Kolja

Útok na divácké emoce možná trochu přímý a možná i trochu průhledný, nikoliv však násilný, nepřirozený, či lacinný. Souznění starého mládence a mladého kloučka vyústí v opravdu příjemně emocionálně zabarvený příběh, nad kterým vůbec není ostuda uronit slzu... A prvotřídní herecké výkony s kvalitní režií jen potvrzují světovost tohoto filmu. 8/10 (14.12.2006)

Kolja v sobě ukrývá téměř všechny skutečně důležité životní hodnoty, což jako divák oceňuji čím dál více hlavně s přibývajícím věkem. Navíc je to skutečně vynikající film spojující v sobě jak silný příběh (univerzálně srozumitelný), tak skutečně brilantně napsaný a vycizelovaný scénář (Zdeněk Svěrák je nejlepší český žijící scénárista a jeho řemeslný um je hodně znát především v mistrných dialozích), nádhernou kameru pana Smutného, velmi vhodně volený a fungující hudební podkres Ondřeje Soukupa, díky němuž nejedna scéna často graduje, přesný střih a vypiplané střihové přechody Aloise Fišárka (třeba střih motivovaný dravcem sedícím na sloupu u cesty), který udává ve filmu tempo a určuje dynamiku (např. téměř magická scéna, v níž dostane Kolja teplotu, detaily střihané v rychlém sledu za sebou) a jako všepropojující element bravurní režisérské vedení Jana Svěráka, ze kterého nenápadně vyrostla jedna z velkých osobností československého filmu. Když se to vezme kolem a kolem, on vlastně celý filmový štáb je téměř tím nejlepším, čím dobová česká kinematografie disponovala a disponuje, samozřejmě včetně hereckého obsazení - Svěráci mají svůj stálý okruh herců, který vhodně doplnili roztomile dětským Andrejem Chalimonem (vůbec práce s dětskými herci je Janova velká přednost) a dalšími rusky mluvícími herci (tady bych měl spíše přechýlit), ale třeba i v porevolučním českém filmu (záměrně?) odstavenou Reginou Rázlovou, jejíž minirole sociální pracovnice Zubaté jasně dokazuje, jak skvělou byla herečkou (byť s rozporuplným ideovým názorem). O Koljovi prakticky nelze napsat cokoliv negativního, je to komplexní film hotového režisérské osobnosti, který neoddiskutovatelně obohatil zlatý fond československé kinematografie, což se mnoha snímkům po roce 1989 nepovedlo. Díky rodinnému tandemu Svěráků má český film po čase zase světové, no dobře, tedy evropské parametry... PS: Otázka do pléna - když je podle některých komentujících tak nesnesitelně lehkým kalkulem napsat scénář, natočit podle něj film a získat s ním Oskara, proč Svěráci těch Oskarů nemají více a proč se ho povedlo získat za ty předlouhé roky jen a právě jim? (19.12.2011)

9 / 10 Vykalkulované? Možno. Gýč? Skôr áno. Nádherný filmový zážitok? Určite! Zdeněk, ktorého postava starého mládenca musela vyzerať dobre už na papieri, má ešte stále charizmy na rozdávanie a podáva už tradične vynikajúci výkon, roztomilý prcek Chamolin poznačený krutou ranou osudu je priam stelesnením detskej úprimnosti, dobroty a naivity a réžia Svěráka juniora dávkuje sentiment v chirurgicky presných dávkach, takže divák nikdy nemá pocit, že si z neho niekto robí dobrý deň a snaží sa ho emocionálne znásilniť. Tentoraz musím dať Akademikom za pravdu - Oscar skončil v dobrých rukách. (16.12.2005)

Oskarový snímek Svěrákových. Dojemný příběh o těžkostech života, které nám mohou přijít do cesty, servírovaný však s velkou dávkou humoru. Vše je tu perfektně skloubeno v pevný celek. Člověk se směje i když je to vlastně smutné a i on to ví, ale nejde se nesmát. Krásný příběh, skvělí herci, nádherná hudba.. nevím co tak vytknout. Prostě fascinující český film, který ohromil i v zahraničí. Zasloužený Oskar. 100% (04.12.2009)

Vyčítať filmárovi ťah na Oscara je rovnako smiešne, ako vyčítať futbalistovi ťah na bránku. Ale to, rovnako ako zlomyseľné kritiky salónnych kritikov nechcem riešiť. A vlastne ani komentovať práve dopozeraný film. Veď čo už nové pridať k 330 komentárom? Chcem iba napísať, že po kvantách vrahov, narkomanov, deviantov, bláznov atď. pôsobí na mňa takýto film ako očistný kúpeľ, ktorý vždy rád absolvujem. Všetky hlášky poznám naspamäť, ale aj tak som sa pri dnešnej tretej repríze schuti zasmial na spontánnom Koljovom "Ježišmária" po Loukovom vysvetľovaní prečo vo Vydrej rieke už nie sú vydry. A hrdlo mi stislo, keď sa v závere odvrátil od matky a hľadal útočište u toho zmeneného starého mládenca. (15.02.2011)