Co dál, doktore?

No nevim Barbra Streisand je tu fakt super, o tom žádná a i když sem si nikdy nemyslel, že to řeknu, tak jí to tady dokonce i moc sluší, ale na druhý straně mi prostě celej film přišel šíleně nastrojenej a předvídatelnej, kdy člověk minutu dopředu ví, jakej fór se chystá a co se bude dít a ztrácí to tak moment překvapení a vlastně i zábavnost, protože sem se ani nějak extra nebavil. 3* za film a 1* za extra super Strajsandu (19.08.2009)

Dokonale "střeštěná" crazy komédia v hlavnej úlohe s okúzľujúcou Barbrou Streisand a roztomilo roztržitým Ryanom O´Nealom, okorenená dokonale vypointovanými dialógmi, nespočetným množstvom skvelých gagov a vtipných situácií. Na konci poteší ešte milý odkaz na O´Nealov najúspešnejší film Love Story. (24.07.2005)

"Proboha, nezabíjejte mě, jsem napůl Ital!" Čtyři zavazadla stejného zevnějšku a různého obsahu. Jejich čtyři majitelé, sledující zcela odlišné cíle, a několik lidí, kteří sledují cíle ještě odlišnější, leč ve všech případech se zmíněnými zavazadly související. Teď si ty čtyři lidi, jejich čtyři zavazadla i všechny ostatní aktéry zkuste představit v jediném hotelu, ba co víc, v jediné hotelové chodbě, kde bude téměř čtyřicet minut filmu docházet k náhodným záměnám jednotlivých zavazadel. Geniální věci jsou prosté. Bogdanovich zákonitosti screwballových komedií neinovuje, staví z obdobných materiálů jako mnoho let zpět například (a především) Hawks Leopardí ženu, nanejvýš si díky rozpočtu může dovolit řezat zatáčky vyšší rychlostí. Se stejným respektem čerpá z němých a kreslených grotesek, jimiž v závěru dává najevo nevážnost celého počinu (Bugs Bunny). Krom neustálých záměn, mezi nimiž beztak brzy ztratíte přehled, slouží jako motor pohánějící humorné situace rozkošná Barbra Streisand. Ztřeštěnost bez omezení. 90% (05.10.2008)

Velmi povedená pocta crazy komediím zlaté éry Hollywoodu, která dějem a postavami přímo odkazuje na Leopardí ženu. Ale není to remake. Hlavně se tady ale stalo totéž, co u filmů Baron Prášil (1940) a Růžový panter: nečekané spojení dvou hvězd diváky nerozesmívalo zdaleka tolik, jako někdo třetí ve vedlejší roli: po Čeňku Šléglovi a Peteru Sellersovi je to tentokrát Madeline Kahnová v roli O´Nealovy ukňourané snoubenky Eunice. A není divu! Třebaže Co dál, doktore? je jeden z mála filmů, kde snesu Barbru a O´Neal dobře vystihl stylizaci do Caryho Granta, teprve to, co předvádí Kahnová je něco, co vás doopravdy spontánně rozesměje. High-class comedy, jak by řekli Britové. Navíc to ještě korunoval dabing odbornice na hysterky, bohužel už zesnulé Heleny Friedrichové. A opravdu grandiózní je finále u soudu s Liamem Dunnem jako hypochondrickým soudcem.90% (12.01.2006)

Au, tak todle bolelo. A to doslova. Po první půlhodině mě bolela hlava. Já nejsem nějakým fanouškem tohoto typu komedií, kde se dějí pořád nějaké záměny, omyly, pořád někdo někam běhá a schovává se apod. Navíc hlavní ženská postava mi od počátku lezla na nervy. Také mi nepřipadalo skoro nic vtipné - ani situace, ani slovní přestřelky. Nevím, jestli je to tím, že není použit nadčasový humor a vtip jako takový pokročil o tolik dopředu. Nebo je chyba ve mě - ale já mám rád filmy založené na slovních přestřelkách. Prostě a jednoduše mi to vtipné nepřišlo, bolela mě z toho hlava a místy mi to přišlo i trošku trapné. Howgh! (29.12.2010)