Režie:
Vladimír SlavínskýScénář:
Vladimír SlavínskýKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Josef DobešHrají:
Jan Pivec, Zita Kabátová, František Roland, Jana Romanová, Eva Matějková, Jarmila Smejkalová, Jaroslav Průcha, Marie Blažková, Gustav Nezval, Zdeňka Baldová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V září 1940 uvedl Oldřich Nový ve svém divadle úspěšnou autorskou úpravu hry Jana Patrného Muži nestárnou, inscenaci s vtipným námětem a neméně vtipnou pointou – o muži, jenž získá sympatie a posléze i lásku žen ze tří generací jedné rodiny. V roce 1942 ji pro film přepsal Vladimír Slavínský, který tuto komedii i režíroval. Do hlavní role obsadil tehdy už renomovaného herce Národního divadla Jana Pivce. Ve Filmovém kurýru se týden před premiérou v dubnu 1942 objevila jeho slova: „Úloha v tomto filmu byla zvláště vděčná: hrát tři role v jediné osobě, snažit se proniknout do duševního života nezkušeného, smrtelně zamilovaného studentíka, později pak zralého činorodého muže a nakonec trochu rezignovaného a klidného padesátníka. Všechno byly role vyloženě charakterní. Vyhýbal jsem se obvyklému milovnickému rámci, proto jsem též první fázi (studenta) pojal s bezděčnou komikou, v druhé – abych se přiznal – hrál jsem vlastně sebe. Byl zde však ještě jeden choulostivý bod: divák nesmí získat dojem, že ing. Jarský je jen věčný donchuán, který honí děvčata, i když mu šedivějí vlasy. Proto jsem se ve své třetí a poslední podobě snažil vykreslit muže, který již mladé děvče nedobývá, ale je jím vlastně dobýván.“ Roztomilými partnerkami Jana Pivce byly Zita Kabátová, Jana Romanová a Jarmila Smejkalová (ve své první větší filmové roli). (Česká televize)
(více)Recenze (74)
Hrozná blbina, pane Stáňo... :) ()
"Prosím vás, zeti, dejte mu ji. Dejte mu ji, ať už je jednou v rodině pokoj. Nebo si ten člověk počká ještě na jednu generaci." Dobře promyšlená úsměvná romantická komedie odehrávající se po tři generace jedné rodiny. Příběh by se tak dal rozdělit na tři dějové etudy, tedy právě z období každé generace, které mají jedno společné. Tím je nějaký Stáňa Jarský. Vlivem daných okolností v každé generaci žádá o něčí ruku. Na 40. léta skutečně příběh jen lehce úsměvný, ale vyobrazený v plné perspektivě. Dobrá nálada a neustále úsměvy všech protagonistů jsou typické aspekty na filmovou tvorbu své doby, takže v tomto směru je potřeba se na snímek dívat okem shovívavým. Atmosféra je nedramatická, avšak v jádru věci hodně povzbudivá. On ten příběh původního autora, pro divadelní inscenaci, Jana Patrného je postaven tak dobře, že je skutečně divák zvědav, kam až to zajde. Závěrečná věta z úst herečky Zity Kabátové tak vyznívá jako nejlepší tečka, která pobaví nejvíce a při odchodu z kina se museli diváci smát ještě hodně dlouho. ()
Ale podívejme se, pan Pivec se nám nějak rozjel a zastavovat se mu rozhodně s tou všelijakou sympatií a láskou k jedné rodince nechce! A dokonce ani nějak vůbec nestárne, co se mu to probůh stalo?!.. Je však pravda, že ze začátku jsem neměl nejmenší ponětí, že bych právě tomuto snímku, který jsem včera viděl poprvé, dával plný počet hvězdiček. Ale popravdě musím. Ještě se mi nestalo, abych byl tak udivený nad mužskou výdrží, kterou zde Jan Pivec, pohledný mládenec, ukázal rozhodně dostatečně najevo. Přechází totiž z generace na generaci, vůbec neznavený a hledá takové jakési pokračování jeho původní lásky.. v té pořád stejné rodince s další a další dceruškou, hezky generačička po generačičce. Pozoruhodný výkon, hm. A taky příjemně pozoruhodný film. Dávám pět, protože mám rád mužskou oddanost, hezké ženy, plovárny.. no, ty jenom někdy, ale dobré filmy přímo miluju. A tohle bylo dobrý :-) 5/5 ()
Překrásný snímek s naprosto famozním Janem Pivcem.Jedno z nejkrásnějších děl československé filmografie. ()
Jan Pivec mi nikdy přitažlivý nepřišel a nezamilovala bych se do něj ani v 18, ani ve 40 a dokonce ani v 60 letech. A Zita Kabátová vypadá v současnosti jako stařenka mnohem půvabněji než jako stařenka namaskovaná v tomto filmu. Pro mne je tenhle film trošku zklamáním, čekala jsem něco lepšího. ()
