Zánik samoty Berhof

Když vás film pohltí svojí temnotou a musíte ho probírat s kamarády ještě pár dnů po projekci, aniž byste si pamatovali nějaký závažný nedostatek, znamená to dokonalost. Jiří Svoboda natočil atmosférickou, provokativní, ponurou filmovou depresi v úžasně zdevastovaném pohraničí a zapsal se do filmových učebnic. Tohle pustit dětem při hodině dějepisu, tak má půlka z nich z historie Československa noční můry včetně počurávání. Herci v čele s Brejchovou a Kňažkem excelují, nějak mě zaskočilo, že Brejchová je nejen kočka, ale i dobrá herečka, smekám. (02.12.2009)

"Všichni jsme sirotci"... Nemám rád horory a tohle svou celkovou atmosférou i některými konkrétními scénami (viz třeba ta v závěru s Ladislavem Křiváčkem a vidlemi) horor připomínalo. Jenže nic naplat takové to v Sudetech po válce asi vážně bylo. Jen je to vážně typ filmu, co mi asi jednou fakt stačil. (29.09.2017)

Sakra, některá dramata od Jiřího Svobody znám, nicméně to co provedl s tímto filmem...? Sakra, Jozef Revallo, kde jen se inspiroval k tomu, co se mu podařilo zde zkomponovat? Sakra, já věděl, že ta moje dětská fóbie, z celkového výrazu pana Křiváčka, byla oprávněná, podobnou roli prostě potřeboval, nebo spíše si jí zasloužil (bez diskuze jeho životní). Sakra! Kde se ten Berhof celý můj dosavadní život schovával? Předchozí doba zanechala v lidech něco, co se nesmazatelně vrylo do jejich podvědomí a hodnot. Morální a lidské zábrany se bortí, smrt je přirozená více než kdy jindy a nic nemůže být tak drsné, aby nepřišlo ještě něco drsnějšího. Přesvědčenost, pokrytectví, nezbytný fanatismus i zoufalost posledních vůdcových bojovníků i odporné přizpůsobení se nastalé situaci (ty coury Evelíně Steimarové prostě seděly) a to vše pod dohledem, až démonicky chladné, služebnice boží, která má ovšem také své potřeby. Na druhé straně tu je nevinná dětská duše, bez jakýchkoli předsudků a s vlastním rozhodnutím k činům. Film, který není možné neznat, považuješ-li se za znalce československé kinematografie. (14.02.2013)

Veľmi slušný film z povojnového obdobia kdesi na česko-poľsko-nemeckom pohraničí. Dvaja z trojice slovenských hercov zvládli češtinu bez predabovania. Ostala iba P. Vančíková, to je tá Alžbetka z Perinbaby, ak by bola niekomu povedomá, ktorá už predabovaná bola. Hraje jednu z hlavných postáv a jej priestor ma vo filme prekvapil. Nečakal som to. Film má dobrú atmosféru i príbeh a niečo veľmi, veľmi podobné a rovnako so slovenskou účasťou natočil i F. Vláčil -Stíny horkého léta . Niektoré mníšky nosia miesto kresťanského krížu trochu iný kríž...80%. (09.06.2013)

Dost depresivní zpodobnění poválečné doby na česko-polsko-německé hranici, která mi nedala spát. K páté hvězdičce mi chybělo snad jenom zmírnění té brutální syrovosti, se kterou pan Jiří Svoboda tenhle film natočil. Bylo mi z toho totiž děsně zle. Představte si, že žijete někde na samotě a doufáte, že se Vám přes ty pole už po německých a sovětských vojskách přestanou procházet další a další armády, když tu najednou válka skončí. Člověk by to všeobecně vnímal veselicí a neskutečně se radoval. Jenže to by se nesměl objevit odboj, kterej není schopnej přijmout prohru. Netušil jsem, že dříve jsme uměli i tak temné filmy. Zánik samoty Berhof je jedním z nich a u mně se stává zároveň jedním z nejatmosferičtějších českých filmů, co jsem kdy viděl. (14.01.2015)