Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
F. A. BrabecHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Jan Tříska, Zdeněk Svěrák, Libuše Šafránková, Rudolf Hrušínský, Irena Pavlásková, Ondřej Vetchý, Daniela Kolářová, Eva Holubová, Rudolf Hrušínský ml. (více)Obsahy(1)
Veselá, zvuková, barevná, česká a hezká komedie režiséra Jana Svěráka... Laskavá komedie Obecná škola je celovečerním debutem režiséra Jana Svěráka, který na sebe upozornil už absolventským filmem z FAMU, stylizovaným dokumentem Ropáci, za kterého získal studentského Oscara. Scénář k Obecné škole napsal režisérův otec Zdeněk Svěrák jako autobiografickou vzpomínku na dětství, prodchnutou úsměvností, moudrostí a pochopením pro lidské slabosti. Vytvořil také jednu z hlavních rolí, postavu podle svého vlastního tatínka. Děj se odehrává v jedné chlapecké školní třídě na pražském předměstí v prvním roce osvobozené vlasti. Tato třída přivede učitelku Maxovou k nervovému zhroucení a místo ní nastoupí přísný a záhadný učitel Igor Hnízdo, údajný hrdina vojenských akcí. Je to ovšem dost možná jen hochštapler, jehož účast v bitvách druhé světové války je sporná. Nesporné je však jeho vítězství v boji s pátou třídou. Chlapci ho obdivují a věří v jeho nevinu i při choulostivém obvinění... Klíčová postava příběhu, učitel Igor Hnízdo, byla slavným comebackem Jana Třísky po třináctiletém exilu. V dalších rolích se setkáte s Libuší Šafránkovou, Rudolfem Hrušínským, Ondřejem Vetchým, Danielou Kolářovou a Evou Holubovou. Ve filmu uvidíme i několik českých režisérů – Irenu Pavláskovou, Jiřího Menzela a Karla Kachyňu. K vyznění filmu přispěla i znamenitá kamera F. A. Brabce. V roce 1992 byl snímek nominován na cenu Americké filmové akademie, známého Oscara. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (754)
Milá komedie to rozhodně je, ale čekal bych to propracovanější v oblasti scénáře, který mě svou naivitou až zarážel. Herci hrají vzorově, ale ty dětští byli lepší než dospělí, z nichž nejvíc vynikal Jan Tříska. Svěrákova režie nebyla rušivá a dokázala jít tam, kam se scénář nedokázal vypravit, uměla být v mnoha případech opravdovější, ale vázána na slabší scénář si to vždy napůl cesty rozmyslela. A tak je divák nejednou svědkem dosti nepravděpodobných situací a rovněž jistá nedotaženost panuje i u postavy učitele Igora Hnízda, která zřejmě měla působit mírně rozporuplně, ale nestalo se tak. Dospělé charaktery jsou zde vůbec nahozeny dost nahrubo a na rozdíl od těch dětských jim chybí větší ukotvení v ději. Film tak poměrně ztrácí na síle a jeho scenáristická propracovanost je slabší, a proto daleko lépe funguje jako ta úsměvná a milá komedie, která ale klidně mohla mít větší myšlenkový rozměr. 60% ()
Kromě abstraktního pocitu deja vu vlastní minulosti mi film nic nenabídnul. Jo, taky nás zajímaly kalhotky naší fešné němčinářky na základce, ale odpověď jsme se nikdy nedozvěděli (nosila džíny). Taky jsme odmontovávali blatníky, lízali v zimě zábradlí apod. - ale to jen pod vlivem tohoto filmu. A školník nám to dal vždy pěkně spapat. Tudíž z jistého druhu pomstychtivosti dávám průměrné hodnocení :-) A Igor mi byl protivný no jejej ()
Marně hledám co tomuhle filmu vytknout. Na naše české poměry určitě jeden z nejlepších filmů naší kinematografie. V tehdejší době to byl určitě trhák, tomu pevně věřím. V dnešní době to není až tak o moc horší. Dřívě prostě obecně vznikaly lepší filmy. Přesto plné hodnocení dát nemohu, neboť mě to nechalo tak nějak citově nepřítomného, asi proto, že jsem tehdejší dobu nezažil. Kouká se na to pěkně a ani mi zde nevadí, že na to koukám poněkolikáté. Zkrátko u tohohle filmu by se daly použít slova ,, česká klasika´´. * * * * ()
