Štěstí

Vynikající záležitost o hledání štěstí, o tom, že štěstí pro každého spočívá v něčem jiném, o tom, že si někdo myslí, že už jej našel, ale ukáže se, že tomu tak není, o tom, že někdo musí pro své štěstí překročit „morální“ a zákonnou hranici, že si nemůže pomoci, o tom, že štěstí jednoho může často znamenat neštěstí u druhého a samozřejmě také o tom, že někdo to štěstí hledá celý život a nikdy ho nenajde. Když jsem Štěstí viděl poprvé, asi od čtvrtiny jsem na něj zíral s otevřenou hubou. Spousta skvělých herců a hereček ve vynikajících rolích (Andy v podání Jona Lovitze; obézní sousedka, která zavraždila vrátného; úchvatně odpuzující a nesnesitelná Trish /tyhle charaktery Solondz prostě umí, jak ukázal později ve Storytelling/; malý Billy se všemi svými problémy; úchvytně sebejistý ruský imigrant Vlad; otec tří sester odcházející od jejich matky; vnitřně odepsanej strašpytel toužící po své sousedce a ukájející se náhodnými oplzlými telefonáty apod.) odehrává úchvatné scény – již úvodní rozhovor Andyho s Joy v restauraci je špičková práce (hlavně zásluhou Lovitze), rozhovory otce se synem mi drtily mozek a psychiku, každý výstup obézní sousedky a ač bych ji nejradši zarazil sekyru do hlavy tak i každý výstup Trish. Přes dvouhodinový film je tak nabitý dějem, že by z něj v klidu mohly být filmy dva. A jako třešnička na dortu – Lara Flynn Boyle. (10.11.2008)

Nebýt příběhu toho pedofila tak se tolik nepobavím :-D teda jsou to témata co se moc neprobírají a lidé se při jejich probírání spíše tváří jakoby šlo o život.. Přitom já se u toho filmu tak neskutečně nasmála, že snad neexistuje jiné hodnocení než 5* :-D. Ani na hereckou stránku si nemůžu stěžovat...Proč takových komedií není víc??? Černý humor je mnohem lepší než tři celovečeráky Adama Sandlera :-D...Špička mezi komediemi opravdu! (26.01.2013)

Tak to byl ten nejšílenější, nejúchylnější a nejoplzlejší film, jakej jsem kdy viděla. Hnusnější a divnější herce nemohl pan režisér vybrat (vyjma Lary Boyle). Absurdní děj, scény, dialogy, při kterých bylo člověku trapně, a to vše zabaleno do stravitelně nechutného obalu. S odporem přiznávám, že mě to bavilo. (18.04.2012)

Asi nejpřesnějším slovem, které v souvislosti s tímto filmem (potažmo jeho režisérem) zaznělo, je ,,zákeřný". Todd Solondz zkoumá hranici divákovy trpělivosti a činí tak navýsost podvratně. Vezme výjev, který známe z desítek amerických seriálů a filmů - spokojená rodinka večeří, dvě sestry se baví na kávě, muž a žena spolu randí, k tomu hraje pohodová hudba - jenomže cítíme, že tak snadné to tentokrát nebude. Pod povrchem totiž něco bublá. Každý má svoji úchylku, své malé tajemstvíčko, svůj problém, se kterým se musí vypořádat... Z tohoto pohledu se jedná o podobné snímky jako Hana a její sestry, Americká krása či Magnólie, jen je to celé dohnáno až na kraj satiry a ještě kousek dál.. Je příjemné, že tato freak-show, která mohla velmi snadno spadnout do laciného šokování, je tak chytře a s nadhledem udělaná, že nepůsobí prvoplánově. Velmi ji k tomu napomáhají výborné herecké výkony od všech zúčastněných. Kdyby Dylan Baker nehrál tak strašnou roli, bylo by to na Oscara! Režisér Solondz nicméně říká: ,,Nedělám filmy pro každého. Obzvlášť ne pro ty, kterým se líbí." Tak jdi do hajzlu Todde, protože mně se líbí velmi! (10.08.2014)

,,Neboj se, jednoho dne se uděláš". Stěžejní věta filmu, které bych tolik, tolik chtěl věřit! Štěstí je bizár, v němž se k pointám musíte propracovávat delší cestou, než si v padesátých projuchali bývalí elektrikáři ze Sibiře zpět domů k mamá, do NSR. Chcete-li tedy nasávat pocit, že ti nafrnění bývají nejvíce gogo, obrňte se svatou trpělivostí a nějakou tou lajničkou fetaminů. (31.05.2015)