Jen o rodinných záležitostech

Zajimave natoceny film o jednom z nekonecne rady politickych procesu v padesatych letech. Syrova atmosfera i po letech dokaze zamrazit v zadech. Z hereckych vykonu nejvyse radim Jaromira Hanzlika, v samotnem zaveru potesi Miroslav Machacek (jeho posledni filmova role). Dobra hudba Jiriho Chlumeckeho. Dnes temer zapomenuty film, coz je urcite skoda. (31.03.2013)

Vcelku poctivá snaha o vyrovnání se s politickými procesy 50. let v době, kdy se již (z)hroutil komunistický režim. Skvěle natočeno, výborné herecké výkony, podařilo se vystihnout skutečně děsivou podobu vypořádávání se s "vnitřním nepřítelem" v období studené války dle stalinského vzoru. K lepší plasticitě filmu mi jen chybí jeden z důležitých rozměrů procesů 50. let - že semlely kromě zcela nevinných obětí často i ty, kdo je sami pomáhali zpočátku iniciovat, včetně Rudolfa Slánského samotného. Přesto snímek vyznívá mnohem lépe a objektivněji než většina současných filmů věnujících se tomuto období, které bývají většinou už jen černobílými politickými či ideologickými agitkami. (07.11.2020)

Téměř zapomenutý snímek režiséra Jiřího Svobody, ve kterém zvlášť excelují herci jako Karel Roden jako brutální komunistický vyšetřovatel (přiznám se, že v takové roli jsem pana Rodena ještě neviděl), Jaromír Hanzlík, Jiří Bartoška a další. Miroslav Donutil zde byl obsazen do pro něho velmi neobvyklé, negativní role vyšetřovatele STB. Film řeší problematiku politických procesů 50. let 20. století. Bohužel přišel do kin po "sametové revoluci" a u diváků propadl. S odstupem času si ale myslím, že jde o hodnotné dílo, snažící se zdokumentovat zločiny komunismu. Tento film by měl být uváděn pravidelně, aby si generace, které tuto dobu nezažili uvědomily, jaké hrůzy prožívali lidé, kteří se z různých důvodů znelíbili vládnoucí diktatuře. (24.01.2011)

Neskutečně syrové drama Jiřího Svobody o utrpení a bezmoci politických vězňů 50.let přišlo v naprosto nevhodný čas, kdy většina lidí ještě běhala s trikolórami a plackami OF po ulicích. Tito lidé neměli na film čas ani pomyšlení v upřímné víře v lepší zítřky a ti druzí přemýšleli jakýže kabát si obléknou, aby s tímto davem splynuli. Tak, jako tak je pro mne záhadou jak mohl tak schopný režisér, můj rodák, jehož tvorby si tolik vážím, téměř souběžně stanout v čele této zločinecké organizace. Potom berte vážně film, když nejde brát vážně ani život! (26.01.2011)

Keď scenár na tento film vznikal ešte pred revolúciou, tak si niekto koledoval minimálne o trezorový film, prípadne o niečo horšie. Alebo strana prechádzala takou silnou sebareflexiou, že niečo také povolila. Po nežnej revolúcii film mohol byť okamžite hitom, ale akosi v ňom nebolo nič nežné a nesedel by s nežným zaobchádzaním s tými, čo to všetko páchali alebo aspoň schvaľovali. Tá trojica, ktorú skvelo zahrali Kňažko, Roden a Donutil, takí vzoroví eštebáci mali skončiť niekde hlboko v kobke, a pritom dodnes poberajú štedré výsluhové dôchodky. –––– Bavíte se soudruzi, bavíte? A co ty, soudružko, nepiješ? Drazí soudruzi, do dna! –––– Ten film, soudruzi, uvidí miliony lidí. Myslíte, že je důležité, abychom jim ukazovali, co všechno tady ještě nemáme? –––– Nevěřím vám. Chci mluvit se soudruhem Gottwaldem! –––– Nač je nám dvěma věčnost, pane doktore. Než travička doroste, bude po koníčkovi. –––– Máte deset minut. Smíte mluvit jen o rodinných záležitostech. (24.03.2017)