Bezpochyby to nejlepší co kdy spolu Svěrákové udělali, a asi i to nejlepší z polistopadové české kinematografie. Má dokonale vykreslenou doslova magickou atmosféru, brilantní scénář, krásnou hudbu, výtečné hereckými výkony, od nezapomenutelného Jana Třísky a typicky civilního, přesto výrazného, Zdeňka Svěráka, až po epizodní perličky jako je do rakve nachystaný Bolek Polívka. Veselé a úsměvné se v dokonalé harmonii proplétá s vážným, ponořeno do magického oparu nostalgie a vzpomínek, ve kterém se každou chvíli blýskne skvělá hláška, geniální moment (nastřelená ruka, pancerfaust) nebo nějaký hezký nápad. Ani po dvaceti letech navíc Obecná škola neztratila nic ze svého kouzla a možná je dokonce s přibývajícími léty (mými, ne filmu), lepší a lepší, obohacena mými vlastními sílícími sklony k idealizovaným vzpomínkám na dětství. ()
Je nemilé, že ani jeden ze Svěráků nedokázal úsměvnou historku o lidech a lidičkách povýšit na vážnější svědectví o době. To sice matně prosakuje mezi vším tím hlášením školního rozhlasu a dětskými lumpárnami, ale nikdy nenabere odvahu vystoupit do popředí. Na malý český, ač zkultovnělý, film má Obecná škola odvážně velké ambice, patrné předně z výtečného hereckého obsazení, a pak také z panoramatických leteckých záběrů, které, uznejte, v kdejaké lidové české komedii nevidíte. 80% Zajímavé komentáře: Arius, Phillo ()
Galerie (40)
Zajímavosti (90)
- V čase premiéry filmu režisér Jan Svěrák odpověděl na otázku, zda necítili potřebu naznačit blížící se nástup komunistické totality: "Zdálo se mi to velice podbízívé a hlavně - ono je to teď všude, skoro v každém českém filmu z tohoto pobdobí. Samozřejmě tohle téma nabízelo nepřebernou škálu možností a způsobů vysmát se komunistům, ale já si myslím, že už je po boji, že už to nemá cenu. Snažili jsme se s otcem vytvořit spíše něco, co by bylo založené především na té neopakovatelné poválečné atmosféře. Chtěli jsme vystihnout ono poválečné nadšení, kdy si lidé řekli: 'Tak, už je všechno špatné za námi a teď ukážeme světu, co dokáže malý, pracovitý národ, když mu do jeho osudu nikdo nezasahuje.' Myslím, že tehdejší atmosféra se výrazně podobala polistopadové euforii. Když otec psal tento scénář, uvědomil si, že vlastně za celých 55 let svého života poznal pouze tři roky svobody. Narodil se totiž v roce 1936, když začal vnímat, byl už protektorát, potom přišlo ono krátké tříleté mezidobí plné nadějí a pak už následoval únor, padesátá léta... Snad ještě zažil malý okamžik svobody v roce 1968. Ale to je všechno. A taky si uvědomte, že poválečná léta prožival jako deseti až dvanáctiletý kluk, tedy v období, kdy člověk všechno, co se děje kolem, vnímá velice zjitřeně. Obecná škola - to je spíše taková vzpomínka na to, co bylo tehdy krásné, nežli úvaha o tom, čím toto období posléze skončilo." (NIRO)
- V první a poslední scéně se objevuje obrněný transportér německé armády Sd.Kfz. 251. V našich končinách byl označován jako „hakl“. (jokis)
- Zdeněk Svěrák prohlásil, že vždy, když neměl v životě někoho rád a jeho předobraz použil pro některý svůj film, tak daná osoba měla nějaké složité, obtížně vyslovitelné jméno – jako např. Wasserbauer (Jan Vlasák) ve filmu Vratné lahve (2007). V Obecné škole je to Rosenheim (Marek Endal), což je mimo jiné i město v Německu nedaleko Mnichova. (Teimei)
Reklama