Кольская сверхглубокая
The Superdeep
Obsahy(1)
Kolský superhluboký vrt je největším těžebným zařízením v zemi. V roce 1984, v hloubce více než 12 kilometrů, něco napadlo pracovníky. Po těchto událostech je objekt uzavřen. Malý výzkumný tým jde do podzemí, aby zjistil, jaké tajemství se skrývá v nejhlubší díře na světě. To, co zjistili, se ukázalo být největší hrozbou v historii. Nyní je budoucnost lidstva v jejich rukou. (LIVINGDEAD)
(více)Videa (1)
Recenze (99)
Pěkná tečka na konci roku v podobě očekávaného Hlubokého Kolského vrtu z Ruska, který je solidním Sci-Fi Hororem připomínající známou hru Dead Space a v závěru i pocta staré Věci. Pro někoho může být mínus délka 2 hodin, ale tentokrát mi délka nevadila, jelikož do podzemí se jde už někde v 10. minutě a film se nezdržuje zbytečným vykreslováním postav. Prostředí je super, krásná podzemní laboratoř plná vědců a vojáků, kteří bojují s neznámým parazitem. Tempo mi přišlo být slušné, film se řítil kupředu a najde se zde hodně cool a zapamatovatelných scén. Mutující plíseň na člověku je zde natočena úchvatně a zároveň nechutně a samotné monstrum je díky praktickým efektům velmi povedené, akorát by mohlo přijít na scénu dříve. Atmosféra, prostředí, hudba, vizuál a parádní scény mi ke spokojenosti stačí víc než dost. Příběh***, Akce***, Humor>Ne, Násilí****, Zábavnost****, Hudba****, Vizuál****, Atmosféra****, Napětí***. 7.5/10. ()
Na rovinu je třeba říci, že nic originálního se nekoná a že Rusové na americké sci-fi pořád nemají. Jenže mix Věci a Vetřelce já rád, a proto jsem byl nakonec spokojen. A navíc se ke slovu dostaly i poctivé mechanické efekty a ty já pořád můžu. Ač je film možná až zbytečně dlouhý, mně utekl poměrně rychle, jelikož má takovou tajemnou klaustrofobickou atmosféru a o napětí rozhodně není nouze. Tvůrci také vsadili na houbu, která v posledních letech inspirovala nejedno sci-fi. Ophiocordyceps unilateralis napadá mravence a ovládne je, podobně se chová i zdejší houba. Jen jsem nikde nenašel, že by ovládnutý mravenec zanesl houbu do mraveniště, právě naopak, jde pryč. Ale zůstane podél mravenčí stezky, aby si spory mohly najít další oběť. Objev smrtícího organismu, šílený vědec, co možná jedná racionálně, odvážná ruská Ripleyová a hajzl, co dopadne stejně jako ten ve Vetřelcích. Ale jo, za mě dobrý. Jen některé scény byly až moc dlouhé, takové sovětské....jako celek ovšem napínavé. ()
Ono vždycky, když člověk leze někde hluboko má to něco do sebe. Má to takové zvláštní atmosférické momenty a na závěr je tam taková dlouhá expozice, kde to vyloženě sází na depresivní (pekelný) běs, který má vyjít na povrch. Něco si to bere se západních žánrových vzorů, něco je speficicky ruské...stojí to za pokus. 66%. ()
Ruský mix Doomu a The Thing. Neplechu tentokrát robí mutagén ukrytý vo vrte hlboko pod povrchom zeme. Rusom slúži ku cti, že sa neuchýlili k lacným CGI, ale použili poctivú animatroniku. No a Milena Radulović je vedkyňa s takými prednosťami (ehm... asi tak ako Denise Richards v bondovke The World Is Not Enough), že by ju chcel mať každý team na svete. Nie je to síce terno (hlavne v prvej polovici), avšak rozhodne lepšie, než nedávny Sputnik! Film je "podľa skutočných udalostí" - Kolský superhluboký vrt má 12.261m a vŕtači sa vraj prevŕtali do "pekla". Ruskí inžinieri mali údajne spustiť do vrtu mikrofón, ktorý zachytil podivné náreky. Tento audio záznam koluje na internete ako autentický. No neverte tomu! ()
