Reklama

Reklama

Osmnáctiletý Kája bydlí ve vesnici kdesi na severní Moravě s otcem-filozofem a s energickou babičkou. Pracuje se ženskými v lese a tajně zbožňuje svou vrstevnici, prodavačku v místním krámku Božku. Ta však chodí s frajírkem Laďou. Když do vesnice přijede z Prahy Kájův starší bratr Péťa, který se živí jako cesťák, začnou se vztahy mezi jednotlivými postavami proměňovat. Zatímco Božka, pociťující snad nejvíce vesnickou nudu a beznaděj, nakonec zůstává, Kája, který přišel o panictví, odjíždí s bratrem... (Magic Box)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (258)

Lima 

všechny recenze uživatele

Vtipný pohled na jednotvárně ubíhající život vesnických lidiček kdesi v Prdelákově, jehož největším kladem je jeho autentičnost, Sláma i díky svým osobním prožitkům věděl co vypráví a na výsledku je to vidět. Herecké výkony jsou zdařilé a i Zdeněk Rauser jako moula Kája díky svému totálně nehereckému projevu působí přirozeně. Jakoby toho moulu ani nehrál, ale byl přímo jím. (Pro zajímavost - na LFŠ na besedě po skončení filmu ze sebe Rauser nebyl schopen vypravit ani jedno slovo a byl úplně rudý ve tváři. Dost toho Káju připomínal i v reálu). Místama je tempo filmu možná trochu rozvleklé, ale celkově jde o příjemné osvěžení české porevoluční filmové tvorby. Jsem zvědavý na další Slámův film.__PS: Bohužel DVD edice je s ořízlým obrazem z originálního 2,35:1 na nějaký hybrid, blížící se 1,85:1. Fuuuuuck....... ()

Djoker 

všechny recenze uživatele

S odstupem času skutečně to nejlepší od Slámy, i proto po druhé projekci zvyšuji, protože ten scénář je tak vymazleně vidlácký, že ho Bohdan snad psal vidlemi. Na rozdíl od dalších projektů z podobného prostředí, kde šlo tvůrcům pouze o to zesměšnit lidi z vesnice a navíc úplně zapomněli na autentičnost, jsou Divoké včely místy opravdu hodně vtipné a zároveň nikoho neponižují. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Ten, kdo žil alespoň chvíli mimo satelitní městečko v nějaké české vesnici, cítí a ví, že Bohdan Sláma ve svém celovečerním debutu nepodvádí, ani nelže. Jeho film je tak autentický, že jsem ve svém okolí při jeho prvním zhlédnutí byl schopen identifikovat téměř všechny postavy z něj. Je to sice mírně stylizovaný, ale velmi realistický obrázek zapadlého a polozapomenutého světa, o kterém si lidé z Prahy myslí, že už ho dávno odnesl čas. Je pravda, že je to obraz posunutý tak do data vzniku tohoto snímku, dnes již se situace hodně mění, ale zajeďte si někdy na hasičský ples někam do Sudet či navštivte třeba jen na pár hodin takový Květušín na hranicích vojenského pásma Boletice...a náhle budou kolem vás chodit postavy z této trpké komedie. Nedějovost je záměrným tvůrčím prvkem, jelikož přesně odráží zakonzervované bezčasí zobrazovaného prostředí. Sláma navíc exponuje panoptikum postav, většina z nich je sociálně či existenčně handicapovaná, jediné, co je spojuje, je silná síť sociálních vazeb, které také určují pevnou společenskou roli. Výčet je skutečně přesný - ten, který dokázal z daných poměrů odejít (Marek Daniel), arogantní sebestředný macho (geniální Jaroslav Dušek, v té době ještě na mediální vlně), vesnický frája, který se vyzná, umí se otáčet a má před sebou zajištěnou budoucnost (dokonalý Pavel Liška), nepraktický a ve svém konání směšný zhrzený intelektuál - ,,zapadlý vlastenec" (Cyril Drozda), mladá pohledná, ale dosud svobodná matka (Vanda Hybnerová), neustále vitální a rázná postarší dáma atd. atd. Co odlišuje Slámův vynikající a popisný debut od podobně tematicky usazených lidových komedií Troškových? Především upřímnost, neokázalost, syrovost, doslova antikomerčnost... Tam, kde chce Troška především populisticky bavit své publikum, tam se Bohdan Sláma snaží cosi popsat, na cosi poukázat, zachytit genia loci, vydat svědectví... To samé dělali režiséři české nové vlny, zvláště pak Miloš Forman, který, stejně jako Sláma, jako místo, kde se nejlépe zobrazí vesnické charaktery (tedy dojde k dějové katastrofě), vnímá taneční zábavu (potažmo tedy hasičský ples). Sláma ji inicioval dokonale (to stejné zopakoval později i ve Venkovském učiteli) a je to, podobně jako v Hoří, má panenko, umělecký i dějový vrchol filmu. Pod rouškou zábavy se něco pozvolna mění...i když možná vlastně ani ne... Nehledě na to - taneční ,,číslo" lokálního Majkla (dostávající rychlým vývojem děje úplně nové konotace) je skutečně silným obrazem... Tak kdyby už nic jiného, tak jsou Divoké včely v tuzemsku filmem s tím nejoriginálnějším hudebním doprovodem - kde jinde zaslechnete slovenské lumeny Tornádo Lou či neodolatelnou coververzi Hlavsových Muchomůrek od zábavové kapely Pohodovka?:-) Podobné filmy: Indiánské léto, Mistři, Hoří, má panenko, Venkovský učitel, Utrpení mladého Boháčka, Intimní osvětlení, Dým bramborové natě ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

