Leonardo's Diary
VOD (1)
Obsahy(2)
Animovaná výtvarná reminiscence na téma lidského života, mládí i stáří, inspirovaná motivy kreseb Leonarda da Vinci. Scénář a režie Jan Švankmajer. (Česká televize)
Recenze (32)
Úchvatné, pohlcujúce, hypnotizujúce, nebyť tých čudných vsuviek z hranými ľuďmi. Prechádza DaVinchiho zápiskami a nápadmi bolo to najlepšie čo som od Švankmajera mohol vidieť (top 5 Určite). Iba nechápem na čo tam pchal zábery z ľudmi. Kazilo to pekelne horúcu atmosféru, krajine sa to tam nehodilo a iba zavadzalo. Možno to malo nejakú bližšiu spojitosť alebo zmysel ale esteticky sa to iba hyzdilo...... Škoda. ()
Naprostá fantazie :-) btw. Snímek byl hned po natočení zakázán. Ne pro záběry demonstrací, ale pro fotbalový gól, který nápadně připomíná gól v hokejovém utkání Československo x SSSR. No prostě švankmajerovina non plus ultras :-) ()
No ano, h l a v n ě vnímat ty >kontexty< že... ;-] . . . Vnímajíce i při ixtém repete furt za pět! - - - - - (Poprvé viděno kdysi pradávno v dobách klubových, hodnocení 22.03.2009, deníčkovský komentář zde po dalším repete na >renesančním prostoru< v rámci cyklu M.Č.A.F. jako patnáctý - 15.7.2011) ()
Tady mi opakování motivů vadilo. ()
Oproti jiným Švankmajerovým kraťasům vcelku odlišný kus. Netradičně pojatá animovaná část spolu se záběry z různých sportovních odvětví tvoří zajímavou koláž, kterou si ale neplánuju zopakovat. I když sokol poskakující po žebřinách byl opravdu velmi velmi vtipný. ()
Mám pocit, že kdyby Godfrey Reggio natočil Koyaanisqatsi jako krátký animovaný film, musel by vypadat přesně takhle. ()
Chápu, že se tu Švankmajer pokusil ukázat kontrast mezi kresbami da Vinciho a mezi několika výjevy malosti současného života let raně sedmdesátých, sice to považuju za pitomý hlavní motiv (nebo to alespoň mě jako hlavní motiv přišlo), ale ok.. Jenže proč na to mám koukat deset minut, když v kratší podobě pár závěrečných minut by to bylo mnohem údernější a mnohem snesitelnější? Navíc ani animační stránka se tu moc nepředvedla a vlastně je na ní něco zajímavého jen v jediném záběru, což zjevně chápal i autor a hádám že to je důvod, proč se ona scéna opakovala několikrát za sebou, čímž pak zajímavou být přestala. ...Vhíííí... ()
Ale kdeže. Tady už moji někteří kolegové hodnotící vidí neviditelné a mistrovi zlíbají ruky za cokoliv. Leonardův deník nemá v sobě nic hlubšího - narozdíl od většiny ostatních Švankmajerových filmů. ()
Sled volných asociací na téma kreseb Leonarda da Vinciho je nádhernou ukázkou filmového surrealismu. Celý je střihán v hodně svižném tempu, takže jsem si ho radši pustil párkrát po sobě. ()
Zatím nejsurrealističtější Švankmajer z těch, co jsem kdy viděl. Docela zajímavé je zdejší nízké hodnocení, surrealismus je zjevně i po téměř sto letech značně nestravitelná pilulka a populární otázka "co tím chtěl básník říci", opět "vyhrává na plné čáře"... celkový dojem: 90% ()
Tento Švakmajerův snímek mě velice potěšil – rozhodně patří mezi jeho lepší tvorbu. Nádherné propojení malovaných skic a sestříhaných záběrů ze skutečnosti – tomu dali punc úchvatných momentů i vizuálního požitku, okořeněného výborným Liškovým hudebním doprovodem. Já byl opravdu spokojen, můžu doporučit a proto dávám nadprůměrné ohodnocení. ()
Na rub listu si znamenám Shelleyho slova: "Obraznost se šíří účastí s bolestmi a vášněmi tak mohutnými, že v představě rozpínají schopnost toho, čím jsou představovány; city dobré se posilují soucitem, rozhořčením, hrůzou a hořem; a povznesený klid se prodlužuje v hojnosti tohoto vznešeného cviku až do shonu všedního života; sám zločin se svléká z poloviny své hrůzy a veškeré své nákazy, tím že je zobrazován jako osudný následek nevyzpytatelných činností přírodních; omyl se takto zbavuje vé schválnosti; lidé se již nemohou s ním laskati jako s výtvorem své volby. V dramatě nejvyššího řádu je málo potravy pro hanu nebo nenávist; spíše učí poznávati sebe sama a míti úctu k sobě samému. Ani oko ani mysl nemohou viděti sebe samých, aniž se odrážejí v tom, co se jim podobá." ()
As Ruut. Pěkná animace, ale příběh? Surrealismus? Nebo jen absence pointy téhle podivné koláže? ()
Tady jsem si nenašel nic..Žádná myšlenka mě nezačala nahlodávat, nežasnul jsem nad zpracováním a ani ta hudba mě nechytla. ()
Kombinace animovaných črt a dokumentárních záběrů vytváří působivý dojem absurdna... ()
2* Když už mám Švankmajera mezi mými oblíbenými režiséry, tak jsem si dal za úkol projet celou filmografii - i ty slabší kousky, jako třeba tenhle. Vyzdvihnout můžu jen hezkou animaci Leonardových kreseb, ale v kombinaci a při konfrontaci se sestřihy mi to nesedlo. Možná chtěl touto koláží provokovat tehdejší totalitní systém, ale ze současného úhlu pohledu mi to nepřijde zajímavé ani vtipné. A proto jen 2 hvězdy. [ PŘÍBĚH: 0 /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: X /// NÁLADA: 1 /// ART: /// STYL: 1 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()
Surrealistická asociace v monochromním provedení. ()
Surrealismus? Ale kdeže, každá další minuta tohoto paskvilu jasně napovídá, že Leonardův deník v sobě skýtá koncept. Opakující se motivy, převládající sportovní tématika, animace nevybočující kvantitou obsažených znaků z rámce jednociferného čísla. V celé Mistrově tvorbě tohle považuji za krok do tmy, fantazie selhala, Bože, dokonce i Zdeněk Liška selhal... Na druhu stranu, kdoví, rok 1972 nebyla žádná prdel a téměř všichni umělci měli svázané ruce. I na panu Švankmajerovi se to zřejmě muselo podepsat... Leonardův deník? Ne-e. ()
Mohl bych zopakovat, co jsem psal u Žvahlava, s tím, že tady byla míra osobního oslovení větší, snad díky grácii rozpohybovaných Leonardových kreseb a že mi víc sedl i humor. ()
Příjemná koláž, která svou délkou nenudí. ()