Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Josef StřechaHudba:
Miloš SmatekHrají:
Jaroslav Marvan, Meda Valentová, Soňa Červená, Dagmar Frýbortová, Jaroslav Mareš, Eman Fiala, František Hanus, Ota Motyčka, Alena Kreuzmannová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Majitel starožitnictví Bořivoj Kohout, v podání Jaroslava Marvana, vládne své ženě, dvěma dcerám a synovi přísnou rukou. Je to v jádru hodný člověk, avšak přehlíží přání a touhy ostatních. Nevidí, že dcera Zdena si našla ženicha, že druhá dcera Helena se zamilovala a že vášní syna Jaroslava je plavání. Zdenčin vyvolený, inženýr Bečvář, se pokusí pana Kohouta v jeho výchovných metodách nalomit, a tak se mu vetře do přízně pod záminkou, že o něm chce napsat knihu. Skutečnou změnu však přinese Bořivojův bratr-dvojče Jaroslav, který je lesníkem a za kterého se Bořivoj v nouzi musí vydávat… Snímek Vladimíra Slavínského, natočený v roce 1947, vznikl podle divadelní hry Poslední muž od F. X. Svobody. Je vlastně také remakem staršího filmu Poslední muž, který v roce 1934 natočil Martin Frič s Hugo Haasem v titulní roli. (Česká televize)
(více)Recenze (146)
Jaroslav Marvan v životní formě. Totálně brutální one man show. Ani se nechce věřit, že se s tak omezenými prostředky povedlo natočit tak luxusní scény. Marvan řádí v roli Kohouta jako ďábel a naprosto fantasticky si organizuje svůj kurník plný slepic. Jednoduchý, politicky nezabarvený, scénář a přitom tak vtipně napsaný. Moje bránic zažívala šoky. Je to neskutečný pocit, když si uvědomíte, že tento film dokáže bavit i 73 let po svém vzniku úplně jinou generaci lidí s úplně jiným vkusem, myšlením a pohledem na svět. Něco takového si u soudobých píčovin snad ani netroufám představit. Skvělá práce. [90 %] ()
Rodina, ve které to má na povel Jaroslav Marvan, a jehož staromódní výchova je pro současného diváka přece jen poněkud nepochopitelná. Ve filmu postava pana starožitníka Kohouta vládne jistou demagogií, a vynikající pan Marvan byl na takové postavy nervozně těkavých mužů jako dělaný. Svým vynikajícím ztvárněním své postavy, u níž divák dlouho váhá, jestli u něj vzbuzuje sympatie nebo antipatie, v podstatě zastínil všechny a všechno kolem. Občas to bylo až na škodu, protože v jeho "sólaření" se mu nikdo ani nepřiblížil, nicméně bez schopných sekundantů by zase byl divák ochuzen o celou řadu gagů, z níž naprosto nejvíc vyčuhuje ten s přibíjením obrazu. Tenhle film mám spojený s panem Marvanem a vždy se těším na jeho první polovinu, která je originální, nápaditá a režijně přesně načasovaná. Druhá polovina je o něco zdlouhavější, už nemá v sobě tolik energie a postupně se vytrácí ta věrohodná existence postav oproti hlavnímu protagonistovi. Dnešní divák, pokud nemá klasickou dobu i s jejími výchovnými manýry a noblesou až tak nakoukanou, může nejednou nad konáním a chováním postav otráveně mávnout rukou, film pro něj bude tzv. nic neříkající. Pro mě osobně tenhle film své kvality, a rozhodně nemalé, má, ale přesto na mě působil poněkud nevyváženě a energický až dravý nástup na diváka si neudržel po celou dobu stopáže a ve zmíněných atributech i tempu začal před cílovou páskou ztrácet. On pan Marvan si totiž od počátku vypracoval znatelný náskok a byl v cíli skoro o prsa před celým filmem, i s jeho lehkostí, s jakou do role vklouzl. Film svým pojetím rovněž nepopře svůj divadelní původ. 60% ()