"Smím se Vás zeptat, kam jdete? ... Jen tak. Nikam... To je báječné, to máme tedy stejnou cestu..." Milá romantická komedie kráčející napříč generacemi. ()
At je ten film sebevíc hloupý a patetický, těch pět hvězdiček musim dát jen kvůli Janu Pivcovi, který je zde dokonalý a opravdu potvrzuje větu v názvu filmu. A když zazpíval:"Madono, má...", no kdo by neodolal.Teeda, já se tak stydím, no jo, jsem trochu sentimentální.:o) ()
Tak trochu váhám, jestli ten příběh brát vážně nebo jako parodii. Matematicky vzato, v prvním případě za dvě, ve druhém za čtyři, t.j. 6:2 = 3. (Ale obávám se, že Slavinskému byla parodie na hony vzdálená.) Nebýt Zity Kabátové... ()
Zita zachycena ve věku 29 let. V roli sice postařena, ale na vrcholu přitažlivosti. Pan Pivec báječný. "Madono má, kraj tiše zní, uslyšte upřímné, mé vyznání!" ()
Zitu mám ráda a i když občas herecký projev kolísá, je stejně obdivuhodá.Jako klasika na chmurné večery perfektní, smysl v tom nehledejte. ()
Ááále stárnou, jen si namlouvají že ne:-)) Jinak Z.Kabátová byla krásná i jako "stará" a dodnes je mezi námi...a J.Pivec byl nic moc už jako mladý a jak dlouho už tu není.... ()
Prosím vás, dejte mu ji! Ať je pokoj! Nebo si ten člověk počká ještě na jednu generaci. :) Zajímavý nápad a ještě zajímavější bylo zestaření hereček. :D ()
Kvalitní práce - dobrý námět, krásné ženy a slečny (Kabátová, Romanová, Smejkalová), neodolatelní svůdci (Pivec a také Nezval). Film má v sobě ještě duši prvorepublikových romancí, ale přece jen se již nacházíme v době Protektorátu (což uživatel "Tosim" ani nepostřehl...), takže elegance zde vítězí nad naivním kýčem. K tomu přidejte krásnou píseň a máte z toho velmi povedený snímek nejen pro pamětníky. ()
Dnešní optikou neskutečný bizár. Tou tehdejší krásný film o lásce. Ale bavil jsem se a celá nekompatibilita je vlastně největší hodnotou :D ()
Jan Pivec měl ohromné charisma. A to v každém věku! ()
Hezky zpracovaný námět s úžasnou Zitou Kabátovou v hlavní roli a šarmantním Janem Pivcem. Jeden z nejlepších válečných filmů. ()
"Prosím vás, dejte mu ji, ať už je v rodině pokoj!" :o) Zaujala mě dobrá práce maskérů - zatímco Stáňa si vystačí s knírkem či jeho absencí (no a trochou těch šedin, aby se neřeklo), na ostatních ukázkově pracuje zub času. Pobavil Gustav Nezval a Liga mravnosti; ostatní bavili taky, ovšem nechtěně ;o) ()
Pozorně jsem pročítal zdejší komentáře a spor vznikl hlavně o téma a prvoplánovost filmu. Ve své době zaznamenal úspěch jak na divadle tak na plátně. Dnes už by ale neprošel. Námět sám je opravdu jednoduchý. Vemte si, že jeden muž se postupně zamiluje do všech dívek z jedné rodiny. A zatímco všechny stárnou, on vypadá pořád dobře, jako by snad ani nestárnou, jak mu mnozí připomínají. Proč se nezamiloval do nějaké její kamarádky? A jak to, že se nejmladší z rodu zamilovala do zralého muže? Vlastně jí k tomu stačil jen jediný pohled. Nešlo jí spíše o to, že je známý a úspěšný? Pak už láska často přichází sama, ale ruku v ruce s těmito atributy. O kvalitách herce Jana Pivce snad ani nelze pochybovat, o Zitě Kabátové taky ne. Ale souhlasím, že pokud námět sám není vyloženě hloupý, tak je minimálně prvoplánový a strašně jednoduchý. Odehrává se v podstatě ve trojím podání to samé. Mění se jen prostředí. Všem třem dívkám hraje na klavír stejnou hudbu. Jak to, že se sám nezamiloval po celou dobu? Žil přece v zahraničí, byl pryč devatenáct let. Nakonec mu nejmladší dají spíš jen proto, aby od něj měli klid. Jan P. i Z. Kabátová hráli v mnoha dobrých filmech, ale tento k nim nepatří. ()
Ačkoliv pan Pivec nepatří mezi krasavce, tak svou roli odehrál špičkově, a to způsobem romanticko-úsměvným, přičemž skladba "Madóno má" působila v jeho podání legračně-milým tónem. Jeho dvoření a postupné zamilovávání se do maminky v podání paní Kabátové a posléze do její dcerky a vnučky působí velmi přesvědčivě. Má oblíbená hláška pochází od paní Kabátové, která již v babičkovském věku pronesla: "Proboha, dejte mu ji (myšleno vnučku), nebo si počká na další (myšleno pravnučku) !" :-))) ()
"Prosím vás dejte mu ji, ať už je jednou v rodině pokoj. Nebo si ten člověk počká ještě na jednu generaci!" ()