回路
The Circuit
Režie:
Kijoši KurosawaScénář:
Kijoši KurosawaKamera:
Džun'ičiró HajašiHrají:
Kumiko Asó, Kojuki Kató, Šun Sugata, Šó Aikawa, Kódži Jakušo, Džun Fubuki, Kendži Mizuhaši, Haruhiko Kató, Šindži Takeda, Masatoši Macuo, Kurume ArisakaObsahy(1)
Napínavý apokalyptický příběh sleduje několik mladých lidí, kteří jsou svědky záhadných sebevražd a mizení lidí v okolí. Zdá se, že na vině je rostoucí vliv světa mrtvých. Duchové už nemají místo pro své bytí, a začínají pohlcovat náš svět. Existuje způsob, jak uniknout, jak to zastavit? Mladý Ryosuke Kawashima se o to snaží... (-bad-mad-wolf-)
(více)Videa (1)
Recenze (106)
Mno, tento film mi moc nesedl. Od japonců jsem přeci jen čekal něco víc. Doufal jsem, že se budu bát, že to zkrátka bude duchařina taková jak ji japonci umí. Ale strach se u mě bohužel vůbec nedostavil. Na druhou stranu, pokud bych měl hodnotit originalitu a zpracování (zejména vizuální), tak bych šel s palcem spíše nahoru. Celý film působí hodně depresivně a divák se nezbaví pocitu, že se každou chvíli musí něco stát. Něco špatného. A ono se taky něco špatného stane, jen to bohužel nebude nic tak děsivého, že by z toho člověk hrůzou zalezl pod peřinu. Já nepatřím k lidem, kteří považují lekačky za alfu i omegu dobrého horroru. Jde mi hlavně o dobrou atmosféru, s pokud možno napínavým dějem a něčím, co dokáže pořádně vyděsit. Atmosféra je v tomto filmu místy skutečně dobrá, ale všechno je příšerně natahované (podle mě by filmu slušela kratší stopáž - něco kolem 90min) a tak jsou veškeré dobré momenty vzápětí zabité. Hlavní postavy mi přišly také dosti nevýrazné, skoro až nesympatické. Pokud ovšem divák vydrží až do konce, bude mu odměnou překrásný postapokalyptický pohled na liduprázdné Tokyo, které je nádherné a děsivé zárověň a kam se na něj hrabe opuštěný NYC z I am legend. Celá moje jedna hvězdička nepatří ničemu jinému než právě těmto vizuálním orgiím. ()
Těžko tohle hodnotit, jelikož horor je to založenej hodně na hutný atmosféře a na skvělých mrazivých duchařských scénách, který samy o sobě jsou perfektní, ale když se to rozvrství do těch dvou hodin, co film má, tak to už znatelně ztrácí na napínavý atmosféře a s blížícím se koncem se to ještě zhoršuje, navíc je to zbytečně složitě vyprávěný a člověk se pak spíš zajímá, co měla která scéna znamenat než aby se nechal pohltit a stejně sem během filmu příběh plně nepochopil, abych si, bez přečtení zdejšího obsahu, dokázal sám udělat obrázek o čem ten film vlastně přesně byl. Ale přesto je to zajímavá netradiční duchařina, která nabídne něco víc než všechny ty ostatní asijský a o to je větší škoda, že to neni dotáhnutý k dokonalosti. 3,5* ()
10 rokov potom, čo som zhliadol americký remake, som sa pustil do originálu. Ktovie prečo až tak neskoro? Každopádne toto ´´príjemné´´ hororové dielko nieje v takom akčnom móde, ako spomenutý Hollywoodsky produkt a vsádza na to všetko, čo Ázijský horor oddeľuje od veľkej väčšiny svojich USA prerábok. Pomalú, tiesnivú a hutnú atmosféru. Tu sa však pracovalo so zbytočne dlhou minutážou, ktorá podľa mňa uškodila. ()
Kairo je v prvním plánu horor, ve kterém pozvolna odkrýváte tajemství podobně jako například v Kruhu, stejně jako ve zmíněném filmu je zde motiv masového média, v Kruhu to byla videokazeta a v Kairu se tajemné vzkazky šíří internetem, tímto médiem se tajemství dostává až do našich domovů. Od Kairo jsem očekával trochu lepší a originálnější duchařinu, ale dostal jsem daleko víc. Zpočátku je jasné, že jde o film temný, který je sice zbavený lekaček, ale i tak dokáže spolehlivě nahnat hrůzu. Asi nejlepší scéna mimo samotný závěr je setkání s jedním z duchů, je to výborně nasvětlený a používá to jeden psychologický trik, který vzbuzuje strach a nejistotu. Vezměte něco známého a uveďte to neobvyklého kontextu. Nechce židli levitovat, jít někoho po žebříku po horizontále či jako ve filmu změňte ženskou chůzi v nepřirozený pohyb, jako kdyby měla zlomené nohy. Známé přejde v neobvyklé, jistota se mění v strach. Většinu filmu jsem si říkal, že se opravdu drží příliš zpátky (absence lekačel, pozvolné tempo) a zaměřuje se jenom na budování atmosféry, závěr mi to však bohatě vynahradil, protože je úžasný a reflektuje hlavní myšlenku filmu. Ano, mluvím o myšlence, poselství, nikoliv o rozuzlení nebo vysvětlení, to totiž nečekejte. Doposud jsem znal podnětné a intelektuální filmy, které se maskují žánrem sci-fi, jako například Solaris, teď mi došlo, že životní sdělení lze dobře ukrýt i za hororem. Kairo podobně jako Suicide Club nebo Vyšetřování nočních můr tematizuje sebevraždu jako vztyčný bod horového příběhu, Japonci se s tím potřebují vypořádat. Vyšetřování nočních můr vytvořilo děsivého démona, který vás potrestá za to, že spácháte sebevraždu tím, že zemřete nepředstavitelně odpornou smrtí, Kairo však chce především dát odpověď, proč sebevraždy pácháme, aby vyústil v ironii. „Je tak jednoduché se oběsit.