Velmi příjemná a svěží komedie o napravení muže, hlavy rodiny. Diktátora a despoty, který řídí osudy všech ostatních členů rodiny, nádherný herecký koncert, který je vhodně doplňován těmi ostatními. Starožitník Bořívoj Kohout (skvělý Jaroslav Marvan) je energický muž, který nesnese odporu, vládne pevnou rukou a jakési rodinné štěstí je mu nade vše. Až když je mu nastaveno zrcadlo jeho vlastního chování a předtím ještě jeho společenský pád s krátkým pobytem v psychiatrické léčebně, dochází k úlevné a dlouho očekávané, a tím i nečekané změně. Další nešťastní členové rodiny: velmi trpělivá manželka (Meda Valentová), Helena (Soňa Červená), dlouhodobě tající svoji známost, tajný plavec Jaroslav (Jaroslav Mareš), a Zdeňka (Dagmar Frýbortová), jejíž milý ing. Bečvář (František Hanus) vtipně, úskočně a pohotově vyléčí nenapravitelného hrubiána a divocha. Z dalších rolí: ošetřovatel v léčebně (Otto Motyčka), šijící simulant (Erik Zámiš), a starožitníkův zaměstnanec Antonín (Eman Fiala). Zábavná, svěží, zurčící a stále vtipná komedie s vynikajícím Jaroslavem Marvanem v krásné dvojroli. ()
Jak jsem tomu zpočátku nedával moc nadějí, tak nakonec musím říct, že mě to nadchlo. Je to sice "jen" komedie, ale tak skvěle a vypointovaně napsaná, s tolika vtipnými scénami a s tak neskutečně charismatickým Marvanem v hlavní roli, že to nejen že funguje v rámci svojí doby, ale i teď a to bez jakéhokoli přihlédnutí. Originál jsem sice neviděl, tohle se ke mě přeci jenom dostalo o něco dřív, takže už jsem se rozhodl zůstat u remaku, nicméně výběru určitě nelituji, protože takhle skvělou komedii jsem neviděl ani nepamatuji. Už jen tím, jak skvěle napsané to má dialogy, jak to má pěkně promyšlený děj a jak se zde dokonce objevil i nejeden zajímavý a celkem i nepředvídatelný zvrat, protože třeba to, že se děj částečně přesune i do blázince, jsem opravdu nečekal a vlastně mám i pocit, že právě v těchto "překvapivých" scénách mě ten film vlastně bavil nejvíc, jelikož v sobě měl vše co mít měl a dokonce i dost něčeho navíc. Tím pádem ani nebudu mít problém si někdy doplnit i ten originál, který snad bude aspoň podobně kvalitní. Pár malých chybiček bych sice našel, ale jsou tak zanedbatelné, že ten plný počet prostě dát musím. Slabých 5* ()
Poslední mohykán je další z řady povedených filmů pro pamětníky. Je netradičně až z roku 1947, přesto si v sobě nese ještě určitou prvorepublikovou bezstarostnost a svěžest. Téma je nekonfliktní a hlavní snahou tvůrců je pobavit, což se jim daří. Hlavní hrdina starožitník Bořivoj Kohout (v podání tradičně skvělého Jaroslava Marvan) je muž, který je přesvědčen, že je hlavou rodiny a pevnou rukou musí všechno řídit. Je jasné, že se mu to nedaří a čím více se snaží, tím jen vzniká více zmatků a úsměvných momentů. Podobné snahy jsou častým stereotypem mnoha domácností i dnes, díky tomu je film nadčasový a spolehlivě dokáže rozesmát i dnešní diváky. Pozn.: Hugo Haas mě nikdy moc v komediálních filmech nesedl, proto jsem neviděl ani film Polední muž a při hodnocení Posledního mohykána na něj neberu ohled. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (3)
- Divadelní hru F. X. Svobody pod názvem "Poslední muž" zfilmoval Hugo Haas již v roce 1934 jako snímek Poslední muž (1934). Pan Svoboda si prý vždy přál, aby hlavní figuru ztvárnil právě pan Jaroslav Marvan. (Terva)
- Natáčeno v Praze na Malé straně, Karlově mostě a Maltézském náměstí (dům Bořivoje Kohouta). Plavecký závod, v němž dominuje herec Jaroslav Mareš (Jaroslav), byl natočen v plaveckém bazénu pod Barrandovskými terasami. (M.B)
- Keď sa v psychiatrickej liečebni rozpráva pán Kohout (Jaroslav Marvan) so svojím bratom, hraným tým istým hercom, môžeme v záberoch, v ktorých sa pozeráme jednému z bratov do tváre a druhého vidíme odzadu, postrehnúť, že herec braný zozadu nie je Marvan. (ČSFD)
Reklama