Láska z pasáže

Vidieť ulice a pasáže Prahy nepokryté reklamnými plagátmi, bannermi či bilbordami je dnes ako zjavenie. Mediálne sa to nazvalo normalizačnou šedivosťou. Tá však skôr vyplývala z toho, že v Prahe sa za socializmu nič poriadne nerekonštruovalo, čo sa týka starých budov a obytných domov. Všetko pokrývali nekonečné lešenia. Omietky boli nedbanlivosťou a nepretieraním obnovnými farbami sivo sivé. Ulicami vírili kúdoly prachu, z toho najmä tá šedivosť. Absencia reklamy v uliciach dojem sivej prítomnosti len zdôrazňovala. Za neskalený pohľad na pôvodné socialistické neónové svietidlá a nápisy na baroch a obchodoch, za vtedajšie pasáže si film zaslúži neostať zabudnutý. V pasáži Lucerna vo filme je reklama, akú už dnes neuvidím, hoc by som chcel: "Program filmového umění - Nonstop.". Príbeh nič moc  - mladý umývač okien má dlžobu u miestneho úžerníka. Popri tom zbalí kolegyňu, podieľa sa na vykrádačkách bytov a kšeftuje s čím režim kšeftovať dovolil - napr. s úzkoprofilovým tovarom, akým vtedy boli napríklad bicykle, či televízory, na ktoré boli v obchodoch poradovníky. V tomto smere je príznačná scéna kedy sa na čerstvo umytom výklade obchodu s cajglami zaskvie rukou načarbaná veľká ceduľa  s nápisom: "Kola nejsou!". P. S. Diskotéky nesmeli vtedy púšťať akúkoľvek hudbu - prehrávkové a inšpekčné oddelenia, udeľujúce licencie nielen hudobníkom, ale aj dídžejom, mali inštrukcie o povinnom púšťaní veľkého percenta domácej a socialistickej tvorby. Aj preto vo filme na didžinách znie síce angličtina, ale všetko sú to len hity Miroslava Žbirku, prespievané do angliny. (27.08.2022)

Láska z pasáže patří mezi tu "osmedásatkovou" ságu s mladým a náramně fešným Lukášem Vaculíkem. No, a tam, kde je Vaculík a 80. léta, tam je také Michal David:) Parádní Vláďa Dlouhý. Na obou jsem mohla oči nechat ve scéně, kdy ve skupince hrají "na hledanou" a sází. Ty jejich krásné tmavé vlasy, nádherné oči... dobře, už mlčím:) Závěr filmu s Davidovou písní "Nesnáším loučení" vyznívá patřičně melancholicky. Korunku všemu nasazuje "Viky Cabadaj", který se ve svém typickém frajerském stylu i účesu objeví na scéně. (04.02.2013)

Vaculík měl na podobné role zkrátka „čuch“ a stal se miláčkem hlavně dámského publika. Jeho výkon byl v mezích normy, příběh samotný taky jakžtakž ušel – coby drama to splnilo svůj účel, mělo to slušnou atmosféru i herecké výkony většiny zúčastněných. Asi největší „ránu“ měl mladý Vašut. Život na hraně a svět plný veksláků a zlodějíčků – pro některé zlaté časy a kupa vzpomínek… (23.01.2019)

Musím se přiznat, že tahle "soukupovka" mě nedostala tolik jako jiný jeho kousky z osmdesátek a když jsem přemýšlel nad důvodem, tak jsme došel k názoru, že mě byl cizí příběh. Přeci jen kamarádství nebo sny versus učňovská reliata za socíku mě jsou tematicky bližší než bytový čorkaři. Navíc jsem měl dojem, že ve filmu je víc scén na náhodu než je zdrávo. Samozřejmě vidět všechny ty kluky z tehdejší FAMU, co jsou dneska taťuldové, až na Vláďu Dlouhýho (RIP) s těma šílenejma neučesama, to je taky obohacující, no a ty osmdesátky, ty prostě Jarda Soukup vytetoval do každýho svýho filmu parádně. Ještě k Tatianě Kulíškové, v osmdesátkách byla účastnící mnoha klukovských snů, ty jo, ale dneska..... tomu se říká posun, málem bych jí nepoznal. (19.03.2015)

Celkem vydařená československá krimi o životě v pražských pasážích, podvůdky a krádeže. Lukáš Vaculík, který raději myje výlohy obchodů, aby mohl splácet svůj dluh. Do toho trochu romantiky, písničky Michala Davida se stěžejní Nesnáším loučení.....a maličký bonus s Viky Cabadajem na úplném konci. Hvězdičku navíc pak dostává závěr, který posouvá film z průměru o stupínek výše. (20.01.2020)