“ A proč je tedy pácháme? Japonsko jako zhuštěnina lidských duší a přitom si stejně každý připadá osamělý. Vzpomeňme na depresi Donnieho Darka, který říká: „Každý zemře sám.“ Kairo vytváří hodně velký oblouk (vlastně celý film k tomu směřuje), aby nám nakonec sdělil to nepříjemné poselství, že smrt je věčná samota. Jaká zákeřná ironie, utéci před bezútěšností samoty spácháním sebevraždy a propadnout se do věčného osamocení. Za života sám a po smrti sám. Jestli je na nějakém filmovém pásu skutečný kontakt s démonem, smrtkou, či dáblem, je to ve filmu Kairo při závěrečném tělesném setkání – velmi silný výjev a vrchol filmu. Kairo však není jen o smrti a sebevraždě, je to také lovestory mezi mužem, který je outsiderem a ženou, která je až nápadně krásná, takový načrtnutý vztah vede k nevyhnutelnému neúspěchu – končí opuštěním. Závěrečná apokalypsa byla jednou z nejlepších (lepší je Válka světů, ten pocit bezmocnosti při jeho sledování je neopakovatelný). Osamocená loď v nesmírném oceánu v závěru je zopakováním motivu osamění a nádherná tečka i ohlédnutí za divácky náročným filmem. Nečekal jsem to, vůbec ne, strašně moc se mi to líbilo a i když je Suicide Club mnohem působivější a asi i zajímavější, mám z Kairo nakonec lepší dojem. Další divný film, který si mě získal. Svého času TOP TEN. () (méně) (více)
Je to dosť dobrý horor z japonskej produkcie. Má výborný príbeh o skupinke študentov, ktorých priatelia sa začali správať príliš zvláštne, čo viedlo až k ich samovražde a postupne si uvedomujú, že za to môže niečo, čo je nad ich sily, prienik duchov do nášho sveta prostredníctvom elektroniky, čo postupne ničí celú ľudskú populáciu. Spracovanie je celkom slušné, ale dalo sa z toho získať aj viac. Táto tématika je perfektná a ponúka mimoriadny potenciál, ale v rámci žánru mi to príde skôr len priemerne podané, film má väčšinu času pomerne pomalé tempo, čo ale to plne schaľujem, pomáha to k tiaživému pocitu z tejto témy, ale nanešťastie hlavne spočiatku sa nájde aj niekoľko slabších scén, ktoré ma moc nezaujali, film sa vylepší až časom a potom sa už na to dobre pozerá až do konca. Len ma mrzí, že tu necítiť ten prechod medzi pôvodným a zničeným svetom, film sa venuje prakticky len pár postavám a ani si to ako divák takmer nevšimnem a zrazu už je skoro všetko vyľudnené. Po hororovej stránke som nadmieru spokojný, toto nie je klasiky pojatý horor, v ktorom ide o prvom rade o jednotlivé scény alebo drsné momenty. Tu ide hlavne o vynikajúcu atmosféru, ktorá pôsobí až príliš tiaživo a depresívne, ani len náznak optimizmu sa tu nenájde, skôr len pocit nevyhnutného konca a samoty. Ale aj tak sa tu nájde aj niekoľko vydarených hororových scén, hlavne perfektne podané pomalé plíženie ducha v miestnosti, celá situácia po zavretí mladíka v továrni alebo zaujímavá scéna s lietadlom. Veľmi spokojný som aj so samotnými duchmi, ktorí pôsobia správne nepríjemne a to hlavne tým depresívnym prosením o pomoc. Herecké obsadenie je iba priemerné, z tohto filmu ani nemám pocit, že by tu šlo o postavy, všetky sú také nevýrazné, vrátane mojej obľúbenej Kumiko Aso, ale ani to moc neprekáža, tento film je hlavne o všadeprítomnej atmosfére. Réžia a technická stránka sú perfektné, kiež by bolo viac hororov takto pôsobivých. Škoda toho scenára, keby sa vylepšil, tak by sa kľudne mohlo jednať o jeden z najlepších hororov vôbec, tá atmosféra a depresívnosť je v rámci žánru asi na najvyššej možnej úrovni, ale aj takto som dosť spokojný. Ani americký remake nebol zlý, ale ten je až moc teenagersky orientovaný. Objektívna kvalita filmu- 80%, film sa páči mne na 76%. ()
Galerie (6)
Photo © Toho Company Ltd.
Zajímavosti (4)
- Natáčení probíhalo v japonském Tokiu. (Terva)
Související novinky
Weinsteinovci si zmerajú Pulz
Bratia Weinsteinovci chystajú remake japonského hororu KAÏRO (anglicky Pulse) o záhadných úmrtiach súvisiacich s tajomnou internetovou stránkou ponúkajúcou návštevníkom kontakt so svetom mŕtvych.… (více)
Reklama