Nepodepsaný knoflík

Jelikož TV YouTubeLoop nedávno rozhodla, hodna pejorativního označení, že se zacyklí na třech filmech a bude mi je pouštět dokola celý odpoledne, měl jsem možnost se utvrdit v přesvedčení, že Stará struktura a Mladej mlíčňák nebude dvojka hrdinů nového akčního kriminálního seriálu. Už proto, že akce tam není vlastně žádná. Herecky to sice docela ušlo, ale příběh, jak píše strejda Havran, je, i přes snahu hodnou pejska a kočičky v kulinářském pořadu, nemastný a neslaný. O těch scenách, které vyzněly jako trapně nesmělé pokusy o posun, se nezmiňuji. Vlastně jediné, co dle mého stálo opravdu za něco, byly někdy neskutečně dlouhé záběry, které bych označil za precizně udělané. Né všechny, ale třeba ta scéna z lesa byla natočená suprově, zajímalo by mě, na kolik klapek to dávali. Ani exteriéry nebyly špatné, nikoliv úchvatné, ale příhodně zvolené. No když se to tak vezme, hlavním problémem té detektivky je ta samotná detektivka, být to film o něčem jiném, přihodil bych ještě jednu hvězdičku, ale takhle je to pouze za dvě. (31.03.2015)

Je to velmi příjemná atmosferická podívaná. Ani se mi nechce věřit, že vznikla v 21.století. Hlavní dvojice je dobře sladěná, příběh se velice plynule rozvíjí a stále je na co koukat - jen pokud máte rádi vesnické zapadákovy a hospůdky......Doporučuji na usínání či deštivý večer. Pro mě osobně je tohle filmový porno nejhrubšího zrna. Upachtěný český film s čímsi nevyřčeným, co hledám mezi řádky (a co podle mě ani režisér do filmu netušil, že vložil a co vznikne pouze optimálním spojením herců, prostředí a hudby ovšem individuálně pro jedince - MĚ) a co mám tak rád, když se na to koukám a ani se nedivím, že to ostatní nevidí. Takže řečičky o nedocenění nejsou na místě! (15.09.2021)

Jestli novodobá česká detektivka dlouho hledala svou tvář, tak tady jednu z těch mnoha možných našla - anti-kvintesence na efektu postavených a geniálním týmem vyšetřovatelů disponujících detektivek amerických. Ono to chce odvahu, nepřejímat zaběhlé a vyzkoušené zámořské formáty a prošlapat si televizní houštinou svou vlastní cestu. I když byl celý snímek jasně stylizovaný, opravdu se mi líbilo, že tvůrci stavějí především na proklamované regionálnosti, lokálnosti, českých reáliích a také na autenticitě práce českého policisty, tedy na zkušenostech profese, u níž se zvláště na malém městě doslova zastavil čas (vozový park snad ještě z hluboké totality, policejní služebna jakbysmet, nové technologie evidentně ještě nedorazily, důkazy se totiž nestavějí na efektních tazích testu DNA - onen knoflík by jinak musel být ,,podepsaný"). Skloubení vyšetřovatelů - zkušeného matadora a mladého eléva - je jistě model klasický a jinde nesčetněkrát použitý, každopádně vyšetřující dvojice si získala mé sympatie, už jen tím, jak umně se buduje vztah mezi touto dvojicí. A pak tu máme tu prazvláštní atmosféru, jednoznačně největší klad celého filmu. Pomalé tempo vyprávění, pozvolná dynamika, proklamovaná obyčejnost jak obou dvou vyšetřovatelů, tak i všech zúčastněných figur, předstíraná banalita celého příběhu, který na konci dostává výrazně větší rozměr než jen ryze lokální, podobně na mne působil (nyní bohužel bez té uhrančivé formy) animovaný Alois Nebel, nebo román Selský baroko od Jiřího Hájíčka... (13.10.2013)

Sama nevím, jak je to možné, ale můj komentář zde do dneška chyběl. Přitom jsem si jistá, že jsem ho psala. Nepodepsaný knoflík pokračuje v tradici dobrých českých detektivek. Nehraje si na žádné akční kriminálky, plyne ve svém poklidném tempu, postupně odhaluje, ale nevyzrazuje předem. Oldřich Vlach je výborný a má k sobě spoustu dobrých přihavačů. Venkovská idylka se mísí s lidskou nevraživostí a skrytými emocemi. Byť vypadá obsazení starého zkušeného a mladého začínajícího policity jako otřepané klišé, vysledek tomu neodpovídá. Skvělá hospodská atmosféra, herectví bez přehrávání. (12.12.2018)

Místo, kde by lišky dávaly dobrou noc, kdyby je nevystříleli pytláci, je svědkem zločinu, který nevzrušuje místní ani forenzní vyšetřovatele. Nastává čas prostého dotazování a bloudění po hospodách, nádražích, lesích a lukách v podání dua šéfík Vlach - elév Zadražil, kdy ten první se něčím neustále láduje jak Pitt v Dannyho parťácích a přitom zamítá teorie svého mladšího kolegy (zřejmě proto, že sytý hladovému nevěří).. Zachycení venkovské atmosféry, uvolněné dialogy a celková civilnost přinášejí své kouzlo, škoda jen toho zbytečně zamotaného rozuzlení. A pana Vlacha žádám, ať vrátí Schimanskemu bundu, pokud možno bez mastných skvrn od salámu.. (13.12.2018)