Kolský hluboký svěrač zcela dostál svému názvu. Po krátké, poměrně slibné retropředehře si soudruzi šňupli ředidla, bez skrupulí sfárali, přiblble vletěli na Věc a začali brutálně šťouchat hovna. A tak chladná až hrdinně zádumčivá imunovložka Jekatěrina Pozovičovna Kozohrajná, podporována partičkou nesvéprávných specnaz idiotů, sveřepě bojuje za pomocí svých vaginálních mykóz se sporami smrdící mentální plísně, způsobující loutkový skučící lančmít. A to natolik zábavně a prefíkaně, že máte už po půl hodině nutkání pocákat televizi antimykotikem, aby ji nudou nezplesnivěly LEDky, a zobnout brufen, protože vás děsně bolí za krkem z neustálého kroucení hlavou nad všemi těmi vážně interpretovanými, narkáčskými legovědeckými pičovinami. Vřele doporučuji autorovi tohoto zvratku zkusit si na pět minut strčit hlavu do předem vyhřáté trouby na 200 stupňů, a pokud by to nezabralo, tak požít enormní dávku svého skorojmenovce, aby na vlastní kůži poznal, jaké to je, někoho takhle otrávit. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (4)
- Minimálně od roku 1997 se internetem šíří městská legenda, že vrt byl zastaven z důvodů údajného provrtání se do „pekla“. Nicméně samotná legenda je staršího data, poprvé se pravděpodobně objevila v anglofonní části světa v rámci vysílání Trinity Broadcasting Network v roce 1989. Ruští inženýři údajně měli spustit do vrtu mikrofon, který měl zachytit podivné nářky. Tento audio záznam koluje na internetu jako autentický. Nicméně jedná se o část soundtracku z roku 1972 k filmu Baron Blood, který byl pouze částečně remixován. (Zdroj: Wikipedia.cz)
- Houba, o které jedna z postav mluví, je v roce 2017 objevená brazilská houba Ophiocordyceps unilateralis. Ta dokáže ovládat chování mravenců. Když její spory proniknou do organismu mravenců, pomocí doposud neznámé chemické reakce způsobí, že mravenec se začne pohybovat úplně jinak než předtím. Opustí sám mraveniště – už to je výjimečné a zcela nepřirozené chování – a nedaleko něj se zakousne do nějakého listu. Přesněji řečeno do spodní strany listu. Tam pak zůstane bez pohybu, dokud nezemře. Tím teprve ale začíná to nejhorší. Mrtvý mravenec se začne plnit stále přibývajícími sporami. Ty pak ze zhoubovatělého těla stále zavěšeného na listu vystřelují; protože jsou blízko mraveniště, je poměrně velká šance, že nakazí dalšího mravence, a houba se tak dál rozmnoží. Podle vědců, kteří tyto podivné houby zkoumali, jich existují celkem čtyři druhy. (ČSFD)
- Kolský superhluboký vrt je nejhlubší vrt na světě a byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů (také se mu říká Díra do pekla). Nachází se v Murmanské oblasti ve vzdálenosti 10 km od města Zapoljarnyj na území geologického Baltského štítu. Dosahuje hloubky 12 261 m. Na rozdíl od jiných vrtů, které byly prováděny za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, cílem tohoto byl pouze výzkum litosféry v místě, kde Mohorovičićova diskontinuita prochází blízko zemského povrchu. Vrt byl započat v roce 1970 a ukončen byl v roce 1994. Během provádění Kolského vrtu bylo učiněno cca 12 000 nových objevů v geologii. (Zdroj: Wikipedia.cz)
Reklama