V takovym hnusnym buranově bych teda nechtěl bydlet. Takhle extrémně odporný prostředí jsem snad neviděl ani v post-apokalyptickejch filmech. To se Slámovi povedlo. Zbytek filmu se mu už moc nepoved. Děj se plácá tak nějak od ničeho k ničemu, většinu času tam akorát někdo chlastá zelenou nebo mele kraviny. Mam pocit, že Sláma se pokusil natočit něco mezi Kurvahošigutntag a Hoří, má panenko a výsledek je blbost. Moc tomu nepřidá ani obsazení (ne)herců, protože většina z nich působí dojmem, že se k natáčení připletli omylem. Asi nemusim ani dodávat, že Liška tradičně hraje idiota. I když oni v tom filmu skoro všichni vypadaj jak idioti. Dobrej byl snad akorát Dušek, ale asi budu mít teď noční můry z pohledu na jeho obnaženýho pinďoura. 35% ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Stále stejná poškrábaná deska postmoderní filmové narace... Ačkoli je dějištěm severomoravský venkov, prázdnota a bezvýchodnost je stále stejná... Prázdnota "vně" filmového světa, ale bohužel i prázdnota filmu samotného. Příšerná tříšť dialogů, ve kterých se snoubí naprostá stupidita s poměrně dobře trefenou vulgaritou, postavy črtané podle stereotypního schématu "duše lapená prostředím --- chce uniknout / nechce uniknout", nulové tempo vyprávění, rezignace na epičnost se vším všudy... Nebavilo mě to nikdy, nebaví mě to ani tady. Ano, herecké výkony jsou ucházející, ale vzato do důsledku, skutečně o čem hrát má snad jen Majkl Pavel Liška, ostatní postavy jsou spíše ztišenými, či nařvanými karikaturami v kultivovanější a intelektuálnější interpretaci, než jakou nabízí Troškův arcividlácký epos Slunce, seno. Bohdan Sláma se snažil trefit optimální tón mezi komedií a dramatem, ale podařilo se mu vytvořit jakési neutrální a bezpohlavní pořvávání, které mě spolehlivě ukolébalo. Snaha po formanovsku vyřešit "zápletku" na tancovačce není o nic přesvědčivější než celý dosavadní průběh. Divoké včely řadím po bok filmů jako Anděl Exit, Šeptej, Samotáři atd. Ačkoli jsou jiné prostředím, snaha podat svědectví o dětech svého věku je stejně úporná, stylizovaná, křečovitá... nepodařená. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (13)

  • Finále Plzeň 2002 - cena za debut pro herečku Tatianu Vilhelmovou. (cariada)
  • Ve scéně, kdy do vesnice přijíždí mladý inženýr Petr (Marek Daniel) s kolegou (Tomáš Matonoha), hraje v autě soundtrack k filmu Samotáři (2000). Konkrétně skladba "Wounds on a Cherry Tree" od kapely Ohm Square. (mchnk)
  • Film je pojmenován Divoké včely proto, že podle Bohdana Slámy název symbolizuje tajemství, neklid, touhu. Film se natáčel v Jiříkově na Bruntálsku, v kraji bývalých Sudet. (ČSFD)

Reklama

Reklama