefa Somra v těchto filmech sklonku Zlatých šedesátých ve mně nevyvolal dostatečnou (natož očekávanou) vlnu emocí, abych mohl jít s hodnocením na červená čísla... samozřejmě coby reflexe doby a ukázka odvahy tvůrců jde bezesporu o uznáníhodné snímky. Ale to už mi v uších víc zní ozvěna z Pupenda: "Komunismus je svinstvo, bolševici jsou svině"... 60% ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Zdenku Sirovému a Evě Kantůrkové stačilo 70 minut k nelítostné obžalobě zločinů kolektivizace. Ze tří částí chytře vystavěný příběh má takovou sílu, že se nedivím, že se do kin dostal až v roce 1990. Nakonec totiž všeobecnou morální korupci obnažil ještě více než třeba Všichni dobří rodáci. Jaroslava Tichá v hlavní roli nenápadně exceluje. Smekám. ()

Reklama

Pierre 

všechny recenze uživatele

Čekal jsem víc, ale asi jsem spíš čekal moc. Faktem totiž je, že prakticky nemám, co vytknout. Možná by to akorát mohlo být delší, tudíž rozvinutější a o něco složitější. Sedmdesát minut je dost málo. Konec příjde tak nějak najednou. Ale atmosféra je ledově chladná, Somr vynikajcí a prostě už jenom za to téma a odvahu Sirového a Kantůrkové nejde dát ménê než ctyři. ()

HareS 

všechny recenze uživatele

Ďalší z rady mnohých filmových klenotov, tzv. trezorových filmov a zároveň ukážka výbornej filmárčiny zo "zlatých šesťdesiatych", obdobia ktoré prialo predovšetkým famóznym umeleckým dielam, aké sme už neskôr nemali možnosť vidieť takmer vôbec. Až abnormálne sugestívne pôsobiaci strhujúci film Zdenka Sirového, v ktorom ukázal veľmi neblahý dopad pomýlenej doby-komunizmu a jej hlavných mocipánov (v tomto prípade hlavne Devera v podaní excelujúceho Josefa Somra) na ľudí z prostého ľudu pripravených odhodlane, avšak bezmocne brániť svoj majetok. Filmové dielo podľa predlohy Evy Kantůrkovej je štruktúrované do troch hlavných kapitol - Chladilova smrt, Odchod a Smuteční slavnost (kapitola osvetľujúca a dávajúca význam názvu samotného filmu). Svojvoľné rozhodnutie ženy pochovať mŕtveho muža v rodinnej hrobke naráža na byrokraciu mocných, pretože hrob sa nachádza v dedine odkiaľ bol mŕtvy kedysi násilne vysťahovaný, lebo nešiel s prúdom ale proti nemu (v náznakoch sa to dozvedáme v prvej kapitole, no až v druhej je to v plnej kráse ukázané). Tisícročná tradícia dediny - pohreb mŕtvemu - nad komunistami "vyhrala", Matylde sa podarilo zorganizovať zomrelému pohreb a funkcionárov poslala do hája. Ľudia, ktorým komunisti nejakým spôsobom v reále skutočne ublížili sa pridali medzi hercov do pohrebného sprievodu a protestovali proti vtedajšej zhubnej dobe. Reflexia filmu a reality dotiahnutá až do únosných hraníc! 85% ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Ty čtyři hvězdy si to podle mě zaslouží, protože to je na ně dostatečně propracované podobenství, které ví, co chce říct, jak to chce říct a jak se dalo čekat - skončil s tím okamžitě v trezoru. Líbila se mi ta pomalá atmosféra, líbil se mi ten pomalý vývin příběhu, líbila se mi i práce s některými symboly, natočené to je taky naprosto skvěle a mezi klady určitě řadím i naprosto dostačující a příjemnou stopáž, protože kdyby to trvalo klidně jen o pár minut déle, začne to působit příliš rozvlekle - až tedy na případ, kdyby delší stopáž přinesla výraznější a silnější závěr). Takže ano, je to dobré a líbilo se mi to, ale nemůžu se ubránit dojmu, že zdejší vysoké hodnocení je dané spíš pověstí, jakou ten film má, než tím, že by to skutečně bylo tak kvalitní. Třeba Jan Němec natočil O slavnosti a hostech a Démanty noci, všechno má stopáž ještě o nějakou tu minutu kratší a oba ty filmy jsou propracovanější, silnější a hlubší, než právě tenhle, který z nich má hodnocení jednoznačně nejvyšší... Slabé 4* ()

Galerie (4)

Zajímavosti (7)

  • Na konci filmu měl kostelník vyhánět komunistické papaláše z věže slovy: „Pánové, končíme!“ Tato replika byla ale příliš odvážná, proto ve filmu nakonec zazní: „Pánové, musím zamknout. (Cimr)
  • Natáčení probíhalo zčásti v Novém Rychnově v okrese Pelhřimov a také v samotném Pelhřimově. Točilo se od 10. února do 28. června 1969. (B!ker)
  • Film nebyl schválen do distribuce, premiéra byla až v roce 1990. První veřejné promítání se uskutečnilo 16. listopadu 1989 na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. (ČSFD)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno